Spočítejte srážkovou daň z příjmů vyplacených do zahraničí: 15 % pro spolupracující, 35 % pro nespolupracující jurisdikce (§ 36 odst. 1 písm. c) ZDP).
Srážková daň — třetí (nespolupracující) země 2026
Výpočet srážkové daně: 15 % spolupracující, 35 % nespolupracující jurisdikce (§ 36 ZDP)
Právní základ
- § 36 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Srážková daň: standardní 15 % (písm. a) a zvýšená 35 % pro nespolupracující jurisdikce (písm. c)
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 22 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Příjmy ze zdrojů na území ČR podléhající srážkové dani
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu: Srážková daň pro třetí a nespolupracující země
Český zákon o daních z příjmů (§ 36) rozlišuje dvě sazby srážkové daně pro příjmy vyplacené zahraniční osobě:
- 15 % — standardní sazba pro příjmy vyplacené do zemí, se kterými má ČR smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ) nebo smlouvu o výměně daňových informací.
- 35 % — zvýšená sazba pro příjmy do nespolupracujících jurisdikcí(§ 36 odst. 1 písm. c) ZDP).
Co jsou nespolupracující jurisdikce?
Nespolupracující jurisdikcí je stát nebo území, které splňuje alespoň jednu z podmínek:
- Je uvedeno na unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí (tzv. EU blacklist— příloha I závěrů Rady EU).
- Nemá s Českou republikou platnou smlouvu o výměně daňových informací.
Typicky jde o offshore daňové ráje a jurisdikce, které nespolupracují se světovými daňovými orgány — jako jsou např. Americká Samoa, Fidži, Panama, Rusko (pozastavená SZDZ) a další dle aktuálního seznamu EU.
Kdo má povinnost daň srazit?
Srážkovou daň sráží a odvádí plátce — tedy česká fyzická nebo právnická osoba, která příjem vyplácí. Příjemce (zahraniční osoba) obdrží čistou částku po srážce a v České republice zpravidla nepodává daňové přiznání — daň je konečná.
Praktický dopad 35% sazby
Zvýšená sazba 35 % představuje pro zahraniční příjemce výrazné daňové zatížení ve srovnání se standardními 15 %. Při výplatě 1 000 000 Kč dividendy do nespolupracující jurisdikce je srážková daň 350 000 Kč oproti 150 000 Kč při standardní sazbě — rozdíl 200 000 Kč. Tato sazba je proto silným motivem k výběru spolupracujících daňových jurisdikcí pro strukturování mezinárodních plateb.
Časté dotazy
Co je nespolupracující jurisdikce a proč platí 35 % daň?
Nespolupracující jurisdikcí se rozumí stát nebo území, které je uvedeno na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí (EU blacklist) nebo se kterým Česká republika nemá platnou smlouvu o výměně daňových informací. Pro příjmy vyplácené do těchto zemí platí zvýšená srážková daň 35 % místo standardních 15 % (§ 36 odst. 1 písm. c) ZDP).
Které příjmy podléhají srážkové dani při vyplácení do zahraničí?
Srážkové dani podléhají zejména: dividendy a podíly na zisku, úroky, licenční poplatky (royalties), nájemné z nemovitostí v ČR a další příjmy ze zdrojů na území ČR (§ 22 odst. 1 ZDP). Srážku provádí plátce (česká firma), nikoli příjemce.
Lze 35% daň snížit pomocí smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ)?
Ne — pokud je stát na EU blacklistu nebo nemá SZDZ s ČR, sazbu 35 % nelze snížit. SZDZ funguje pouze u spolupracujících zemí, kde si smluvní strany sjednávají nižší sazby (typicky 5 %, 10 % nebo 15 % pro dividendy, 0–10 % pro úroky a royalties).
Kdo je povinen srazit a odvést daň?
Povinnost srazit a odvést srážkovou daň má plátce — tedy česká fyzická nebo právnická osoba, která příjem vyplácí. Plátce musí daň srazit při výplatě a odvést správci daně do konce měsíce následujícího po výplatě.
Jak se liší srážková daň od zálohy na daň?
Srážková daň je konečná — příjemce (zahraniční osoba) nepodává přiznání k dani v ČR. Záloha na daň se naopak započítává na celkovou daňovou povinnost a příjemce podává přiznání. Pro příjmy z nespolupracujících zemí platí vždy srážková daň jako konečná.