Zjistěte, zda musíte platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob a v jaké výši. Zákon č. 586/1992 Sb. (§ 38a) rozlišuje tři pásma: do 30 000 Kč žádné zálohy, 30 001–150 000 Kč dvě pololetní zálohy (40 %), nad 150 000 Kč čtyři čtvrtletní zálohy (25 %).
Zálohy na daň z příjmů FO/OSVČ 2026
§ 38a ZDP — výše a termíny záloh
Právní základ
- § 38a zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Zálohy FO/OSVČ: do 30 tis. = žádná; 30–150 tis. = 40 % pololetně; nad 150 tis. = 25 % čtvrtletně
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 38c zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Plátce zálohy — poplatník, jehož poslední daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu: Zálohy na daň z příjmů FO/OSVČ (§ 38a ZDP)
Zálohy na daň z příjmů fyzických osob jsou průběžné platby daně, které slouží k pokrytí odhadované daňové povinnosti v průběhu roku. Povinnost platit zálohy upravuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
Tři pásma záloh dle § 38a ZDP
Systém záloh je postaven na výši daňové povinnosti z předchozího roku:
- Do 30 000 Kč: žádné zálohy — daň se doplatí jednorázově po podání daňového přiznání.
- 30 001–150 000 Kč: dvě pololetní zálohy, každá ve výši 40 % poslední daňové povinnosti. Splatnost: 15. června a 15. prosince.
- Nad 150 000 Kč: čtyři čtvrtletní zálohy, každá 25 % poslední daňové povinnosti. Splatnost: 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.
Kdo zálohy platí a kdo ne
Zálohy platí zejména OSVČ (živnostníci, freelanceři, svobodná povolání) a osoby s příjmy z pronájmu, kapitálového majetku nebo ostatními příjmy (§ 7–10 ZDP). Zálohy neplatí zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel odvádí zálohy na daň ze mzdy (§ 6 ZDP), pokud tvoří zaměstnanecké příjmy více než 50 % celkových příjmů.
První rok podnikání
V prvním roce podnikání zálohy nevznikají, protože neexistuje předchozí daňová povinnost jako výchozí základ. OSVČ v prvním roce platí celou daň jednorázově po podání daňového přiznání, které musí podat do 1. dubna (nebo 1. července s daňovým poradcem).
Snížení nebo zrušení zálohy
Pokud v průběhu roku předpokládáte, že vaše daňová povinnost bude výrazně nižší než v loňském roce, můžete podat žádost o stanovení nižší zálohy u finančního úřadu (§ 38a odst. 5 ZDP). Finanční úřad žádost posoudí a může zálohu snížit nebo zrušit. Doporučuje se přiložit doklady o poklesu příjmů.
Penále za nezaplacení zálohy
Za pozdní úhradu zálohy se počítá úrok z prodlení dle § 252 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) ve výši repo sazby ČNB + 8 procentních bodů ročně. Zálohy nejsou penalizovány pokutou za nesplnění povinnosti — sankcí je pouze úrok z prodlení za každý den prodlení.
Časté dotazy k zálohám na daň
Kdy OSVČ neplatí zálohy na daň z příjmů?
Zálohy na daň z příjmů fyzických osob neplatí ten, jehož daňová povinnost za předchozí zdaňovací období nepřesáhla 30 000 Kč (§ 38a ZDP). Zálohy rovněž neplatí poplatník v prvním roce podnikání (neexistuje předchozí daňová povinnost) a poplatník, jehož příjmy ze závislé činnosti tvoří více než 50 % celkových příjmů.
Jak se vypočítá výše zálohy při pololetním režimu?
Při daňové povinnosti 30 001–150 000 Kč se platí dvě pololetní zálohy, každá ve výši 40 % poslední daňové povinnosti. Příklad: daňová povinnost 80 000 Kč → záloha = 80 000 × 40 % = 32 000 Kč. Zálohy jsou splatné 15. června a 15. prosince. Celkem zaplatíte 64 000 Kč na zálohách.
Jaké jsou termíny splatnosti čtvrtletních záloh?
Čtvrtletní zálohy (daňová povinnost nad 150 000 Kč) jsou splatné: 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Každá záloha činí 25 % poslední daňové povinnosti. Příklad: daňová povinnost 300 000 Kč → záloha = 75 000 Kč čtvrtletně = 300 000 Kč celkem za rok.
Lze výši zálohy snížit, pokud předpokládám nižší příjmy?
Ano. Poplatník může požádat správce daně o stanovení nižší zálohy nebo zálohy vůbec, pokud předpokládá, že jeho daňová povinnost bude výrazně nižší než v předchozím roce (§ 38a odst. 5 ZDP). Žádost se podává u příslušného finančního úřadu a musí být doložena odůvodněním (pokles příjmů, nemoc, přerušení podnikání apod.).
Jak se zálohy zúčtují při podání daňového přiznání?
Zaplacené zálohy se v daňovém přiznání odečtou od celkové daňové povinnosti. Pokud zálohy převýšily výslednou daň, vzniká přeplatek — ten správce daně vrátí, nebo ho započte na budoucí zálohy. Pokud zálohy nestačily, doplatíte rozdíl v termínu pro podání daňového přiznání (standardně 1. dubna, s poradcem 1. července).
Platí zálohy i zaměstnanci s vedlejšími příjmy?
Zálohy platí fyzická osoba tehdy, pokud příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) tvoří méně než 50 % celkových příjmů. Pokud zaměstnanec má OSVČ příjmy jako vedlejší činnost a příjmy ze zaměstnání tvoří více než 50 % příjmů, zálohy neplatí. Pokud zaměstnání tvoří méně než 50 %, zálohy se počítají ze zbývající části daně.