Rozšířená lhůta pro stanovení daně dle § 148 zák. č. 280/2009 Sb. (Daňový řád) činí maximálně 10 let součtem: 3 roky základní lhůta + 1 rok + 3 roky + 3 roky prolongace. Tato lhůta chrání daňový subjekt před neomezeným časovým obdobím pro stanovení daně.
Právní základ
- § 148 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
Rozšířená lhůta pro stanovení daně — maximálně 10 let
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: Rozšířená lhůta pro stanovení daně dle § 148 DR
Rozšířená lhůta pro stanovení daně je jednou z nejdůležitějších ochranných lhůt v daňovém právu. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v § 148 stanoví, že souhrnná lhůta pro stanovení daně nesmí přesáhnout 10 let. Tato maximální lhůta chrání daňové subjekty před tím, aby správce daně mohl stanovit daň bez časového omezení.
Struktura rozšířené lhůty
Rozšířená lhůta se skládá z několika po sobě jdoucích období, která se sčítají do maximální výše 10 let:
- Základní lhůta 3 roky — běží od konce roku, ve kterém uplynula lhůta pro podání daňového tvrzení.
- Prodloužení o 1 rok — vyžaduje mimořádné okolnosti, které správce daně nemohl ovlivnit.
- Prodloužení o 3 roky — vyžaduje další řádné zdůvodnění a aktivní jednání správce daně.
- Poslední prodloužení o 3 roky — krajní maximum, správce daně jej může využít pouze ve výjimečných případech.
Účel maximální lhůty
Maximální 10letá lhůta má dvojí účel. Zaprvé chrání daňový subjekt před tím, aby po příliš dlouhou dobu žil v nejistotě ohledně své daňové povinnosti. Zadruhé dává správci daně dostatečný čas na odhalení složitých daňových kauz, které vyžadují dlouhodobé vyšetřování nebo mezinárodní výměnu informací.
Promlčení a uplynutí lhůty
Po uplynutí maximální 10leté lhůty správce daně ztrácí pravomoc daň stanovit. Daňový subjekt může vznášet námitku promlčení, pokud správce daně překročí základní 3letou lhůtu bez řádného prodloužení. Promlčecí doba se přerušuje úkonem správce daně směřujícím k stanovení nebo vybrání daně.
Časté otázky — rozšířená lhůta pro stanovení daně
Jaká je maximální lhůta pro stanovení daně?
Maximální lhůta pro stanovení daně je 10 let součtem jednotlivých období: 3 roky základní lhůta, až 1 rok prodloužení, až 3 roky další prolongace a až 3 roky poslední prolongace. Celkem tedy maximálně 10 let.
Kdy začíná běžet základní 3letá lhůta?
Základní 3letá lhůta pro stanovení daně začíná běžet od konce kalendářního roku, ve kterém uplynula lhůta pro podání daňového tvrzení. Například u daně z příjmů fyzických osob (lhůta do 1. dubna) začíná 3letá lhůta běžet od 31. prosince roku podání.
Za jakých podmínek lze lhůtu prodloužit?
První prodloužení o 1 rok vyžaduje mimořádné okolnosti, které správce daně nemohl ovlivnit a které mu znemožnily stanovit daň ve lhůtě základní. Další prolongace vyžadují aktivní jednání správce daně a řádné zdůvodnění. Všechna prolongační rozhodnutí musí být vydána před uplynutím předchozí lhůty.
Co se stane po uplynutí 10leté lhůty?
Po uplynutí maximální 10leté lhůty správce daně ztrácí právo daň stanovit. Daňový subjekt má jistotu, že po uplynutí této lhůty již nemůže být dodatečně stanovena daň, a to ani prostřednictvím opravného nebo dodatečného platebního výměru.
Jak se lhůta vztahuje na různé typy daní?
Maximální 10letá lhůta platí pro všechny daně, které spadají pod daňový řád. U daní, kde lhůta pro podání daňového tvrzení neběží (například u daně z nemovitých věcí, která se vyměřuje z moci úřední), začíná 10letá lhůta běžet ode dne, kdy vznikla daňová povinnost.