Výpočet pokuty za pozdní podání daňového přiznání nebo hlášení dle § 250 zák. č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Sazba 0,05 % z daně za každý den, max 5 % daně nebo 300 000 Kč. Polovina pokuty při podání do 30 dnů.
Pokuta za opožděné tvrzení daně 2026
§ 250 zák. č. 280/2009 Sb. (daňový řád) — 0,05 % daně/den, max 5 % nebo 300 000 Kč
Právní základ
- § 250 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
pokuta za opožděné tvrzení daně
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu
Stručně k tématu: pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250 daňového řádu)
Pokuta za opožděné tvrzení daně je sankce, kterou daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) ukládá automaticky každému daňovému subjektu, který nepodá daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování ve stanovené lhůtě. Pokuta se vyměřuje bez správního řízení — správce daně ji předepíše platebním výměrem. Právní úprava je obsažena v § 250 daňového řádu.
Sazby pokuty — § 250 odst. 1
Pokuta se počítá jako 0,05 % ze stanovené daně (nebo daňového odpočtu) za každý den prodlení. U daňové ztráty je sazba nižší — 0,01 % za den (§ 250 odst. 1 písm. c). U hlášení a vyúčtování plátce daně se uplatňuje sazba 0,05 % s limitem 0,5 % z částky daně. Pokuta se počítá od prvního dne po uplynutí lhůty (po toleranci 5 pracovních dnů) do dne podání tvrzení.
Maximální výše pokuty — § 250 odst. 1 a 5
Pokuta nesmí přesáhnout 5 % ze stanovené daně (resp. ztráty) a zároveň nesmí překročit absolutní strop 300 000 Kč (§ 250 odst. 5). Uplatní se nižší z obou limitů. Minimální pokuta při nepodání tvrzení vůbec činí 500 Kč (§ 250 odst. 4). Pokuta pod 1 000 Kč se u opožděného podání nepředepíše (§ 250 odst. 3).
Polovina pokuty — § 250 odst. 7
Zákon poskytuje úlevu poplatníkům, kteří opožděné tvrzení podají rychle: pokuta se snižuje na polovinu, pokud je tvrzení podáno do 30 dnů od marného uplynutí lhůty a daňový subjekt v daném kalendářním roce neměl jiné prodlení s podáním daňového tvrzení (§ 250 odst. 7 písm. a). Toto zvýhodnění motivuje k rychlé nápravě.
Prominutí pokuty — § 259a–259c
Správce daně může na žádost prominout pokutu za opožděné tvrzení, pokud k prodlení došlo ze závažných důvodů (hospitalizace, živelní pohroma, výpadek informačního systému finanční správy). Žádost se podává do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru na pokutu. Správní poplatek za žádost činí 1 000 Kč. Generální finanční ředitelství může vydat pokyn k hromadnému prominutí (např. při celostátním výpadku EPO).
Časté dotazy
Jaká je pokuta za opožděné daňové přiznání?
Pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb.) činí 0,05 % z stanovené daně za každý den prodlení. Maximální výše je 5 % z daně nebo 300 000 Kč (uplatní se nižší z obou limitů). U daňové ztráty je sazba nižší — 0,01 % za den. Pokuta vzniká automaticky — správce daně ji předepíše bez nutnosti zahajovat řízení.
Kdy se pokuta za opožděné přiznání nepředepíše?
Pokuta se nepředepíše, pokud její výše nedosáhne 1 000 Kč u opožděného podání (§ 250 odst. 3). Pokuta rovněž nevzniká, pokud je zpoždění nejvýše 5 pracovních dnů — tato „toleranční" lhůta chrání poplatníky před sankcí za krátké zpoždění. Správce daně může pokutu prominout ze závažných důvodů na základě žádosti (§ 259a–259c).
Co znamená polovina pokuty při podání do 30 dnů?
Dle § 250 odst. 7 písm. a) se pokuta snižuje na polovinu, pokud daňový subjekt podá opožděné tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty a zároveň v daném kalendářním roce neměl jiné prodlení s podáním daňového tvrzení. Jde o zvýhodnění pro poplatníky, kteří zpoždění rychle napravili a nebyli v minulosti v prodlení.
Jaký je rozdíl mezi pokutou za daň a pokutou za daňovou ztrátu?
U stanovené daně (kladná daňová povinnost) je denní sazba 0,05 % (§ 250 odst. 1 písm. a). U daňové ztráty je sazba pětinová — pouze 0,01 % za den (§ 250 odst. 1 písm. c). Maximum je v obou případech 5 % z příslušné částky, absolutní strop 300 000 Kč. Důvod nižší sazby u ztráty: poplatník se ztrátou nemá daňovou povinnost, sankce má být přiměřená.
Kdy pokuta za opožděné tvrzení vzniká?
Pokuta vzniká, pokud daňový subjekt nepodá daňové tvrzení (přiznání, hlášení, vyúčtování) ve stanovené lhůtě a zpoždění přesáhne 5 pracovních dnů. Lhůta pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů je zpravidla do 1. dubna (3 měsíce po konci zdaňovacího období), do 1. května s daňovým poradcem nebo do 1. července při povinném auditu.
Může správce daně pokutu prominout?
Ano. Dle § 259a–259c daňového řádu může správce daně na žádost daňového subjektu prominout příslušenství daně (včetně pokuty za opožděné tvrzení), pokud k prodlení došlo ze závažných důvodů (hospitalizace, živelní pohroma, systémový výpadek). Žádost je zpoplatněna správním poplatkem 1 000 Kč. Prominutí je na úvaze správce — není na něj právní nárok.