Pořádková pokuta 2026

Co je pořádková pokuta?

Pořádková pokuta je procesní sankce upravená v § 247 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Správce daně ji může uložit fyzické nebo právnické osobě, která maří nebo ztěžuje správu daní. Typickými důvody jsou neuposlechnutí výzvy správce daně, ztěžování průběhu daňové kontroly, nedostavení se na předvolání nebo jiné jednání mařící daňové řízení.

Výše pokuty a zákonné limity

Maximální výše pořádkové pokuty za každé jednotlivé porušení je 50 000 Kč (§ 247 odst. 2 DŘ). Správce daně je povinen přihlédnout k závažnosti protiprávního jednání, míře zavinění a jeho následkům. Pokutu nelze uložit libovolně — musí být odůvodněna a přiměřená. Pokud správce daně překročí zákonné maximum nebo nevypořádá zákonná hlediska, lze rozhodnutí úspěšně napadnout odvoláním.

Opakování pokuty

Dle § 247 odst. 3 DŘ lze pořádkovou pokutu uložit i opakovaně za každé jednotlivé porušení. Pokud daňový subjekt ani po uložení první pokuty svou povinnost nesplní, může správce daně uložit další pokutu — opět do maximální výše 50 000 Kč. Kumulace pokut je tedy možná, ale každé rozhodnutí musí být samostatně odůvodněno a přezkoumatelné.

Rozdíl od penále a pokuty za pozdní podání

Pořádková pokuta je procesní sankce — trestá maření daňového řízení, nikoliv výsledek daňové povinnosti. Naproti tomu penále dle § 251 DŘ vzniká automaticky při doměření daně (20 % z doměrku nebo 1 % ze snížení ztráty) a pokuta za opožděné podání dle § 250 DŘ se uplatní za pozdní podání daňového přiznání (0,05 % za den, minimálně 500 Kč, maximálně 300 000 Kč). Tyto sankce se mohou kumulovat — je možné, že za jednu daňovou kauzu vzniknou povinnosti ze všech tří titulů.

Procesní ochrana a prominutí

Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty lze podat odvolání k nadřízenému správci daně. Lhůta pro odvolání je 30 dní od doručení. Lze také žádat o prominutí dle § 259a DŘ, přičemž správce daně přihlíží k míře zavinění, spolupráci daňového subjektu a jeho předchozímu chování. V praxi bývá pokuta snížena nebo prominuta, pokud daňový subjekt prokáže objektivní důvody svého jednání.

Pokyn GFŘ D-21

Generální finanční ředitelství vydalo pokyn D-21, který upřesňuje správní uvážení při ukládání pořádkových pokut. Správce daně by měl vždy nejdříve daňový subjekt upozornit a poskytnout mu přiměřenou lhůtu k nápravě, teprve poté přistoupit k sankcím. Okamžité uložení maximální pokuty bez předchozí výzvy bývá správními soudy rušeno jako nepřiměřené.