Zjistěte, jaká procesní práva má ručitel v daňovém řízení dle § 172 zák. č. 280/2009 Sb. (Daňový řád). Ručitel má právo na informaci o výši nedoplatku, může nahlížet do spisu, podat odvolání nebo požádat o posečkání úhrady.
Právní základ
- § 172 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
procesní práva ručitele v daňovém řízení
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 171 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
výzva ručiteli k uhrazení nedoplatku
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: Procesní postavení ručitele § 172 DR
Ručitel (garant) je třetí osoba, která se zavázala uhradit daňový nedoplatek místo dlužníka, pokud dlužník svou povinnost nesplní. Institut ručení v daňovém právu upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v §§ 171–173. Ručení za daně vzniká ze zákona nebo na základě smluvního ujednání.
Vznik ručení a výzva ručiteli (§ 171 DR)
Správce daně může vyzvat ručitele k úhradě nedoplatku až poté, co dlužník nedoplatek v přiměřené lhůtě nesplatil. Výzva musí obsahovat výši vymáhaného nedoplatku a lhůtu k plnění. Teprve od doručení výzvy nastávají ručiteli procesní práva upravená v § 172 DR.
Procesní práva ručitele (§ 172 DR)
Zákon č. 280/2009 Sb. přiznává ručiteli tato procesní práva:
- Právo na informaci o výši nedoplatku (§ 172 odst. 2) — ručitel může kdykoli požádat správce daně o informaci o výši nedoplatku, za nějž ručí.
- Právo nahlížet do spisu (§ 172 odst. 3) — ručitel může nahlédnout do části daňového spisu týkající se jeho ručení.
- Právo podat odvolání (§ 172 odst. 4) — ručitel může podat odvolání proti výzvě k úhradě; odvolání nemá odkladný účinek.
- Právo na posečkání (§ 172 odst. 5) — ručitel může požádat o posečkání úhrady nebo rozložení do splátek.
Regresní nárok ručitele
Uhradí-li ručitel nedoplatek za dlužníka, vzniká mu vůči dlužníkovi regresní nárok dle obecného soukromého práva (zákon č. 89/2012 Sb., OZ). Správce daně vydá ručiteli potvrzení o uhrazení nedoplatku, které ručitel může použít jako podklad pro uplatnění regresního nároku.
Omezení procesních práv ručitele
Ručitel není účastníkem daňového řízení vedeného s dlužníkem v plném rozsahu. Nemůže proto napadat daňová rozhodnutí vůči dlužníkovi, ke kterým nebyl přibrán. Jeho práva jsou omezena na ochranu vlastní pozice jako ručitele — zejména na zpochybnění výše nedoplatku ve výzvě k úhradě.
Časté otázky — procesní postavení ručitele
Jaká procesní práva má ručitel v daňovém řízení?
Dle § 172 zák. č. 280/2009 Sb. má ručitel právo na informaci o výši nedoplatku dlužníka, právo nahlížet do části daňového spisu, právo podat odvolání proti výzvě k úhradě nedoplatku a právo požádat o posečkání úhrady. Ručitel nemá obecné procesní právo účastnit se celého daňového řízení — jeho práva jsou omezena na otázky jeho ručení.
Může ručitel podat odvolání proti výzvě?
Ano. Ručitel může podat odvolání proti výzvě správce daně k úhradě nedoplatku dlužníka. Odvolání však nemá odkladný účinek — správce daně může v exekuci pokračovat i po podání odvolání. Ručitel tak může napadat především výši vymáhaného nedoplatku nebo jiné formální vady výzvy.
Má ručitel právo na posečkání platby?
Ano. Ručitel může požádat správce daně o posečkání úhrady nedoplatku nebo o jeho rozložení do splátek. Správce daně žádost posoudí a může posečkání povolit za podmínek dle § 156–157 DR. Posečkání se netýká dlužníka — je specifickým nástrojem pro ručitele.
Do kdy musí správce daně informovat ručitele?
Správce daně informuje ručitele o výši nedoplatku dlužníka na jeho žádost. Zároveň musí ručitele informovat před tím, než vůči němu zahájí vymáhání — vydá výzvu k zaplacení nedoplatku dle § 171 DR.
Může ručitel nahlížet do celého daňového spisu dlužníka?
Ne. Ručitel má právo nahlížet pouze do té části daňového spisu, která se týká jeho ručení a výše nedoplatku. Do osobní daňové situace dlužníka (daňových přiznání, dokladů apod.) ručitel nahlížet nemůže, pokud to zákon výslovně nestanoví.