Úrok z neoprávněného jednání správce daně 2026

Nárok vzniká ve třech případech dle § 254 daňového řádu: (1) Správce daně zruší, změní nebo prohlásí za nicotný platební výměr, který stanovil daň vyšší, než měl — daňovému subjektu náleží úrok od zaplacení přeplatku. (2) Přeplatek na dani není vrácen ve lhůtě 30 dnů od vzniku přeplatku. (3) Nadměrný odpočet DPH je zadržen déle než 30 dnů bez zahájení daňové kontroly.

Sazba úroku z neoprávněného jednání správce daně je 2T repo sazba ČNB platná k prvnímu dni příslušného pololetí, zvýšená o 14,5 procentních bodů. Pro H1 2026 (leden–červen) je repo sazba 3,75 %, celková sazba tedy činí 18,25 % p.a. Tato přirážka (14,5 p.b.) je výrazně vyšší než přirážka pro úrok z prodlení daňového subjektu (8 p.b. dle § 252 DŘ).

Úrok z prodlení daňového subjektu (§ 252 DŘ) se počítá sazbou repo + 8 p.b. (11,75 % p.a. H1 2026) a má karenční lhůtu 4 pracovní dny a minimum 1 000 Kč. Úrok z neoprávněného jednání správce daně (§ 254 DŘ) je repo + 14,5 p.b. (18,25 % p.a.), bez karenční lhůty a bez minimální částky. Je to zákonné „penále" za pochybení správce daně.

Ano. Úrok přiznaný dle § 254 daňového řádu je zdanitelným příjmem dle § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů (ostatní příjmy z finančního majetku). Fyzická osoba jej zahrne do daňového přiznání jako ostatní příjmy — není to příjem osvobozený. Právnická osoba zahrne přijatý úrok do základu daně z příjmů PO.

Úrok by měl správce daně přiznat z úřední povinnosti (ex officio) v okamžiku, kdy vrací přeplatek nebo mění platební výměr. Pokud tak neučiní, daňový subjekt podá žádost na místně příslušný finanční úřad s odkazem na § 254 daňového řádu, uvedením rozhodné částky a doby zadržení. Správce daně je povinen žádost vyřídit a případně vydat platební výměr na úrok.