Vypočítejte si úrok, který vám musí stát zaplatit za pozdní vrácení nadměrného odpočtu DPH nebo přeplatku na dani (§ 254a DŘ). Sazba 11,75 % pro rok 2026.
Úrok z daňového odpočtu 2026
Výpočet úroku, který vám stát dluží při zdlouhavém prověřování nadměrného odpočtu (např. DPH).
Právní základ
- § 254a daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
Úrok z daňového odpočtu
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 155 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
Vrácení přeplatku
Účinné od: 1. 1. 2011
Úrok z daňového odpočtu: Kompenzace za zadržené peníze
Pokud podnikáte a vznikne vám nadměrný odpočet na DPH, očekáváte, že jej stát vrátí v zákonné lhůtě (standardně do 30 dnů). Často se však stává, že správce daně zahájí postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu a výplatu peněz pozastaví. Aby stát netrestal poctivé poplatníky za svou zdlouhavou kontrolní činnost, obsahuje daňový řád v § 254a institut úroku z daňového odpočtu.
Kdy začínají peníze "pracovat" pro vás?
Nárok na úrok nevzniká okamžitě. Zákon dává finančnímu úřadu časový prostor 4 měsícena prověření odpočtu. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po posledním dni lhůty pro podání daňového přiznání.
Teprve pokud prověřování trvá déle než tyto 4 měsíce, začíná od prvního následujícího dne stát dlužit poplatníkovi úrok. Tento úrok běží až do dne, kdy je přeplatek skutečně vrácen (poukázán na účet poplatníka).
Výše úroku v roce 2026
Sazba úroku byla v rámci sjednocení sankcí v daňovém řádu stanovena na úroveň repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Jde o stejnou logiku, kterou stát používá, když dlužíte peníze vy jemu (úrok z prodlení).
Vzhledem k aktuální repo sazbě 3,75 % činí výsledný úrok pro rok 2026 11,75 % p.a. To je pro mnoho firem vítaná kompenzace nákladů na financování, které si musely zajistit kvůli chybějícímu odpočtu.
Příklad výpočtu
Firma podala přiznání k DPH s nadměrným odpočtem 1 000 000 Kč. Lhůta pro vrácení uplynula 25. března. Čtyřměsíční "bezúročná" lhůta končí 25. července. Správce daně kontrolu ukončil a peníze vrátil až 25. srpna.
- Období úročení: 26. července až 25. srpna (31 dní).
- Sazba: 11,75 % p.a.
- Výsledek: 1 000 000 * 0,1175 * (31 / 365) = cca 9 980 Kč.
Automatická výplata vs. námitka
Správce daně je povinen úrok přiznat a vyplatit ex offo (z úřední povinnosti). Měl by tak učinit do 15 dnů od vrácení přeplatku. Pokud se tak nestane, nebo pokud úřad vypočte nižší částku (např. chybným určením počátku lhůty), musí poplatník podat námitku proti postupu správce daně podle § 159 DŘ.
Časté dotazy
Kdy vzniká nárok na úrok z prodlení státu při vrácení DPH?
Nárok na úrok vzniká podle § 254a daňového řádu, pokud správce daně nevrátí nadměrný odpočet DPH ve lhůtě stanovené zákonem. Standardní lhůta pro vrácení je 30 dnů od vyměření odpočtu. Pokud finanční úřad zahájí kontrolu a peníze zadržuje déle než 4 měsíce, musí od tohoto okamžiku začít počítat úrok z nevrácené částky.
Jaká je výše úrokové sazby pro rok 2026?
Výše úroku odpovídá podle § 254a daňového řádu repo sazbě stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Pro rok 2026 se sazba pohybuje kolem 11,75 % p.a. v závislosti na aktuální měnové politice ČNB. Úrok se počítá za každý den prodlení z dlužné částky nadměrného odpočtu.
Musím o vyplacení úroku finanční úřad žádat?
Finanční úřad má povinnost úrok vypočítat a vyplatit automaticky spolu s vrácením jistiny nadměrného odpočtu, jak vyplývá z § 155 daňového řádu. Pokud tak neučiní, doporučuje se podat námitku proti postupu správce daně. Úrok se vyplácí pouze v případě, že jeho výše přesáhne částku 200 Kč.
Započítává se do úroku i doba prověřování daňové kontroly?
Ano, po nálezu Ústavního soudu byla pravidla v § 254a daňového řádu upravena tak, že stát odpovídá i za délku samotného prověřování. Pokud kontrola trvá nepřiměřeně dlouho, úrok se počítá od určitého dne po podání přiznání, i když kontrola ještě neskončila. Tím je poplatník kompenzován za dočasný nedostatek vlastních finančních prostředků.
Podléhá přijatý úrok od státu zdanění?
Přijatý úrok z prodlení od správce daně je považován za zdanitelný příjem podle zákona o daních z příjmů. U právnických osob se zahrnuje do základu daně jako ostatní finanční výnos. U fyzických osob se jedná o příjem podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., který musí být uveden v daňovém přiznání za rok, ve kterém byl úrok skutečně vyplacen.