Zjistěte, zda je dlužník v úpadku dle § 3 insolvenčního zákona. Platební neschopnost: ≥2 věřitelé + závazky po splatnosti >30 dní + neschopnost plnit. Předlužení: závazky > hodnota majetku.
Test úpadku 2026 — kalkulačka
Právní základ
- § 3 insolvenční zákon (182/2006 Sb.) ↗
úpadek — platební neschopnost a předlužení
Účinné od: 1. 1. 2008
- § 98 insolvenční zákon (182/2006 Sb.) ↗
povinnost dlužníka podat insolvenční návrh
Účinné od: 1. 1. 2008
- § 389 insolvenční zákon (182/2006 Sb.) ↗
oddlužení — podmínky přípustnosti
Účinné od: 1. 1. 2008
Stručně k tématu
Co je úpadek dle insolvenčního zákona?
Úpadek je zákonem definovaný stav, kdy dlužník nemůže dostát svým závazkům. Insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.) rozlišuje dvě formy úpadku: platební neschopnost a předlužení. Dlužník je v úpadku, pokud splní podmínky alespoň jedné z nich. Zjištění úpadku je předpokladem pro zahájení insolvenčního řízení, které může vyústit v konkurz, reorganizaci nebo oddlužení. Cílem insolvenčního řízení je poměrné uspokojení věřitelů za současného zachování maximum hodnoty majetkové podstaty.
Platební neschopnost (§ 3 odst. 1)
Platební neschopnost je nejčastější formou úpadku. Dlužník je v platební neschopnosti, pokud současně splňuje tři podmínky: má více věřitelů (alespoň dva), má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Zákon dále stanoví domněnky, kdy se má za to, že dlužník není schopen závazky plnit — zejména pokud je neplní po dobu delší 3 měsíců po splatnosti nebo pokud zastavil platby podstatné části svých závazků. Pluralita věřitelů je klíčovou podmínkou — jediný věřitel se domáhá svého nároku prostřednictvím exekuce, nikoliv insolvence.
Předlužení (§ 3 odst. 3)
Předlužení nastává, pokud souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku. Při hodnocení se zohledňuje reálná tržní hodnota aktiv, nikoliv účetní hodnota. Předlužení se týká právnických osob a podnikajících fyzických osob (OSVČ). Na nepodnikající fyzickou osobu se předlužení nevztahuje — ta může být v úpadku pouze z důvodu platební neschopnosti. Podmínkou předlužení je rovněž pluralita věřitelů. Při zjišťování, zda je dlužník předlužen, se přihlíží i k budoucím výnosům z pokračující podnikatelské činnosti, pokud je jejich dosažení reálné.
Povinnosti při zjištění úpadku
Statutární orgán právnické osoby je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o úpadku (§ 98 InsZ). Porušení této povinnosti zakládá osobní odpovědnost za škodu věřitelům (§ 99 InsZ). Fyzické osoby tuto povinnost nemají, ale mohou podat návrh na oddlužení. Insolvenční řízení se zahajuje doručením návrhu insolvenčnímu soudu. Soud rozhodne o úpadku usnesením a současně určí způsob řešení — konkurz, reorganizaci nebo oddlužení. Včasné řešení úpadku chrání jak dlužníka, tak věřitele před dalším prohlubováním ztrát.
Časté dotazy k testu úpadku
Jak poznám, že jsem v úpadku?
Dlužník je v úpadku, pokud splňuje podmínky platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 InsZ) nebo předlužení (§ 3 odst. 3 InsZ). Platební neschopnost nastává, má-li dlužník alespoň 2 věřitele, závazky po splatnosti déle než 30 dní a není schopen je plnit. Předlužení nastává, pokud souhrn závazků převyšuje hodnotu majetku dlužníka. Stačí splnit jednu z těchto podmínek.
Jaký je rozdíl mezi platební neschopností a předlužením?
Platební neschopnost (§ 3 odst. 1) je stav, kdy dlužník nemůže hradit splatné závazky — nezáleží na celkové hodnotě majetku, ale na likviditě. Předlužení (§ 3 odst. 3) je stav, kdy celkové závazky převyšují hodnotu majetku — dlužník může mít dostatečnou likviditu, ale celkově je „pod vodou". Obě formy jsou úpadkem dle insolvenčního zákona.
Kolik věřitelů musím mít, aby se jednalo o úpadek?
Pro platební neschopnost i předlužení dle § 3 InsZ je podmínkou alespoň 2 věřitelé (pluralita věřitelů). Pokud máte jen jednoho věřitele, nemůže být zjištěn úpadek dle insolvenčního zákona, i kdyby závazky výrazně převyšovaly majetek. Jeden věřitel se domáhá svého nároku exekucí, nikoliv insolvencí.
Co mohu dělat, když jsem v úpadku?
Pokud jste v úpadku, máte povinnost podat insolvenční návrh (§ 98 InsZ — u právnických osob bez zbytečného odkladu). Fyzické osoby mohou požádat o oddlužení (§ 389 InsZ). Právnické osoby mohou navrhnout reorganizaci (§ 316 InsZ) nebo projít konkurzem. Včasné podání insolvenčního návrhu chrání jednatele před osobní odpovědností za škodu věřitelům.
Jak se liší úpadek fyzické a právnické osoby?
Právnická osoba může být v úpadku z důvodu platební neschopnosti i předlužení. Fyzická osoba — nepodnikatel — může být v úpadku pouze z důvodu platební neschopnosti (předlužení se na ni nevztahuje, § 3 odst. 3 InsZ). Fyzická osoba — podnikatel (OSVČ) — se posuzuje stejně jako právnická osoba, tedy obě formy úpadku přicházejí v úvahu.
Co je domněnka platební neschopnosti?
Zákon stanoví vyvratitelné domněnky v § 3 odst. 2 InsZ: dlužník není schopen plnit závazky, pokud je neplní po dobu delší 3 měsíců po splatnosti, nebo dlužník zastavil platby podstatné části svých závazků. Tyto domněnky usnadňují důkazní pozici navrhovatele v insolvenčním řízení.