Kalkulačka pokut pro fyzické osoby podnikající na kapitálovém trhu. § 157 zákona č. 256/2004 Sb. stanoví tři kategorie přestupků: neoprávněný výkon činnosti OCP nebo burzy (Tier A — až 150 000 000 Kč nebo 2× získaný prospěch), neplnění hlášení ČNB (Tier B — až 10 000 000 Kč) a porušení mlčenlivosti nebo povinností emitenta (Tier C — až 500 000 Kč). Zjistěte maximální výši pokuty a orientační odhad dle závažnosti porušení.
Pokuta fyzické osoby na kapitálovém trhu 2026
§ 157 zák. č. 256/2004 Sb.
Právní základ
- § 157 Zákon o podnikání na kapitálovém trhu (256/2004 Sb.) ↗
Přestupky fyzických osob na kapitálovém trhu — výše pokut v závislosti na typu porušení
Účinné od: 1. 1. 2026
- § 135 Zákon o podnikání na kapitálovém trhu (256/2004 Sb.) ↗
Povinnosti obchodníka s cennými papíry — základ povinností, jejichž porušení zakládá přestupek
Účinné od: 1. 1. 2026
Stručně k tématu: Pokuty fyzických osob na kapitálovém trhu (§ 157 zák. 256/2004 Sb.)
Zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu tvoří základní právní rámec pro regulaci obchodníků s cennými papíry, burz, investičních fondů a dalších účastníků finančního trhu v České republice. Za porušení povinností stanovených tímto zákonem může Česká národní banka uložit fyzickým osobám správní pokuty dle § 157.
Tři kategorie přestupků a jejich maximální sankce
Zákon rozlišuje přestupky fyzických osob do tří kategorií (Tier A–C) podle závažnosti:
- Tier A — Neoprávněný výkon činnosti — až 150 000 000 Kč nebo 2× prospěch: Nejzávažnější přestupek, který se týká fyzických osob vykonávajících bez povolení ČNB činnost obchodníka s cennými papíry nebo burzy cenných papírů. Pokuta může dosáhnout až 150 milionů Kč, nebo dvojnásobku finančního prospěchu, pokud tento přesahuje fixní maximum.
- Tier B — Neplnění hlášení — až 10 000 000 Kč: Sankce za neplnění oznamovacích a reportingových povinností vůči ČNB. Povinné osoby jsou povinny průběžně hlásit objemy obchodů, podezřelé transakce a další informace. Neplnění nebo zpožděné plnění může vést na pokutu až 10 milionů Kč.
- Tier C — Porušení mlčenlivosti — až 500 000 Kč: Sankce za vyzrazení důvěrných informací nebo porušení povinností emitenta cenných papírů. Ačkoli maximální pokuta je v porovnání s ostatními kategoriemi relativně nízká, tento přestupek zpravidla provází i odebrání licence nebo jiné závažné důsledky.
Pravidlo 2× prospěch a jeho aplikace
Jednou z klíčových novinek implementujících požadavky MiFID II do českého práva je tzv. pravidlo dvojnásobného prospěchu. Pokud fyzická osoba přestupkem Tier A získala finanční výhodu (např. tržby z neoprávněně poskytovaných investičních služeb), která přesahuje polovinu fixního stropu (tj. více než 75 milionů Kč), může ČNB uložit pokutu ve výši 2× tohoto prospěchu. Cílem je zajistit, aby se protiprávní podnikání na kapitálovém trhu nikdy nevyplatilo.
Průběh sankčního řízení ČNB
Správní řízení o přestupku vede ČNB jako orgán dohledu. Zahajuje se z úřední povinnosti nebo na podnět, zpravidla po prověřovacím šetření nebo na základě hlášení o podezřelé transakci. Fyzická osoba má právo se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a být zastoupena právním zástupcem. ČNB při určení výše pokuty přihlíží k závažnosti přestupku, délce trvání, míře zavinění, výši získaného prospěchu a předchozímu chování. Rozhodnutí ČNB lze napadnout rozkladem a poté správní žalobou u Městského soudu v Praze.
Vztah k evropské regulaci MiFID II a MAR
Zákon č. 256/2004 Sb. implementuje do českého práva evropské předpisy — zejména směrnici MiFID II (2014/65/EU) a nařízení MAR (596/2014/EU) o zneužívání trhu. Maximální výše pokut odpovídají minimálním standardům stanoveným těmito předpisy. ČNB jako národní regulátor má pravomoc ukládat i přísnější sankce a přijmout doplňující opatření (pozastavení licence, zveřejnění rozhodnutí).
Časté otázky o pokutách fyzických osob na kapitálovém trhu
Jakou pokutu může ČNB uložit fyzické osobě za neoprávněný výkon činnosti OCP?
Za neoprávněný výkon činnosti obchodníka s cennými papíry nebo burzy může ČNB uložit fyzické osobě pokutu až 150 000 000 Kč. Pokud však pachatel z přestupku získal finanční prospěch převyšující tuto částku, může pokuta dosáhnout až dvojnásobku tohoto prospěchu. Jedná se o nejpřísnější kategorii přestupků dle § 157 zákona č. 256/2004 Sb.
Co znamená pravidlo 2× získaný prospěch při výpočtu pokuty?
Zákon o podnikání na kapitálovém trhu (§ 157) zavádí pro nejzávažnější přestupky (Tier A) alternativní výpočet pokuty: pokud je 2× výše finančního prospěchu získaného přestupkem vyšší než fixní maximum 150 000 000 Kč, může pokuta dosáhnout právě tohoto dvojnásobku. Tímto mechanismem zákonodárce brání tomu, aby se protiprávní jednání finančně vyplatilo.
Jaká pokuta hrozí za neplnění oznamovacích povinností vůči ČNB?
Za neplnění hlášení a oznamovacích povinností vůči České národní bance (Tier B) hrozí fyzické osobě pokuta až 10 000 000 Kč dle § 157 zákona č. 256/2004 Sb. Do této kategorie spadají například pozdní nebo neúplná hlášení o objemech obchodů, vlastní pozici v instrumentech nebo o podezřelých transakcích.
Co je přestupkem za porušení mlčenlivosti na kapitálovém trhu?
Porušení mlčenlivosti a dalších povinností emitenta spadá do kategorie Tier C s maximální pokutou 500 000 Kč. Týká se například neoprávněného sdělení důvěrných informací o klientech nebo investičních záměrech. Ačkoli je maximální pokuta v porovnání s ostatními kategoriemi nízká, přestupek může mít závažné reputační následky a je spojen s dalšími sankcemi (ztráta licence).
Kdo rozhoduje o pokutě fyzické osoby na kapitálovém trhu?
Pokuty fyzickým osobám za přestupky na kapitálovém trhu ukládá Česká národní banka (ČNB) jako orgán dohledu. Řízení probíhá jako správní přestupkové řízení dle zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád). ČNB přihlíží k závažnosti přestupku, délce trvání, míře zavinění, výši získaného prospěchu a předchozímu chování osoby. Rozhodnutí ČNB lze napadnout rozkladem a následně správní žalobou.
Promlčují se přestupky na kapitálovém trhu?
Ano, přestupky dle zákona č. 256/2004 Sb. podléhají promlčení dle obecné úpravy zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky. Promlčecí doba je zpravidla 3 roky od spáchání přestupku, resp. od doby, kdy se o přestupku dozvěděl správní orgán. U závažnějších přestupků platí delší promlčecí doby. ČNB může řízení zahájit i bez udání podezřelé osoby na základě vlastního dohledu.