Spočítejte paušální výdaje OSVČ dle § 7 odst. 7 ZDP. Sazby 80 %, 60 %, 40 % nebo 30 % — daňový základ a srovnání se skutečnými výdaji. Zdarma.
Výdajové paušály OSVČ 2026
Výpočet paušálních výdajů a daňového základu dle § 7 odst. 7 ZDP
Právní základ
- § 7 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
výdajové paušály OSVČ
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu
Co jsou výdajové paušály
Výdajový paušál (§ 7 odst. 7 ZDP) je zjednodušená metoda stanovení daňových výdajů jako procento z příjmů. OSVČ tak nemusí shromažďovat a prokazovat každý výdaj — stačí vést evidenci příjmů. Paušál je výhodný pro živnostníky s nízkými reálnými výdaji (konzultanti, řemeslníci s materiálem hrazeným zákazníkem) nebo pro ty, kdo chtějí zjednodušit daňové záznamy.
Přehled sazeb a stropů (2026)
Sazba 80 % platí pro zemědělce a řemeslné živnostníky (§ 7 odst. 7 písm. a), maximálně 1 600 000 Kč výdajů. Sazba 60 % platí pro ostatní živnostenské podnikání (§ 7 odst. 7 písm. b), max. 1 200 000 Kč. Sazba 40 % platí pro jiná podnikání — lékaře, právníky, autory (§ 7 odst. 7 písm. c), max. 800 000 Kč. Sazba 30 % platí pro příjmy z nájmu (§ 9 odst. 4 ZDP), max. 600 000 Kč. Tyto sazby platí od roku 2017 a pro rok 2026 jsou beze změn.
Strop paušálu — co to znamená
Pokud by paušální výdaje (příjmy × sazba) přesáhly zákonný strop, uplatňuje se jen maximální povolená částka. Příklad: živnostník s příjmy 2 500 000 Kč a paušálem 60 % by mohl uplatnit 1 500 000 Kč, ale zákonný strop je 1 200 000 Kč — uplatní tedy jen 1 200 000 Kč. Při příjmech nad stropem se proto vyplatí zvážit skutečné výdaje.
Kdy paušál použít a kdy ne
Paušál je výhodný, pokud jsou skutečné výdaje nižší než paušál — OSVČ tak zaplatí nižší daň a pojistné. Naopak se nevyplatí, pokud má OSVČ vysoké skutečné výdaje (mzdy zaměstnanců, materiál, nájemné), nebo pokud uplatňuje slevy a odpočty, které jsou při paušálu omezeny (sleva na manžela/ku, daňové zvýhodnění na děti). Rozhodnutí závisí na konkrétní situaci.
Časté dotazy
Jaké jsou sazby výdajových paušálů OSVČ v roce 2026?
Zákon o daních z příjmů (§ 7 odst. 7) stanoví čtyři sazby: 80 % (max. 1 600 000 Kč) pro zemědělce a řemeslné živnostníky, 60 % (max. 1 200 000 Kč) pro ostatní živnostníky, 40 % (max. 800 000 Kč) pro jiné podnikání (lékaři, právníci, autoři) a 30 % (max. 600 000 Kč) pro příjmy z nájmu (§ 9 odst. 4 ZDP). Sazby jsou platné od roku 2017 a pro rok 2026 se nemění.
Co nemohu uplatnit při paušálních výdajích?
Při uplatnění paušálních výdajů nelze uplatnit odpočet darů (§ 15 odst. 1 ZDP), slevu na manžela/manželku (§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP) ani daňové zvýhodnění na děti — pokud základ daně tvoří 50 % nebo více z paušálního příjmu (§ 35c ZDP). Tato omezení je nutné zohlednit při rozhodování o metodě uplatnění výdajů.
Kdy se vyplatí paušální výdaje versus skutečné výdaje?
Paušální výdaje se vyplatí, pokud jsou skutečné výdaje nižší než paušální limit. Například řemeslný živnostník s příjmy 1 000 000 Kč a skutečnými výdaji 600 000 Kč by paušálem (80 % = 800 000 Kč) dosáhl nižšího daňového základu. Naopak při vysokých skutečných výdajích (výrobní firmy, e-shopy) mohou být skutečné výdaje výhodnější.
Jak se uplatňují výdajové paušály v daňovém přiznání?
Paušální výdaje se uplatňují v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob (formulář MFin 5405). Na řádku 104 (příjmy) se uvede celková výše příjmů, na řádku 105 (výdaje) se vypočítá paušál. Daňový základ je rozdíl (řádek 113). OSVČ nemusí vést evidenci výdajů, ale musí vést evidenci příjmů a pohledávek (§ 7 odst. 8 ZDP).
Lze v průběhu roku přejít mezi paušálem a skutečnými výdaji?
Přechod mezi metodami je možný, ale vždy jen na začátku zdaňovacího období (od 1. 1.). V průběhu roku nelze metodu měnit. Při přechodu ze skutečných výdajů na paušál je nutné upravit základ daně o pohledávky a zásoby (§ 23 odst. 8 ZDP) a naopak.