Spočítejte výši zálohy na pojistné na sociální zabezpečení dle § 14 zákona č. 589/1992 Sb. ZoP. Kalkulačka nabízí výpočet pro zaměstnance (6,5 %), zaměstnavatele (24,8 %) i OSVČ (29,2 %).
Právní základ
- § 14 zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
Zálohy na pojistné na důchodovém pojištění
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 7 zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
Sazba pojistného zaměstnance
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 11 zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
Sazba pojistného zaměstnavatele
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu: Záloha na pojistné sociální zabezpečení
Pojistné na sociální zabezpečení (důchodové pojištění + nemocenské pojištění + příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) tvoří jeden z nejvýznamnějších odvodových nákladů v ČR. Povinnost odvádět pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci i OSVČ, přičemž sazby a podmínky se každoročně upravují.
Sazby pojistného pro rok 2026
Celková sazba pojistného činí 31,5 % (bez ohledu na kategorii plátce, avšak rozdělení mezi zaměstnance a zaměstnavatele se liší). Zaměstnanec hradí 6,5 % z vyměřovacího základu, zaměstnavatel přispívá 24,8 %. OSVČ platí 29,2 % — což je souhrnná sazba zahrnující důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti. Rozdíl oproti zaměstnavateli činí nemocenské pojištění zaměstnance (2,1 %), které OSVČ platí dobrovolně.
Vyměřovací základ a stropy
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zahrnovaných do vyměřovacího základu. Maximální vyměřovací základ pro rok 2026 činí 2 068 578 Kč měsíčně (6× průměrná mzda). Příjmy nad tento strop se do vyměřovacího základu nezahrnují. Minimální vyměřovací základ pro zaměstnance je nulový — pojistné se počítá z aktuálního příjmu.
Zaměstnavatelské odvody
Zaměstnavatel odvádí 24,8 % z vyměřovacího základu každého zaměstnance. Tato částka představuje významnou položku mzdových nákladů. Při průměrné mzdě 48 967 Kč činí odvod zaměstnavatele cca 12 144 Kč měsíčně. Zaměstnavatel navíc hradí zdravotní pojištění ve výši 9 % a další povinné odvody.
Splátkový kalendář a vyrovnání
Zálohy na pojistné jsou splatné v termínu stanoveném proMzdu — obvykle do 20. dne následujícího měsíce. Při ročním zúčtování se zjišťuje skutečná výše pojistného a případný rozdíl se dorovnává. Při překročení stropu pojistného se již neodvádí, což u vysokopříjmových zaměstnanců představuje úlevu.
OSVČ a minimální zálohy
OSVČ musí platit zálohy na pojistné, pokud jejich příjem přesáhne hranici stanovenou zákonem (pro rok 2026 činí rozhodná částka pro vznik povinnosti platit zálohy 150 000 Kč). Minimální zálohy jsou odvozeny od minimálního vyměřovacího základu a činí přibližně 2 970 Kč měsíčně. Při podnikání na vedlejší činnost (důchodce, student) jsou minimální zálohy nižší.
Časté otázky — Záloha na pojistné
Jaké jsou sazby pojistného na sociální zabezpečení v roce 2026?
Sazby pojistného jsou rozděleny podle plátce: zaměstnanec odvádí 6,5 % z vyměřovacího základu, zaměstnavatel přispívá 24,8 % a OSVČ platí 29,2 % jako souhrnnou sazbu (zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Celková odvodová zátěž zaměstnavatele činí 24,8 %.
Od jakého vyměřovacího základu se pojistné počítá?
Pojistné se počítá z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance, který zahrnuje úhrn příjmů zahrnovaných do vyměřovacího základu. Pro zaměstnance je vyměřovacím základem hrubá mzda, maximálně však do výše příslušného stropu (pro rok 2026: 2 068 578 Kč měsíčně). Pro OSVČ činí vyměřovací základ 50 % čistého zisku.
Jaký je rozdíl mezi zálohou a splatným pojistným?
Záloha na pojistné je předplatné, které plátce hradí měsíčně. Po uplynutí kalendářního měsíce se zjišťuje skutečný vyměřovací základ a vypočítává se splatné pojistné. Případný rozdíl se vyrovnává v dalším období. Pro OSVČ činí záloha stanovenou částku, kterou lze upravit na základě skutečného příjmu.
Kdy vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné?
Zaměstnavatel je povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení za každého zaměstnance, u něhož vznikl pracovní poměr nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na pojištění. Pojistné se odvádí z hrubé mzdy a sražené pojistné zaměstnance se sráží z jeho mzdy a odvádí spolu s příspěvkem zaměstnavatele.
Jak se vyrovnává rozdíl mezi zálohou a skutečným pojistným u OSVČ?
OSVČ platí měsíční zálohy na pojistné, které jsou stanoveny na základě předpokládaného příjmu. Po skončení kalendářního roku podává přiznání k pojistnému, ve kterém uvede skutečný roční vyměřovací základ. Rozdíl mezi souhrnem záloh a skutečným pojistným je doplatek nebo přeplatek. Přeplatek lze vrátit nebo započítat na další období.