Výtěžek zpeněžení náležející zajištěnému věřiteli se počítá dle § 298 Insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.). Insolvenční správce nejprve odečte svou odměnu a náklady spojené se správou, zbývající část náleží zajištěnému věřiteli.
Právní základ
- § 298 Insolvenční zákon (182/2006 Sb.) ↗
Rozdělení výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli
Účinné od: 1. 1. 2008
Výtěžek zpeněžení a práva zajištěného věřitele v insolvenci
Insolvenční řízení přináší specificní situaci pro zajištěné věřitele, jejichž pohledávky jsou kryty zástavním právem, zajišťovacím převodem nebo jiným obdobným zajištěním. § 298 Insolvenčního zákona upravuje přesně pravidla pro rozdělení výtěžku zpeněžení zajištěného majetku.
Při zpeněžení majetku sloužícího jako zajištění vznikají náklady, které musí být uhrazeny přednostně. Patří sem odměna insolvenčního správce vypočtená dle nařízení vlády č. 313/2007 Sb. a náklady spojené s administrací a správou zajištěného majetku. Teprve po jejich odečtení dostává zajištěný věřitel čistou částku výtěžku.
Maximální limity nákladů jsou zákonem stanoveny na 5 % výtěžku pro zpeněžení a 4 % pro správu. V praxi se však může stát, že skutečné náklady (například při složitém prodeji nemovitosti) tyto limity překročí. V takovém případě musí insolvenční správce požádat insolvenční soud o povolení vyšších nákladů.
Výše čisté částky přímo ovlivňuje, kolik zajištěný věřitel obdrží na uspokojení své pohledávky. Pokud čistá částka stačí na pokrytí celé zajištěné pohledávky, věřitel je uspokojen plně. Pokud čistá částka nestačí, uspokojí se pouze poměrová část a zbývající část pohledávky (nezajištěná) se uspokojuje v konkursu.
Správce musí o výpočtu a odpočtu své odměny informovat zajištěného věřitele a může s ním komunikovat přímo ohledně podmínek výplaty. Věřitel má právo napadnout výši odměny nebo nákladů, pokud je považuje za nepřiměřené.
Časté otázky k výtěžku zajištěnému věřiteli
Jak se počítá čistá částka výtěžku pro zajištěného věřitele?
Čistá částka se počítá jako výtěžek zpeněžení snížený o odměnu insolvenčního správce a náklady spojené se správou majetku. Vzorec: cistaCastka = MAX(0, vytazekZpenezeni − odmenaSpravce − nakladySprave). Pokud náklady přesahují výtěžek, čistá částka je nulová.
Jaké jsou maximální limity nákladů na zpeněžení a správu?
§ 298 odst. 4 Insolvenčního zákona stanoví limit 5 % výtěžku na náklady spojené se zpeněžením a 4 % na náklady spojené se správou. V praxi jsou tyto limity často respektovány, ale kalkulačka umožňuje zadat libovolnou hodnotu pro výpočet čisté částky.
Co když výtěžek nepokryje odměnu a náklady?
Pokud výtěžek zpeněžení nestačí na pokrytí odměny insolvenčního správce a nákladů spravy, čistá částka pro zajištěného věřitele je nulová. Věřitel v tomto případě nedostane nic a jeho pohledávka (pokud zůstane neuspokojená) zaniká. Stát může část nákladů krýt v rámci systému záloh.
Platí DPH na odměnu insolvenčního správce?
Ano, odměna insolvenčního správce podléhá DPH, pokud je správce plátcem DPH. V takovém případě se k odměně připočítává DPH ve výši 21 % (snížená sazba se neuplatňuje). Odměna uvedená v kalkulačce je bez DPH.
Jak se liší pořadí uspokojení zajištěného věřitele od nezajištěného?
Zajištěný věřitel uspokojuje svou zajištěnou část pohledávky primárně z výtěžku zajištěného majetku (správce mu vyplatí čistou částku). Nezajištěná část jeho pohledávky se uspokojuje v konkursu poměrově s ostatními nezajištěnými věřiteli. Prioritní pohledávky (§ 167 InsZ) jsou uspokojovány přednostně.