Zjistěte výši zálohy na náklady důkazu dle § 141 zákona č. 99/1963 Sb. (OSŘ) — záloha musí být složena před provedením důkazu. Osvobozený účastník zálohu neskládá.
Právní základ
- § 141 občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
záloha na náklady důkazu — podmínka provedení důkazu
Účinné od: 1. 4. 1964
- § 137 občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
výčet nákladů řízení, včetně nákladů důkazů
Účinné od: 1. 4. 1964
Stručně k tématu: Záloha na náklady důkazu dle § 141 OSŘ
Dokazování v soudním řízení může být finančně náročné — obzvláště tehdy, je-li třeba nechat zpracovat znalecký posudek, zajistit překlad listin nebo provést ohledání na místě. Zákon č. 99/1963 Sb. (OSŘ) proto v § 141 zavádí institut zálohy na náklady důkazu: podmínku, bez jejíhož splnění soud důkaz neprovede.
Záloha jako podmínka provedení důkazu
Soud může dle § 141 odst. 1 OSŘ uložit účastníkovi, aby zálohu na náklady navrhovaného důkazu složil předem na účet soudu. Typicky jde o zálohu na znalecký posudek — znalec totiž zpravidla svou odměnu dostane od soudu a teprve poté soud vyúčtuje náklady stranám. Záloha chrání znalce před rizikem neproplacení.
Výjimka pro osvobozené účastníky
Jestliže byl účastník soudem osvobozen od soudních poplatků dle § 138 OSŘ, záloha se mu neukládá (§ 141 odst. 2 OSŘ). Osvobození se vztahuje nejen na soudní poplatky, ale i na zálohu na náklady důkazů. Důkaz se pak provede i bez zálohy a náklady dočasně nese stát, který je po skončení věci může vymáhat.
Důsledky nesložení zálohy
Pokud účastník zálohu ve stanovené lhůtě nesloží a není osvobozen, soud zpravidla důkaz neprovede nebo k němu nepřihlédne. To může mít zásadní dopad na výsledek sporu — bez znaleckého posudku nelze prokázat klíčové skutkové okolnosti. Účastník pak nese riziko neúspěchu ve věci z důvodu nesplnění procesní povinnosti.
Vyúčtování zálohy po skončení věci
Po skončení soudního řízení soud zálohu vyúčtuje. Přeplatek vrátí, doplatek případně požaduje. Náklady důkazů jsou zahrnuty do celkových nákladů řízení dle § 137 odst. 1 písm. d) OSŘ. Při rozhodování o náhradě nákladů (§ 151 OSŘ) soud rozhodne, kdo tyto náklady ponese — zpravidla neúspěšná strana sporu.
Praktický příklad
Žalobce navrhuje zpracování znaleckého posudku na hodnotu nemovitosti. Soud odhadne náklady na 15 000 Kč a uloží žalobci složit zálohu do 15 dnů. Žalobce zálohu složí. Znalec zpracuje posudek a obdrží od soudu odměnu. Po skončení věci soud zahrne náklady posudku do celkových nákladů řízení a rozhodne o jejich náhradě.
Časté otázky — záloha na náklady důkazu § 141 OSŘ
Co je záloha na náklady důkazu dle § 141 OSŘ?
Záloha na náklady důkazu je finanční záloha, kterou soud uloží účastníkovi složit před provedením navrhovaného důkazu. Typicky jde o zálohu na znalecký posudek, překlad listin, ohledání na místě nebo jiný nákladný důkaz. Pokud účastník zálohu nesloží, soud k důkazu nepřihlédne nebo ho neprovede. Záloha je podmínkou provedení důkazu.
Kdo musí zálohu skládat?
Zálohu skládá zpravidla ten účastník, který důkaz navrhuje. Soud mu uloží povinnost složit zálohu na účet soudu ve lhůtě, kterou stanoví. Pokud zálohu nesloží, soud může rozhodnout o neprovádění důkazu. Jde-li o důkaz navrhovaný oběma stranami nebo prováděný z moci úřední, může zálohu uložit i oběma stranám nebo nést náklady stát.
Je osvobozen od zálohy ten, kdo je osvobozen od soudních poplatků?
Ano. Dle § 141 odst. 2 OSŘ se záloha neukládá účastníkovi, který byl osvobozen od soudních poplatků (§ 138 OSŘ). Osvobození od poplatků se automaticky vztahuje i na zálohu na náklady důkazu. Důkaz pak přesto bude proveden — náklady ponese stát s tím, že je po skončení věci může vymáhat od povinné strany sporu.
Co se stane se zálohou po skončení věci?
Záloha se po skončení věci vyúčtuje. Pokud skutečné náklady byly nižší, vrátí soud přeplatek. Naopak, pokud byly vyšší, může soud požadovat doplatek. Po skončení věci soud rozhodne o nákladech řízení (§ 151 OSŘ) — zahrnuje náklady důkazů do celkových nákladů a rozhodne, kdo je ponese (zpravidla neúspěšný účastník).
Jaké náklady se zahrnují do zálohy na důkaz?
Do zálohy na důkaz se zahrnují všechny předpokládané náklady na jeho provedení: odměna znalce (znalečné), cestovné a náhrady znalce, náklady překladu nebo tlumočení, náklady ohledání na místě (soudce, protokolující pracovník) nebo jiné nutné výdaje. Výši zálohy určuje soud zpravidla na základě orientačního odhadu nebo po konzultaci se znalcem.
Může účastník zálohu napadnout odvoláním?
Usnesení, jímž soud uložil zálohu na náklady důkazu, je v zásadě neodvolatelné — zákon tuto otázku přímo neřeší a praxe je různorodá. Obecně platí, že proti procesnímu usnesení, jímž se neukončuje řízení, není odvolání přípustné. Pokud má účastník za to, že záloha je nepřiměřená nebo neoprávněná, může požádat soud o přezkoumání a zdůvodnit svůj nesouhlas.