Dle § 142 odst. 2 OSŘ platí, že měl-li účastník jen částečný úspěch, soud poměrně rozdělí náhradu nákladů nebo rozhodne, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu. Poměr se odvíjí od míry úspěchu: při 60 % úspěchu odpovídá náhrada 60 % celkových nákladů, protistraně zbývá 40 %. Výsledek závisí na konkrétním posouzení soudu.

Dle § 142 odst. 3 OSŘ soud přizná úspěšnému účastníkovi plnou náhradu nákladů i tehdy, měl-li neúspěch jen v nepatrné části. "Nepatrná část" není zákonem definována jako procento — záleží na posouzení soudu. Typicky jde o situace, kdy neúspěch byl v jedné drobné položce z mnoha žalovaných nároků nebo byl neúspěch zanedbatelný z hlediska celkové hodnoty sporu.

Ano. § 142 odst. 2 OSŘ dává soudu možnost při vzájemném částečném úspěchu rozhodnout, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu. Jde o tzv. kompenzaci nákladů. Soud toto řešení volí zpravidla tehdy, je-li míra úspěchu podobná na obou stranách nebo je-li těžké objektivně stanovit poměr. V takovém případě každý nese své náklady sám.

Úspěch ve věci se posuzuje podle toho, v jakém rozsahu byl žalovaný nárok přiznán. Pokud žalobce žaloval 100 000 Kč a soud mu přiznal 60 000 Kč, je jeho úspěch 60 %. Pokud žaloval nepeněžité plnění, posuzuje soud úspěch kvalitativně. Výpočet nákladů pak vychází z tohoto procenta — úspěšná strana dostane odpovídající podíl náhrady.

Při poměrovém rozdělení soud posuzuje celkové náklady řízení obou stran. Je-li každý účastník zároveň v určité míře neúspěšný, může docházet k vzájemnému zápočtu. Každý účastník má právo na náhradu poměrné části svých nákladů od druhé strany a zároveň musí uhradit poměrnou část nákladů protistrany. Výsledkem může být čistý nárok jedné strany vůči druhé.

Poměrové rozdělení nákladů dle § 142 odst. 2 OSŘ je v zásadě diskreční — soud má na výběr mezi poměrným rozdělením a rozhodnutím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu. Faktory ovlivňující výběr jsou: míra vzájemného neúspěchu, hodnota neúspěšné části, procesní chování stran apod. Soud musí svůj výrok o nákladech odůvodnit.