§ 25 ZRR

Výpočet poplatku rozhodčího soudu RS HK ČR dle sazebníku 2022. Srovnání se soudním poplatkem (5 %). § 25 zák. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení.

Odměna rozhodce 2026 — zákon č. 216/1994 Sb.

Výpočet poplatku rozhodčího soudu dle sazebníku RS HK ČR a AK ČR

Počet rozhodců se stanoví v rozhodčí doložce nebo dohodou stran.

📊PRO FIRMY49 Kč
Poslední aktualizace: 1. 1. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0
Poslední aktualizace: 2. 3. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

Stručně k tématu

Stručně k tématu: odměna rozhodce a rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení (arbitráž) je alternativní způsob řešení sporů, při kterém strany místo obecného soudu zvolí rozhodce nebo stálý rozhodčí soud. Rozhodčí nález (rozsudek rozhodce) má stejnou právní sílu jako pravomocný rozsudek soudu — je vykonatelný exekucí.

Sazebník RS HK ČR a AK ČR (2022)

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR účtuje paušální poplatek dle hodnoty sporu: pro spory do 50 000 Kč je minimální poplatek 7 000 Kč; pro spory 50 001–500 000 Kč je to 7 000 Kč + 15 % z části nad 50 000 Kč; pro spory 500 001–5 000 000 Kč se platí 74 500 Kč + 8 % z části nad 500 000 Kč. Pro vyšší hodnoty sporu se sazba dále snižuje.

Poplatek zahrnuje jak odměnu samotného rozhodce, tak správní poplatek soudu. DPH 21 % se přičítá, pokud je rozhodčí soud nebo rozhodce plátcem DPH.

Výhody a nevýhody rozhodčího řízení

Hlavní výhody arbitráže jsou rychlost (průměrně 3–6 měsíců, soud průměrně 18–36 měsíců), jednoduchost procesních pravidel, neveřejnost jednání a možnost zvolit rozhodce se specifickými odbornými znalostmi. Nevýhodou je (u malých sporů) vyšší cena oproti soudnímu řízení a absence odvolacího řízení — rozhodčí nález lze napadnout pouze z velmi omezených důvodů (§ 31 zák. 216/1994 Sb.).

Zákonná omezení pro spotřebitelské spory

Od roku 2012 je rozhodčí doložka ve spotřebitelské adhezní smlouvě neplatná, pokud nesplňuje zákonem stanovené požadavky (§ 35 odst. 2 zák. 216/1994 Sb.). Praxe ukázala, že mnohé úvěrové smlouvy obsahovaly neplatné rozhodčí doložky. Spotřebitel se může vždy obrátit na obecný soud, přestože smlouva rozhodčí doložku obsahuje.

Kdy se arbitráž vyplatí?

Rozhodčí řízení se zpravidla vyplatí pro obchodní spory B2B střední a vyšší hodnoty (od cca 200 000 Kč), kde rychlost řešení a odbornost rozhodce převyšuje nevýhodu vyššího poplatku. Pro spotřebitelské spory nebo pro spory malé hodnoty je soudní řízení zpravidla vhodnější.

Nejčastější dotazy

Jak se stanoví odměna rozhodce v rozhodčím řízení?

Odměna rozhodce (§ 25 zákona č. 216/1994 Sb.) je v zásadě smluvní — strany se mohou dohodnout na výši odměny, nebo se podřídit pravidlům stálého rozhodčího soudu (např. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR). RS HK ČR účtuje paušální poplatek závislý na hodnotě sporu, který zahrnuje jak odměnu rozhodce, tak správní poplatek soudu.

Je arbitráž levnější než soudní řízení?

Záleží na hodnotě sporu. Pro malé spory (do cca 20 000 Kč) je arbitráž dražší, protože minimální poplatek RS HK ČR je 7 000 Kč, zatímco soudní poplatek ze žaloby je min. 1 000 Kč. Pro střední spory (50 000–500 000 Kč) jsou sazby RS HK ČR (15 %) výrazně vyšší než soudní poplatek (5 %). Výhoda arbitráže spočívá primárně v rychlosti (průměrně 3–6 měsíců) a jednoduchosti procesu, nikoliv nezbytně v ceně.

Kdo platí poplatek rozhodčího soudu?

Poplatek hradí navrhovatel (žalobce) při zahájení rozhodčího řízení. Pokud navrhovatel ve sporu uspěje, rozhodce zpravidla přizná náhradu nákladů řízení (včetně zaplaceného poplatku) k tíži odpůrce. Výsledek záleží na rozhodnutí rozhodce a dohodě stran o náhradě nákladů řízení.

Lze sjednat rozhodčí doložku pro spotřebitelský spor?

Ne. Podle § 35 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. (ve znění zákona č. 19/2012 Sb.) je rozhodčí smlouva uzavřená spotřebitelem neplatná, pokud nesplňuje zákonné požadavky. V praxi to znamená, že pro spory ze spotřebitelských smluv (B2C) není klasická rozhodčí doložka v adhezní smlouvě platná. Výjimkou jsou rozhodčí řízení iniciovaná po vzniku sporu dohodou stran.

Musím mít právní zastoupení v rozhodčím řízení?

Právní zastoupení není v rozhodčím řízení povinné — strany mohou jednat osobně nebo prostřednictvím zástupce (advokáta, notáře). Obvyklá praxe je nicméně taková, že pro spory nad cca 500 000 Kč se právní zastoupení vyplatí, protože náklady na advokáta jsou nižší než riziko prohry a z toho plynoucí náklady.

Související kalkulačky