Kalkulačka nákladů platebního rozkazu: EPR 4 % (min. 200 Kč, § 174a OSŘ) nebo klasický 5 % (min. 1 000 Kč). Porovnání EPR vs. žaloba, odměna advokáta.
Platební rozkaz — poplatek a náklady 2026
§ 9 zák. 549/1991 Sb. — platební rozkaz vs. žaloba
Právní základ
- § 172 občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
Platební rozkaz — podmínky vydání, obsah a lhůta pro odpor (15 dní).
Účinné od: 1. 4. 1964
- § 174a občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
Elektronický platební rozkaz (EPR) — přípustný pro pohledávky do 1 000 000 Kč.
Účinné od: 1. 7. 2008
- Položka 1 písm. c) zákon o soudních poplatcích (549/1991 Sb.) ↗
Soudní poplatek EPR: 4 %, min. 200 Kč; klasický platební rozkaz / žaloba: 5 %, min. 1 000 Kč.
Účinné od: 1. 1. 1992
Stručně k tématu
Platební rozkaz — základní nástroj vymáhání pohledávek
Platební rozkaz je soudní příkaz k zaplacení peněžité pohledávky, který soud vydává bez nařízení jednání na základě podaného návrhu (§ 172 OSŘ). Jde o nejrychlejší a nejlevnější cestu soudního vymáhání — pokud žalovaný nevznese odpor do 15 dnů od doručení, platební rozkaz nabude právní moci a je ihned vykonatelný bez dalšího soudního projednání.
EPR vs. klasický platební rozkaz — rozdíl v poplatku
Elektronický platební rozkaz (EPR, § 174a OSŘ) je přípustný pro pohledávky do 1 000 000 Kč a nabízí nižší soudní poplatek: 4 % z pohledávky, minimálně 200 Kč. Klasický platební rozkaz (nebo přechod na žalobu při odmítnutí EPR) má poplatek 5 % z pohledávky, minimálně 1 000 Kč (Pol. 1a zákona č. 549/1991 Sb.). Při podání odporu žalovaným u EPR se poplatek doplatí z 4 % na 5 % jako u standardní žaloby.
Průběh řízení — co čekat po podání návrhu
Po podání návrhu soud zkontroluje podmínky. Vydá-li platební rozkaz, doručí ho žalovanému. Ten má 15 dní na podání odporu. Pokud odpor nepodá, platební rozkaz nabude právní moci — věřitel může podat návrh na exekuci. Podá-li žalovaný odpor, platební rozkaz se zruší a věc přejde do standardního sporného řízení — věřitel doplatí poplatek na 5 % a soud nařídí jednání.
Odměna advokáta při platebním rozkazu
Pokud žalobce zvolí zastoupení advokátem, odměna se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, § 6). Pro platební rozkaz jsou typické 2 úkony — porada s klientem a sepsání a podání návrhu. Tarifní odměna závisí na výši pohledávky (tarifní hodnota). Při úspěchu věřitele ve věci přizná soud náhradu nákladů řízení — tedy i odměnu advokáta — k tíži žalovaného.
Kdy platební rozkaz nelze vydat
Soud platební rozkaz nevydá mimo jiné tehdy, je-li žalovaný v zahraničí bez doručovací adresy v ČR (u EPR nelze doručit mimo ČR), pohledávka není splatná, nebo pokud soud má důvodné pochybnosti o oprávněnosti nároku. V takovém případě nařídí soud standardní jednání. EPR není přípustný pro pohledávky nad 1 000 000 Kč.
Časté otázky
Co je elektronický platební rozkaz (EPR) a kdy ho lze použít?
Elektronický platební rozkaz (EPR) dle § 174a OSŘ je zjednodušený způsob vymáhání peněžité pohledávky soudem. EPR lze použít pro pohledávky do 1 000 000 Kč, pokud jsou v návrhu uvedeny skutečnosti odůvodňující nárok. Výhodou EPR je nižší soudní poplatek: 4 % z pohledávky (min. 200 Kč), oproti standardní žalobě 5 % (min. 1 000 Kč). EPR se podává prostřednictvím elektronického formuláře datovou schránkou nebo e-mailem se zaručeným el. podpisem.
Jaká je lhůta pro podání odporu proti platebnímu rozkazu?
Žalovaný má 15 dní od doručení platebního rozkazu na podání odporu (§ 172 odst. 1 OSŘ). Odpor musí být podán písemně u soudu, který platební rozkaz vydal. Při podání odporu se platební rozkaz zrušuje v celém rozsahu a věc přechází do standardního civilního řízení. Soudní poplatek EPR (4 %) je třeba doplatit na 5 %. Pokud žalovaný odpor nepodá, platební rozkaz nabyde právní moci a je přímo vykonatelný.
Co se stane, když žalovaný odpor nepodá?
Pokud žalovaný nepodá odpor ve lhůtě 15 dní od doručení, platební rozkaz nabyde právní moci a je vykonatelný — lze jej rovnou předat exekutorovi nebo soudnímu vykonavateli pro nucený výkon (§ 172 odst. 1 OSŘ). Žalobce tak získá exekuční titul bez potřeby dalšího soudního projednání. To je hlavní výhoda platebního rozkazu oproti standardní žalobě.
Kdy soud platební rozkaz nevydá?
Soud platební rozkaz nevydá, pokud: pohledávka není splatná nebo je podmíněná, žalovaný nemá v ČR doručovací adresu (u EPR nelze doručit do zahraničí), nárok neplyne přímo z doložených písemností, nebo soud má pochybnosti o odůvodněnosti nároku. V takovém případě nařídí soud standardní jednání. U EPR nad 1 000 000 Kč není přípustný ze zákona.
Lze vymáhat úroky z prodlení spolu s jistinou v platebním rozkazu?
Ano. V návrhu na vydání platebního rozkazu lze vedle jistiny uplatnit i zákonný úrok z prodlení (repo sazba ČNB + 8 p.b. dle NV 351/2013 Sb., v roce 2026 = 11,75 % p.a.) nebo smluvní úrok z prodlení. Soudní poplatek se platí pouze z výše jistiny — příslušenství (úroky, náklady) do poplatku nevstupuje. Úroky lze uplatnit jako pevnou částku ke dni podání nebo jako procentní sazbu od data splatnosti.