Vypočítejte, do kdy musí správní orgán vydat rozhodnutí ve vaší věci. Kalkulačka zohledňuje složitost případu (30 nebo 60 dní), prodloužení lhůty nadřízeným orgánem a informuje o možnosti podat podnět k opatření proti nečinnosti dle § 80 SŘ.
Správní lhůty v řízení 2026
Výpočet lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení dle § 71 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád).
Právní základ
- § 71 správní řád (500/2004 Sb.) ↗
Lhůta pro vydání rozhodnutí — 30/60 dní
Účinné od: 1. 1. 2006
- § 80 správní řád (500/2004 Sb.) ↗
Opatření proti nečinnosti správního orgánu
Účinné od: 1. 1. 2006
Správní lhůty pro vydání rozhodnutí
Správní řízení musí být vedeno bez zbytečných průtahů. Zákon č. 500/2004 Sb. (správní řád) v § 71 stanoví konkrétní lhůty, do nichž je správní orgán povinen vydat rozhodnutí. Tyto lhůty chrání účastníky řízení před neomezenou nečinností úřadů a umožňují efektivní obranu prostřednictvím opatření proti nečinnosti.
Základní lhůty dle § 71 správního řádu
30 dní — standardní lhůta pro jednoduché věci, kde není třeba provádět složité dokazování, ústní jednání ani přibírat znalce. Tato lhůta platí pro velkou většinu rutinních správních řízení (povolení, registrace, jednoduché sankce). Správní orgán může rozhodnout i před uplynutím lhůty — povinná je maximální lhůta, nikoliv minimální.
60 dní — prodloužená lhůta pro složité věci, kde řízení vyžaduje ústní jednání nebo místní šetření, znalecký posudek, doručování do ciziny nebo účast většího počtu účastníků. Potřeba znaleckého posudku automaticky přesunuje věc do kategorie 60denní lhůty, i kdyby jinak šlo o věc jednoduchou.
Prodloužení o dalších 30 dní
Pokud nelze rozhodnutí vydat ani ve lhůtě 60 dní, může nadřízený správní orgán lhůtu prodloužit o dalších 30 dní (§ 71 odst. 3 SŘ). O prodloužení musí být účastníci neprodleně vyrozuměni s uvedením důvodu. Prodloužení je výjimečným nástrojem — nelze je uplatňovat opakovaně nebo paušálně.
Opatření proti nečinnosti (§ 80 SŘ)
Překročí-li správní orgán stanovenou lhůtu, může účastník podat podnět nadřízenému orgánu k přijetí opatření proti nečinnosti. Nadřízený orgán je povinen situaci prošetřit a buď přikázat nečinnému orgánu lhůtu pro rozhodnutí, nebo věc sám převzít. Paralelně lze podat správní žalobu na nečinnost dle § 79 s. ř. s.
Přerušení řízení a lhůty
V době přerušení řízení (§ 64 SŘ) lhůta dle § 71 neběží — přerušení se do 60denní ani 30denní lhůty nezapočítává. Typické důvody přerušení jsou čekání na výsledek jiného řízení, šetření předběžné otázky nebo výzva k doplnění žádosti. Po pokračování v řízení lhůta buď navazuje nebo běží znovu.
Náhrada škody za průtahy
Účastník, jemuž vznikla škoda v důsledku neodůvodněných průtahů, může uplatnit náhradu dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Podmínkou je nesprávný úřední postup prokázaný zpravidla nálezem nadřízeného orgánu nebo správního soudu.
Časté dotazy — správní lhůty
Jaká je základní lhůta pro vydání rozhodnutí ve správním řízení?
Dle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) je správní orgán povinen vydat rozhodnutí ve věci bez zbytečného průtahu, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. U jednoduchých věcí může správní orgán rozhodnout i ústně a vyhotovit písemné rozhodnutí do 5 dnů. Lhůta se počítá ode dne zahájení řízení — buď dnem podání žádosti (řízení z moci úřední), nebo dnem, kdy orgán zahájení oznámil.
Kdy se lhůta prodlužuje na 60 dní?
Lhůta 60 dní (§ 71 odst. 3 SŘ) se uplatňuje u složitých věcí, kde je nutno: provést ústní jednání nebo místní šetření, dát věc posoudit znalci, doručovat veřejnou vyhláškou nebo do ciziny, případně kde je do řízení zapojen větší počet účastníků. Znalecký posudek automaticky zakládá 60denní lhůtu.
Může být lhůta dále prodloužena?
Ano. Pokud nelze ve 30 ani 60 dnech rozhodnutí vydat, může nadřízený správní orgán lhůtu prodloužit (§ 71 odst. 3 SŘ), a to o dalších 30 dní. O prodloužení musí být účastníci řízení vždy informováni s uvedením důvodu. Správní orgán je povinen konat kroky k vydání rozhodnutí průběžně — průtahy bez důvodu jsou nezákonné.
Co může účastník dělat, když správní orgán lhůtu překročí?
Účastník může podat nadřízenému správnímu orgánu podnět k přijetí opatření proti nečinnosti (§ 80 SŘ). Nadřízený orgán pak přikáže správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě rozhodl, nebo sám věc převezme. Účinnou alternativou je žaloba na nečinnost ke správnímu soudu dle § 79 soudního řádu správního.
Jak se počítá lhůta v případě přerušení řízení?
Po dobu přerušení řízení (§ 64 SŘ) lhůta pro vydání rozhodnutí neběží — přerušení se do lhůty nezapočítává. Typické důvody přerušení: čekání na výsledek jiného řízení, výzva k doplnění podání, řízení o předběžné otázce. Po pokračování v řízení lhůta běží znovu od začátku nebo pokračuje ve zbývající části v závislosti na charakteru přerušení.
Vztahuje se lhůta i na řízení zahájená z moci úřední?
Ano. Lhůta 30 (resp. 60) dní dle § 71 SŘ se uplatňuje jak v řízeních zahájených na žádost, tak v řízeních zahájených z moci úřední. V případě řízení z moci úřední lhůta běží ode dne, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení dotčeným osobám (§ 46 SŘ). Prakticky lhůta tedy nezačíná vnitřním rozhodnutím orgánu, ale externím oznámením.
Jaké jsou sankce za překročení správní lhůty?
Překročení lhůty samo o sobě nezpůsobuje neplatnost budoucího rozhodnutí — správní orgán musí rozhodnout i po uplynutí lhůty. Nečinnost ale zakládá nárok na opatření dle § 80 SŘ a případně na náhradu škody způsobené průtahy dle zákona č. 82/1998 Sb. (o odpovědnosti státu za újmu). Opakované průtahy mohou vést k disciplinárnímu postihu příslušných úředníků.