Vypočtěte peněžitý trest dle § 68 trestního zákoníku: zadejte počet denních sazeb (20–730) a výši denní sazby (100–50 000 Kč). Kalkulačka zobrazí celkový trest i náhradní trest odnětí svobody dle § 69 TrZ.
Peněžitý trest — denní sazba 2026
Výpočet peněžitého trestu: počet sazeb × denní sazba — § 68 TrZ
Právní základ
- § 68 Trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
Denní sazba 100–50 000 Kč; 20–730 denních sazeb
Účinné od: 1. 1. 2010
- § 69 Trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
Náhradní trest odnětí svobody při neplacení — 1 den za každých 500 Kč
Účinné od: 1. 1. 2010
Peněžitý trest v trestním zákoníku — přehled 2026
Peněžitý trest je majetkový trest ukládaný soudem vedle nebo místo trestu odnětí svobody. Upravuje ho § 68 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., TrZ). Jde o alternativní trest, který umožňuje postihnout pachatele finančně, aniž by byl zbaven svobody.
Systém denních sazeb
Peněžitý trest se v České republice stanoví systémem denních sazeb. Soud nejprve určí počet denních sazeb (20 až 730), který odráží závažnost spáchaného činu, a poté výši denní sazby (100 až 50 000 Kč), která odpovídá majetkovým poměrům pachatele — zpravidla jeho čistému dennímu příjmu.
Celková výše trestu se pak jednoduše vypočítá jako součin: počet sazeb × denní sazba. Maximální možný peněžitý trest tak činí 730 × 50 000 = 36 500 000 Kč.
Náhradní trest odnětí svobody
Zákon pamatuje i na případ, kdy odsouzený peněžitý trest nezaplatí. Podle § 69 TrZ soud současně s peněžitým trestem stanoví náhradní trest odnětí svobody. Za každých 500 Kč (i neúplných) peněžitého trestu se stanoví jeden den odnětí svobody. Kalkulačka tuto hodnotu vypočítá zaokrouhlením nahoru (matematická funkce ceiling).
Kdy lze peněžitý trest uložit?
Peněžitý trest je možné uložit, pokud byl spáchán úmyslný trestný čin, ze kterého pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch, nebo jde-li o přečin z nedbalosti. Soud jej nesmí uložit, je-li zřejmé, že by byl nedobytný — tedy pokud pachatel nemá dostatečný majetek ani příjem (§ 68 odst. 6 TrZ).
Vztah k jiným trestům
Peněžitý trest lze uložit vedle trestu odnětí svobody, trestu domácího vězení, obecně prospěšných prací nebo jako samostatný trest. Při stanovení výše denní sazby soud přihlíží ke všem příjmům pachatele, jeho majetku, životní úrovni a závazkům — nikoli pouze k oficiálnímu platu.
Časté dotazy o peněžitém trestu
Jak se peněžitý trest vypočítá?
Peněžitý trest se skládá ze dvou složek: počtu denních sazeb (20–730) a výše denní sazby (100–50 000 Kč). Celkový trest = počet sazeb × denní sazba. Například 200 sazeb × 1 000 Kč = 200 000 Kč. Soud stanoví počet sazeb dle závažnosti činu a výši denní sazby dle majetkových poměrů obviněného.
Co je náhradní trest odnětí svobody?
Pokud odsouzený peněžitý trest nezaplatí, soud nařídí jeho výkon náhradním trestem odnětí svobody (§ 69 TrZ). Za každých 500 Kč nezaplaceného trestu se stanoví 1 den odnětí svobody. Náhradní trest tedy tvoří zaokrouhlení celkového trestu (nahoru) děleno 500.
Kdy soud uloží peněžitý trest?
Peněžitý trest lze uložit za úmyslný trestný čin, z jehož spáchání pachatel získal nebo snažil se získat majetkový prospěch, nebo jde-li o přečin spáchaný z nedbalosti. Nelze jej uložit, pokud by jeho dobytí bylo zřejmě beznadějné (§ 68 odst. 6 TrZ).
Jaká je maximální výše peněžitého trestu?
Maximální výše peněžitého trestu je 730 denních sazeb × 50 000 Kč = 36 500 000 Kč. U zvlášť závažných zločinů (§ 14 odst. 3 TrZ) lze výjimečně uložit až 1 460 denních sazeb.
Jak se stanoví výše denní sazby?
Výše denní sazby odpovídá příjmům a majetkovým poměrům pachatele — konkrétně čistým příjmům za jeden den. Soud vychází z celkového majetku pachatele, jeho výdělku, životní úrovně a závazků. Minimálně 100 Kč, maximálně 50 000 Kč (§ 68 odst. 2 TrZ).