Výpočet peněžitého trestu: celkový trest = počet denních sazeb × denní sazba. Náhradní trest ODS = celkový trest / 500 Kč za den. § 68–69 trestního zákoníku. Novela 270/2025 Sb. od 1. 1. 2026.
Právní základ
- § 68 Trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
Peněžitý trest: systém denních sazeb, rozmezí 100–50 000 Kč
Účinné od: 1. 1. 2010
- § 69 Trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
Náhradní trest ODS: 1 den za každých (i neúplných) 500 Kč (novela 270/2025 Sb. od 1. 1. 2026)
Účinné od: 1. 1. 2010
Stručně k tématu
Systém denních sazeb — princip a účel
Peněžitý trest je upraven v § 67–69 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) jako majetkový trest, který představuje alternativu k trestu odnětí svobody. Ukládá se v systému denních sazeb, což znamená, že soud nejdříve stanoví počet denních sazeb (minimálně 20) a následně výši jedné denní sazby v rozmezí 100–50 000 Kč. Celkový peněžitý trest je součinem obou hodnot. Smyslem systému denních sazeb je zajistit, aby výše trestu odpovídala majetkovým poměrům odsouzeného — denní sazba odvozená z denního čistého příjmu totiž zasáhne movitého i nemovitého pachatele proporcionálně.
Stanovení výše denní sazby soudem
Výše jedné denní sazby musí odpovídat čistému dennímu příjmu odsouzeného. Soud přihlíží k celkovému příjmu odsouzeného, jeho majetkovým poměrům, finančním závazkům a počtu osob, o které je povinen pečovat. V praxi soud zkoumá příjmy za posledních 12 měsíců, výpisy z účtů, daňová přiznání, případně majetková přiznání. Cílem je, aby denní sazba nebyla zjevně nepřiměřená — ani příliš nízká (což by oslabilo preventivní účinek trestu), ani příliš vysoká (což by mohlo vést k neúčinnosti trestu a následnému náhradnímu trestu ODS).
Novela zákonem č. 270/2025 Sb. — změna náhradního trestu ODS
Nejzásadnější změnou od 1. ledna 2026 je úprava náhradního trestu odnětí svobody za nezaplacený peněžitý trest. Poměr přeměny se změnil z původního 2:1 na 1:1 — za každou nesplacenou denní sazbu (respektive 500 Kč) nyní připadá jeden den odnětí svobody. Dříve to byly dva dny ODS za jednu denní sazbu. Tato novela reaguje na kritiku předchozí úpravy jako příliš mírné a motivující k neplacení. Soud nově přeměňuje nesplacenou částku přímo, bez dalších podmínek, pokud odsouzený nezaplatí ve lhůtě stanovené rozhodnutím.
Splácení a prominutí peněžitého trestu
Na rozdíl od trestu odnětí svobody lze peněžitý trest platit ve splátkách. Odsouzený může podat žádost soudu o povolení splátek, kde uvede svou majetkovou situaci a navrhne výši měsíčních splátek. Soud žádost posoudí a případně stanoví jak výši splátek, tak lhůtu pro zaplacení. Pokud odsouzený prokáže, že nemůže trest ze zdravotních nebo majetkových důvodů uhradit, může požádat o prominutí nebo snížení trestu. Prominutí je však výjimečné a vyžaduje doložení nepřiměřených obtíží.
Časté dotazy
Jak se stanoví denní sazba peněžitého trestu?
Soud stanoví výši jedné denní sazby na základě čistých denních příjmů odsouzeného, jeho majetkových poměrů, závazků a počtu osob, o které se stará (§ 68 odst. 3 trestního zákoníku). Zákon stanoví pouze rozmezí 100–50 000 Kč za den — konkrétní částku určí soud s přihlédnutím k osobní a majetkové situaci pachatele. Příjem movitého podnikatele tak povede k vyšší sazbě než příjem zaměstnance s průměrným platem.
Kolik denních sazeb lze uložit?
Minimální počet denních sazeb činí 20 (§ 68 odst. 1 trestního zákoníku). Počet denních sazeb souvisí s délkou trestu odnětí svobody, který by byl za daný trestný čin možný — v zásadě platí, že horní hranice počtu sazeb odpovídá horní hranici trestní sazby v měsících. V praxi se nejčastěji ukládá 20–365 sazeb. Celkový peněžitý trest (počet × denní sazba) může dosáhnout statisíců až milionů korun.
Co je náhradní trest odnětí svobody a kdy se uplatní?
Náhradní trest odnětí svobody (ODS) se uplatní, pokud odsouzený peněžitý trest ve stanovené lhůtě nezaplatí (§ 69 trestního zákoníku). Od 1. ledna 2026 (zákon č. 270/2025 Sb.) platí poměr <strong>1 den ODS za každých (i neúplných) 500 Kč</strong> nesplacené částky. Dříve činil poměr 2:1, což znamenalo, že za každé 2 nesplacené denní sazby připadal 1 den ODS. Novela tak citelně zpřísnila důsledky nezaplacení peněžitého trestu.
Lze peněžitý trest odpustit nebo snížit?
Soud může na žádost odsouzeného prominout nebo snížit peněžitý trest, pokud by jeho úhrada byla pro odsouzeného spojena s nepřiměřenými obtížemi (§ 69 odst. 3 trestního zákoníku ve spojení s § 62 TZ). Prominutí trestu vyžaduje doložení, že odsouzený nemá dostatečné prostředky k úhradě. Nelze jej však prominout z důvodu samotné výše trestu bez ohledu na majetkovou situaci.
Jak probíhá výkon peněžitého trestu?
Peněžitý trest vybírá soud, který rozhodnutí vydal, a to buď přímo, nebo prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí (§ 341 a násl. trestního řádu). Odsouzený může požádat o splácení ve splátkách (§ 342 TŘ). Pokud trest není uhrazen do stanovené lhůty, soud nařídí jeho vymáhání a současně přemění nesplacenou část na náhradní trest ODS. Zaplacení celé částky před nařízením náhradního trestu zbavuje odsouzeného rizika ODS.