Spočítejte náhradu mzdy za pracovní volno při zvyšování kvalifikace dle § 232 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.). Za každou zkoušku náleží 2 pracovní dny, za státní závěrečnou zkoušku až 40 dní pracovního volna s náhradou průměrného výdělku.
Právní základ
- § 232 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
pracovní volno s náhradou při zvyšování kvalifikace
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu: náhrada mzdy při zvyšování kvalifikace
Zaměstnanci, kteří zvyšují svoji kvalifikaci (studují při zaměstnání na střední nebo vysoké škole) se souhlasem zaměstnavatele, mají zákonem zaručená pracovní volna s náhradou průměrného výdělku. Tato práva jsou zakotvena v § 232 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a platí pro zaměstnance odměňované jak mzdou, tak platem.
Druhy nároku (§ 232 odst. 1 ZP)
Zákoník práce rozlišuje různé druhy zkoušek a jim odpovídající počty dní volna:
- 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky na VŠ nebo VOŠ (písm. b) — dílčí zkoušky v průběhu studia.
- 5 pracovních dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturity nebo absolutoria (písm. c).
- 10 pracovních dní na vypracování a obhajobu bakalářské, diplomové nebo disertační práce (písm. d).
- 40 pracovních dní na přípravu a vykonání státní závěrečné, rigorózní nebo doktorské zkoušky (písm. e).
Podmínky nároku
Základní podmínkou pro vznik nároku je souhlas zaměstnavatele se zvyšováním kvalifikace nebo skutečnost, že zvyšování kvalifikace je pro výkon sjednané práce potřebné. Pokud zaměstnavatel souhlas odmítne bez vážného důvodu, může zaměstnanec podat stížnost u inspektorátu práce.
Náhrada průměrného výdělku
Za dobu pracovního volna na zkoušky zaměstnanec dostane náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného denního výdělku. Průměrný výdělek se zjišťuje z předchozího čtvrtletí dle § 353 ZP jako podíl hrubé mzdy (platu) a odpracovaných dní.
Kvalifikační dohoda (§ 234 ZP)
U náročnějšího nebo delšího studia může zaměstnavatel vyžadovat uzavření kvalifikační dohody. Tato dohoda umožňuje zaměstnavateli vymáhat vrácení nákladů na studium (včetně náhrad mzdy), pokud zaměstnanec bez vážného důvodu studium přeruší nebo do 5 let odejde ke konkurenci.
Časté otázky — náhrada mzdy při zvyšování kvalifikace
Kolik dní volna s náhradou mzdy dostanu na zkoušky při studiu?
Dle § 232 odst. 1 zákoníku práce závisí počet dní na druhu zkoušky: 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky (VŠ, VOŠ), 5 dní na závěrečnou zkoušku nebo maturitu nebo absolutorium, 10 dní na obhajobu bakalářské, diplomové nebo disertační práce, 40 dní na státní závěrečnou, rigorózní nebo doktorskou zkoušku.
Co říká § 232 zákoníku práce o pracovním volnu při zvyšování kvalifikace?
Paragraf 232 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.) stanoví povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou průměrného výdělku při zvyšování kvalifikace v souladu s potřebami zaměstnavatele. Podmínkou je, že zaměstnavatel se zvyšováním kvalifikace souhlasí nebo je pro výkon práce potřebné.
Mám nárok na náhradu mzdy při přípravě na státnicové zkoušky?
Ano. Za státní závěrečnou zkoušku náleží 40 pracovních dní volna s náhradou průměrného výdělku. Za každou běžnou zkoušku (dílčí zápočet, kolokvium, zkouška) náleží 2 pracovní dny. Podmínkou je, že se zaměstnavatel se zvyšováním kvalifikace souhlasí a studium sjednáte v tzv. kvalifikační dohodě dle § 234 ZP (u delších nebo nákladnějších studií).
Jak se počítá náhrada mzdy při pracovním volnu na studium?
Náhrada = průměrný denní výdělek × počet dní pracovního volna. Průměrný denní výdělek se zjišťuje z předchozího čtvrtletí dle § 353 ZP jako podíl hrubé mzdy a odpracovaných dnů. Například průměrný denní výdělek 2 236 Kč × 6 dní (3 zkoušky × 2 dny) = 13 416 Kč náhrady.
Platí nároky dle § 232 i při dálkovém studiu?
Ano, § 232 ZP se vztahuje na všechny formy studia při zaměstnání — prezenční, kombinované (dálkové), distanční i online — pokud se zaměstnavatel se zvyšováním kvalifikace souhlasí. Konkrétní počty dní volna jsou stejné bez ohledu na formu studia a odvíjejí se pouze od druhu zkoušky nebo obhajoby.
Musí zaměstnanec vrátit náhradu mzdy, pokud studium nedokončí?
Pokud zaměstnanec studium bez vážného důvodu přeruší nebo nedokončí, a zaměstnavatel uzavřel s zaměstnancem kvalifikační dohodu dle § 234 ZP, může zaměstnavatel požadovat vrácení vynaložených nákladů (včetně náhrad mzdy za volno na zkoušky) za posledních 5 let. Bez kvalifikační dohody nemá zaměstnavatel nárok na vrácení.