Kolik dostanete za svatbu, pohřeb nebo lékařské vyšetření? Náhrada mzdy dle § 199 ZP a Přílohy (100 % průměrného výdělku). Překážky na straně zaměstnavatele § 207–210 ZP.
Náhrada mzdy při překážkách v práci 2026
Průměrný výdělek × dny dle zák. nároku — § 199, § 207–210 ZP
Právní základ
- § 199 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
důležité osobní překážky v práci — nárok na volno s náhradou mzdy
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 207 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
překážky v práci na straně zaměstnavatele — prostoj, živelní pohroma
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 208 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
překážka v práci z jiných provozních důvodů — 100 % průměrného výdělku
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Stručně k tématu: náhrada mzdy při překážkách v práci
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) rozlišuje dvě základní kategorie překážek v práci: překážky na straně zaměstnance (§ 191–205 ZP) a překážky na straně zaměstnavatele (§ 207–210 ZP). Při obou typech vzniká zaměstnanci nárok na pracovní volno a v mnoha případech i na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Důležité osobní překážky — § 199 ZP a Příloha
Příloha k § 199 zákoníku práce taxativně vymezuje tzv. důležité osobní překážky, při nichž má zaměstnanec zákonný nárok na pracovní volno s náhradou mzdy:
- Vlastní svatba: 2 pracovní dny s náhradou mzdy
- Svatba dítěte: 1 pracovní den s náhradou mzdy
- Pohřeb manžela/partnera, dítěte nebo rodiče: 2 dny + 1 den na cestu (celkem 3) s náhradou mzdy
- Pohřeb sourozence nebo prarodiče: 1 pracovní den s náhradou mzdy
- Lékařské vyšetření: nezbytně nutná doba (max. 1 směna) s náhradou mzdy, pokud nelze zajistit mimo pracovní dobu
- Doprovod rodinného příslušníka k lékaři: 1 den s náhradou mzdy, pokud to nelze jinak
- Stěhování ve vlastním zájmu: 1 den, ale bez zákonného nároku na náhradu mzdy (záleží na zaměstnavateli)
Průměrný výdělek jako základ náhrady
Náhrada mzdy se počítá z průměrného výdělku dle § 351–356 ZP. Průměrný výdělek se zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí: celková hrubá mzda / počet odpracovaných hodin v tomto čtvrtletí = průměrný hodinový výdělek. Pro výpočet denní náhrady: průměrný hodinový výdělek × standardní délka pracovního dne (nejčastěji 8 h). Náhrada mzdy je hrubá (podléhá dani a pojistnému stejně jako mzda).
Překážky na straně zaměstnavatele — § 207–210 ZP
Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodů na své straně, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy. § 208 ZP (jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele) stanoví náhradu ve výši 100 % průměrného výdělku. § 207 písm. a) ZP (prostoj — porucha stroje, přerušení dodávky energie) umožňuje snížit náhradu na min. 80 % průměrného výdělku, pokud zaměstnanec není přeřazen na jinou vhodnou práci. Živelní pohroma či jiné překážky na straně zaměstnavatele jsou zpravidla hrazeny ze 100 %.
Časté dotazy
Na kolik dní volna má zaměstnanec nárok při vlastní svatbě?
Zaměstnanec má nárok na 2 pracovní dny volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku při vlastní svatbě. Tento nárok vyplývá z Přílohy k § 199 zákoníku práce (zák. 262/2006 Sb.). Volno musí být čerpáno v den nebo v souvislosti s konáním svatby.
Jak dlouhé je placené volno při pohřbu?
Zákoník práce rozlišuje: pohřeb manžela, dítěte nebo rodiče → 2 pracovní dny + 1 den na cestu do místa pohřbu (celkem 3 dny s náhradou mzdy). Pohřeb sourozence nebo prarodiče → 1 pracovní den s náhradou mzdy. Pohřeb vzdálenějšího příbuzného (švagr, sestra manžela) — zákon nestanoví nárok, záleží na dohodě se zaměstnavatelem.
Dostanu náhradu mzdy při návštěvě lékaře?
Ano — zaměstnanec má nárok na pracovní volno po nezbytně nutnou dobu (zpravidla max. 1 pracovní den) s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku při lékařském vyšetření nebo ošetření, pokud jej nelze provést mimo pracovní dobu (Příloha k § 199 ZP). Zaměstnanec musí doložit dobu čekání a vyšetření. Stejně tak při doprovodu rodinného příslušníka (1 den s náhradou).
Dostanu náhradu mzdy při stěhování?
Zákon umožňuje zaměstnanci čerpat volno při stěhování ve vlastním zájmu 1× ročně — ale zákoník práce nestanoví povinnost zaměstnavatele poskytnout náhradu mzdy za toto volno. Zaměstnavatel může (ale nemusí) dobrovolně náhradu poskytnout. Bez dohody se jedná o neplacené volno.
Co jsou překážky na straně zaměstnavatele a jaká je výše náhrady?
Překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207–210 ZP) nastávají, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci — prostoj, přerušení výroby, živelní pohroma. Dle § 208 ZP má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z jiných provozních důvodů (než prostoj). Při prostoji (§ 207 písm. a) jde o náhradu min. 80 % průměrného výdělku.