Vypočítejte příplatek za práci přesčas dle § 114 zákoníku práce. Za každou hodinu přesčasové práce náleží zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Alternativou je náhradní volno v rozsahu odpracovaných přesčasů.
Příplatek za práci přesčas 2026
§ 114 zákoníku práce
Právní základ
- § 114 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
příplatek za práci přesčas — min. 25 % nebo náhradní volno
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 93 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
práce přesčas — limit 8 hod./týden, 150 hod./rok
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby. Právní základ tvoří § 78 odst. 1 písm. i), § 93 a § 114 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce, ZP).
Výše příplatku za přesčas
Za práci přesčas náleží zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku (§ 114 odst. 1 ZP). Průměrný výdělek se zjišťuje za předchozí kalendářní čtvrtletí dle § 356 ZP. Příplatek tedy není 25 % z hodinové sazby, ale 25 % z průměrného hodinového výdělku, který zahrnuje všechny složky mzdy (základní mzda, prémie, bonusy). Zaměstnavatel může v kolektivní smlouvě nebo individuální dohodě sjednat příplatek vyšší.
Náhradní volno místo příplatku
Zákoník práce umožňuje v § 114 odst. 1 ZP dohodou nahradit příplatek poskytnutím náhradního volna v rozsahu odpracované přesčasové práce (hodina za hodinu). Náhradní volno musí být čerpáno do 3 měsíců po výkonu přesčasové práce, není-li dohodnutá jiná lhůta. Pokud zaměstnavatel náhradní volno v dohodnuté době neposkytne, nárok na příplatek 25 % opět vzniká. Náhradní volno se zvláštními pravidly může být výhodné pro obě strany — zaměstnanec získá čas odpočinku, zaměstnavatel ušetří na mzdových nákladech.
Limity přesčasové práce
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit přesčasovou práci jen z vážných provozních důvodů, a to nejvýše 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin ročně (§ 93 ZP). Nad rámec 150 hodin lze přesčasy konat pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah přesčasové práce nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně za vyrovnávací období (zpravidla 26 týdnů). Maximální možný rozsah dohodnutých přesčasů je tak přibližně 416 hodin ročně.
Vedoucí zaměstnanci a mzda s přihlédnutím k přesčasům
Pro vedoucí zaměstnance (§ 114 odst. 3 ZP) platí zvláštní pravidlo — je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k přesčasové práci. Přesčasová práce pak musí být zahrnuta v dohodnutém rozsahu (max. 150 hodin pro nařízené přesčasy nebo vyšší dohodnutý rozsah). Toto ujednání musí být výslovně sjednáno — bez výslovné dohody nárok na příplatek vedoucímu zaměstnanci vzniká stejně jako ostatním zaměstnancům.
Časté dotazy
Kolik musí být příplatek za přesčas?
Dle § 114 odst. 1 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.) musí zaměstnanec za práci přesčas obdržet dosaženou mzdu (jako za normální hodiny) a k ní příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel může se zaměstnancem nebo v kolektivní smlouvě dojednat vyšší sazbu příplatku. Pokud se místo příplatku poskytuje náhradní volno, nárok na příplatek nevzniká.
Lze přesčas kompenzovat náhradním volnem?
Ano. Dle § 114 odst. 1 ZP se zaměstnavatel se zaměstnancem může dohodnout na čerpání náhradního volna místo příplatku. Náhradní volno musí být poskytnuto v rozsahu práce konané přesčas (tj. hodina za hodinu) a musí být vyčerpáno do 3 měsíců po výkonu přesčasové práce, nebo v jinak dohodnuté době. Při náhradním volnu se příplatek 25 % nevyplácí.
Jaký je limit nařízených přesčasů za rok?
Dle § 93 ZP může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit přesčasovou práci jen z vážných provozních důvodů, a to v rozsahu nejvýše 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin ročně. Nad rámec 150 hodin lze přesčasy konat pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah přesčasové práce nesmí přesáhnout 8 hodin průměrně za týden v průměrném vyrovnávacím období (max. 26 nebo 52 týdnů).
Jak se počítá průměrný výdělek pro přesčas?
Průměrný výdělek se zjišťuje za předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 356 ZP). Vychází se ze hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v tomto čtvrtletí, dělené odpracovanou dobou. Průměrný hodinový výdělek = hrubá mzda za čtvrtletí ÷ počet odpracovaných hodin v čtvrtletí. Zahrnuje veškeré složky mzdy (základní mzda, prémie, bonusy), ale nezahrnuje cestovní náhrady.
Platí jiná pravidla pro vedoucí zaměstnance?
Ano. Dle § 114 odst. 3 ZP platí pro vedoucí zaměstnance zvláštní pravidla — je možné dojednat mzdu přímo s přihlédnutím k případné přesčasové práci. V takovém případě je v mzdě zahrnuta odměna za přesčasy v dohodnutém rozsahu (max. 150 hodin ročně pro nařízené přesčasy, nebo až 416 hodin při dohodnutých přesčasech). Toto ujednání musí být výslovně sjednáno v pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru.