Vypočítejte zdravotní pojistné zaměstnance a zaměstnavatele z hrubé mzdy. Zaměstnanec odvádí 4,5 %, zaměstnavatel 9 % z vyměřovacího základu (minimálně z min. mzdy 20 800 Kč) — § 2 zák. 592/1992 Sb.
Zdravotní pojistné zaměstnanec 2026
Zaměstnanec 4,5 %, zaměstnavatel 9 % z vyměřovacího základu (min. 20 800 Kč) — § 2 zák. 592/1992 Sb.
Právní základ
- § 2 zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (592/1992 Sb.) ↗
Sazby pojistného: zaměstnanec 4,5 %, zaměstnavatel 9 % z vyměřovacího základu
Účinné od: 1. 1. 2026
- § 3 zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (592/1992 Sb.) ↗
Minimální vyměřovací základ zaměstnance — minimální mzda (20 800 Kč v roce 2026)
Účinné od: 1. 1. 2026
Zdravotní pojistné zaměstnanec 2026 — § 2 zákona 592/1992 Sb.
Zdravotní pojistné v roce 2026 — zákonné sazby
Zdravotní pojistné upravuje zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Celková sazba pojistného na zdravotní pojištění zaměstnance je 13,5 % z vyměřovacího základu — z toho zaměstnanec platí 4,5 % (srážka ze mzdy) a zaměstnavatel 9 % (hradí nad rámec hrubé mzdy jako součást mzdových nákladů). Pojistné se odvádí zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn.
Minimální vyměřovací základ 2026
Klíčovým pravidlem je minimální vyměřovací základ stanovený v § 3 zák. 592/1992 Sb. — musí být alespoň ve výši minimální mzdy. V roce 2026 činí minimální mzda 20 800 Kč měsíčně (NV 290/2024 Sb.). Pokud je hrubá mzda zaměstnance nižší, pojistné se přesto počítá z minima. Část pojistného odpovídající rozdílu mezi skutečnou mzdou a minimem jde na vrub zaměstnance — zaměstnavatel ji může ze mzdy srazit.
Výjimky z minimálního vyměřovacího základu
Zákon 592/1992 Sb. stanoví výjimky, kdy se minimální základ neuplatní. Jde zejména o zaměstnance, za které část pojistného platí stát — například osoby pobírající rodičovský příspěvek, studenti do 26 let, invalidní důchodci I. a II. stupně, osoby ve vazbě nebo výkonu trestu. Dále se minimum snižuje poměrně při kratší pracovní době (kratší pracovní úvazekdle § 3 odst. 7 ZoZP).
Maximální vyměřovací základ — neexistuje
Na rozdíl od sociálního pojištění (kde existuje maximální roční vyměřovací základ) zdravotní pojistné nemá strop. Pojistné se odvádí z celé hrubé mzdy bez omezení — i ze mzdy 500 000 Kč nebo více. Tato asymetrie je záměrná a liší se od systémů v sousedních zemích (Německo, Slovensko).
Splatnost a odvod pojistného
Zaměstnavatel je povinen odvést zdravotní pojistné za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do20. dne následujícího měsíce. Pojistné se platí té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn k prvnímu dni daného měsíce. Při změně pojišťovny v průběhu měsíce je rozhodující pojišťovna k 1. dni měsíce.
Časté otázky ke zdravotnímu pojistnému zaměstnance
Kolik je zdravotní pojistné zaměstnance v roce 2026?
Zaměstnanec odvádí 4,5 % z vyměřovacího základu, zaměstnavatel 9 %. Minimální vyměřovací základ je minimální mzda — v roce 2026 je to 20 800 Kč. Pokud je hrubá mzda nižší, počítá se pojistné z minima. Zaměstnanec tak odvede nejméně 936 Kč měsíčně, zaměstnavatel nejméně 1 872 Kč.
Co je vyměřovací základ zdravotního pojistného?
Vyměřovací základ je zpravidla hrubá mzda zaměstnance. Musí být však alespoň ve výši minimální mzdy (§ 3 zák. 592/1992 Sb.). Výjimky existují pro zaměstnance s nárokem na ošetřovné, mateřskou nebo pro osoby, za které pojistné platí stát (důchodci, studenti ap.).
Kdo platí zdravotní pojistné — zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
Zdravotní pojistné se dělí: 1/3 platí zaměstnanec (4,5 %), 2/3 platí zaměstnavatel (9 %). Celkem tedy 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel je povinen pojistné za zaměstnance odvést zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne následujícího měsíce.
Platí se zdravotní pojistné z celé mzdy?
Zdravotní pojistné se platí z hrubé mzdy bez horní hranice (na rozdíl od sociálního pojistného, kde existuje maximální vyměřovací základ). Čím vyšší mzda, tím vyšší pojistné — bez stropu.
Co se stane, když je mzda pod minimální mzdou?
Pokud je hrubá mzda zaměstnance nižší než minimální mzda (20 800 Kč v roce 2026), musí se zdravotní pojistné odvést z minimální mzdy. Rozdílné pojistné (z částky mezi skutečnou mzdou a minimem) platí zaměstnanec. Zaměstnavatel může tuto část pojistného srazit zaměstnanci ze mzdy.
Jak je to s minimálním vyměřovacím základem u zkráceného úvazku?
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se minimální vyměřovací základ snižuje poměrně (§ 3 odst. 7 zák. 592/1992 Sb.). Takový zaměstnanec tedy nemusí odvádět pojistné z plné minimální mzdy — základ se upraví dle poměru odpracované doby.