Plátce příjmu (česká firma) je povinen při výplatě příjmu zahraničnímu příjemci (nerezidentovi) zajistit daň srážkou dle § 38e zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP). Sazba zajištění je 10 % z příjmů ze zdrojů v ČR dle § 22 ZDP nebo 1 % z úhrad za zboží nebo služby.
Zajištění daně u zahraničních příjemců (§ 38e) 2026
Výpočet zajištění daně z příjmů nerezidentů dle § 38e zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP).
Právní základ
- § 38e zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Zajištění daně z příjmů nerezidentů — sazby 10 % a 1 %
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 22 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Příjmy ze zdrojů na území České republiky
Účinné od: 1. 1. 1993
Zajištění daně u zahraničních příjemců 2026 — § 38e ZDP
Co je zajištění daně a proč existuje
Zajištění daně dle § 38e ZDP je zákonný mechanismus, který chrání českou daňovou správu před rizikem, že zahraniční příjemce (nerezident) neodvede daň z příjmů dosažených v ČR. Jde o zálohu na daň — nikoliv o konečnou daňovou povinnost. Zahraničnímu příjemci zůstává právo podat daňové přiznání v ČR a žádat o vrácení přeplatku, byl-li zajišťovací odvod vyšší než jeho skutečná daňová povinnost.
Povinnost zajistit daň dopadá na plátce příjmu — českou fyzickou nebo právnickou osobu, která příjem zahraničnímu subjektu vyplácí. Plátce srazí příslušnou část platby a odvede ji finančnímu úřadu jako zajišťovací zálohu.
Sazby zajištění daně dle § 38e ZDP
Zákon stanoví dvě základní sazby:
- 10 % — z příjmů ze zdrojů na území ČR dle § 22 ZDP. Jde například o úplatu za licence, práva duševního vlastnictví, autorské honoráře, nájemné z nemovitostí nebo příjmy ze závislé činnosti vykonávané v ČR.
- 1 % — z úhrad za zboží nebo služby. Nižší sazba odráží skutečnost, že součástí platby za zboží nebo služby je typicky nižší daňová přidaná hodnota.
Vztah k smlouvám o zamezení dvojímu zdanění
Česká republika má uzavřeny smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (SDZ) s desítkami zemí. SDZ zpravidla omezuje právo ČR zdaňovat určité příjmy nerezidentů nebo snižuje sazbu daně. Plátce je v takovém případě oprávněn (nebo povinen) aplikovat sníženou sazbu SDZ namísto zákonné sazby — pokud nerezident prokáže daňový domicil v příslušné smluvní zemi (certifikát rezidence).
Bez certifikátu rezidence se uplatní zákonné sazby 10 % resp. 1 % dle § 38e ZDP bez ohledu na to, zda SDZ existuje. Plátce tak nese riziko chybného výpočtu.
Lhůty a postup odvodu zajištění daně
Zajištění daně se odvádí správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci výplaty příjmu. Plátce podává hlášení na formuláři MFin 5467. Pokud plátce povinnost nesplní, je povinen odvést neuhrazenou částku zajištění sám, včetně úroků z prodlení (§ 252 daňového řádu).
Časté dotazy k zajištění daně u zahraničních příjemců
Co je zajištění daně u zahraničních příjemců dle § 38e ZDP?
Zajištění daně je mechanismus, kdy plátce (česká firma nebo fyzická osoba) při výplatě příjmu zahraničnímu příjemci (nerezidentovi) srazí část platby a odvede ji jako zálohu na daň z příjmů příjemce. Cílem je zajistit, aby český stát obdržel daň, i když zahraniční příjemce daňové přiznání v ČR nepodá (§ 38e ZDP, zákon č. 586/1992 Sb.).
Jaké jsou sazby zajištění daně dle § 38e ZDP?
Sazba zajištění daně je 10 % z příjmů ze zdrojů na území ČR dle § 22 ZDP (například úplata za licenci, práva, autorské honoráře, nájemné). Pro úhrady za zboží nebo služby je sazba 1 %. Sazby platí bez ohledu na to, zda je s danou zemí uzavřena smlouva o zamezení dvojímu zdanění — smlouva může vést k vrácení přeplatku příjemci.
Kdo je povinen provádět zajištění daně?
Zajištění daně provádí plátce příjmu — česká právnická nebo fyzická osoba, která vyplácí příjem zahraničnímu příjemci (nerezidentovi). Povinnost se vztahuje na příjmy ze zdrojů na území ČR dle § 22 ZDP. Plátce odvádí zajištění správci daně nejpozději do konce kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém byl příjem vyplacen.
Lze se od zajištění daně osvobodit?
Ano, správce daně může na žádost nerezidenta nebo plátce vydat rozhodnutí o snížení nebo prominutí zajištění daně, pokud nerezident prokáže, že na příjem se vztahuje smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která ČR právo na zdanění omezuje. Žádost se podává u místně příslušného finančního úřadu.
Jak se zajištění daně liší od srážkové daně?
Srážková daň je konečnou daní (daňový dluh nerezidenta je splněn srážkou), zatímco zajištění daně je zálohou — nerezident může podat daňové přiznání v ČR a žádat o vrácení přeplatku. Srážkovou daň ukládá § 36 ZDP pro vybrané příjmy (dividendy, licenční poplatky). Zajištění daně dle § 38e se uplatní pro příjmy, které srážkové dani nepodléhají.
Jak se zajištění daně odvádí finančnímu úřadu?
Zajištění daně se odvádí na účet příslušného finančního úřadu (zpravidla FÚ pro Jihomoravský kraj pro velké plátce, jinak FÚ dle sídla plátce). Platí se pomocí „Hlášení plátce daně" — formulář MFin 5467. Odvod probíhá nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci výplaty příjmu.