Vypočítejte pokutu za opožděné daňové přiznání dle § 250 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Pokuta činí 0,05 % denně z částky stanovené daně, maximálně 5 % z daně. Kalkulačka zohledňuje zákonný strop.
Právní základ
- § 250 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
pokuta za opožděné tvrzení daně
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: Pokuta za opožděné daňové přiznání
Daňové přiznání je povinným podáním, které daňový subjekt učiní vůči správci daně. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ukládá povinnost podat daňové přiznání ve lhůtách stanovených jednotlivými daňovými zákony. Pozdní podání — tedy podání po uplynutí zákonné lhůty — je sankcionováno pokutou za opožděné tvrzení daně upravenou v § 250 daňového řádu.
Vznik pokuty a minimální lhůta
Pokuta vzniká tehdy, je-li daňové přiznání podáno po uplynutí zákonné lhůty. Podle § 250 odst. 1 písm. a) daňového řádu činí pokuta 0,05 % z částky daně stanovené správcem daně (či z částky, která byla v přiznání uvedena jako daňová povinnost) za každý kalendářní den prodlení. Minimální lhůta pro vznik pokuty je šest pracovních dní ode dne následujícího po dni, kdy měla lhůta pro podání uplynout.
Maximální výše pokuty — strop 5 %
Celková výše pokuty nesmí přesáhnout 5 % částky stanovené daně, což odpovídá přibližně 100 kalendářním dnům prodlení (100 × 0,05 % = 5 %). Po dosažení tohoto stropu pokuta dále neroste, i kdyby prodlení trvalo déle. Správce daně může strop při výpočtu prominout pouze ve výjimečných případech.
Vztah k úroku z prodlení
Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ) se liší od úroku z prodlení (§ 252 DŘ). Úrok z prodlení běží od čtvrtého dne po splatnosti daně a kompenzuje státu dobu, po kterou byla daň neoprávněně zadržována. Pokuta za opožděné přiznání naproti tomu sankcionuje samotné porušení povinnosti podat daňové přiznání ve lhůtě.
Prominutí pokuty
Správce daně může pokutu na žádost daňového subjektu zcela nebo částečně prominout, jestliže by её vyměření bylo v rozporu s principem přiměřenosti, anebo pokud daňový subjekt splnil svou povinnost dodatečně bez zavinění. Žádost o prominutí se podává u příslušného správce daně a měla by obsahovat zdůvodnění.
Praktický příklad výpočtu
Příklad: Daň činí 50 000 Kč, daňové přiznání bylo podáno s 30denním prodlením. Denní pokuta = 50 000 × 0,0005 = 25 Kč. Celková pokuta = 25 × 30 = 750 Kč. Strop (5 % z 50 000 = 2 500 Kč) nebyl dosažen.
Časté otázky — Pokuta za opožděné daňové přiznání
Jak se počítá pokuta za opožděné daňové přiznání?
Pokuta za opožděné tvrzení daně se počítá jako 0,05 % z částky stanovené daně za každý kalendářní den prodlení s podáním daňového přiznání, a to dle § 250 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Maximální výše pokuty je 5 % z částky stanovené daně. Pro vznik pokuty musí být lhůta pro podání přiznání překročena alespoň o 6 pracovních dní.
Jaka je maximální výše pokuty za opožděné daňové přiznání?
Maximální pokuta činí 5 % z částky daně stanovené správcem daně dle § 250 odst. 1 písm. a) daňového řádu. To znamená, že i při velmi dlouhém prodlení pokuta nepřesáhne 5% strop. Při denním úroku 0,05 % činí plný strop ekvivalent 100 dní prodlení (100 × 0,05 % = 5 %).
Od kdy běží lhůta pro podání daňového přiznání?
Lhůta pro podání daňového přiznání běží ode dne, kdy vznikla povinnost podat daňové přiznání. U daně z příjmů fyzických osob je to standardně do 1. dubna následujícího roku (nebo do 1. července při elektronickém podání). U právnických osob do 1. července. Pokud lhůta připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.
Lze pokutu za opožděné přiznání prominout?
Ano, správce daně může pokutu zcela nebo částečně prominout, pokud by její vyměření bylo v rozporu s principem přiměřenosti, nebo pokud daňový subjekt splnil svoji povinnost dodatečně bez zavinění. O prominutí je třeba požádat správce daně s odvoláním na konkrétní důvody. Podmínky prominutí upravuje § 259b daňového řádu.
Platí se pokuta i při vratce daně (záporné dani)?
U záporné nebo nulové daně (např. vratka na účtu) pokuta činí 0 Kč, protože se počítá z částky stanovené daně. Pokud je daň nulová nebo záporná, nemá správce daně co vyměřovat a pokuta tedy nevzniká. To platí i tehdy, když daňové přiznání vykáže nadměrný odpočet.
Jaky je rozdíl mezi pokutou za opožděné tvrzení daně a úrokem z prodlení?
Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ) je sankce za pozdní podání daňového přiznání a činí 0,05 % denně s max 5 %. Úrok z prodlení (§ 252 DŘ) je kompenzační platbou za dobu, po kterou byla daň zadržována, a činí repo sazba ČNB + 14 % p.a. (v roce 2026 cca 12,25 %). Pokuta se týká pozdního tvrzení, úrok pozdní úhrady.