Spočítejte úrok z nesprávně stanovené daně dle § 254 zákona č. 280/2009 Sb. (Daňový řád). Výše úroku odpovídá úroku z prodlení — počítá se denně, rok = 366 dní (přestupný rok 2026). Sazba: reposazba ČNB + 8,25 p.b.
Právní základ
- § 254 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
úrok z nesprávně stanovené daně
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 252 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
úrok z prodlení — stejná výše
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: úrok z nesprávně stanovené daně
Úrok z nesprávně stanovené daně je specifickým institutem Daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), který kompenzuje daňovému subjektu dobu, po kterou mu byl přeplatek na dani nesprávně zadržován. Na rozdíl od úroku z prodlení, který jde k tíži subjektu, úrok z nesprávně stanovené daně jde k prospěchu subjektu a snižuje finanční dopad nesprávného stanovení daně správcem daně.
Základ pro výpočet úroku (§ 254 odst. 1 DR)
Základem pro výpočet úroku je částka odpovídající nesprávně stanovené dani. Může jít o část uhrazené daně, o kterou byla snížena daň nad rámec tvrzení daňového subjektu, o část daňového odpočtu, o kterou byl odpočet zvýšen odlišně od tvrzení, nebo o částku uhrazenou na základě nezákonného či nicotného zajišťovacího příkazu. Vždy jde o částku, kterou subjekt фактически zadržel nebo musel uhradit navíc.
Výše a báze úroku (§ 254 odst. 4–5 DR)
Výše úroku z nesprávně stanovené daně odpovídá úroku z prodlení dle § 252 Daňového řádu. Základní sazba pro rok 2026 činí 14 % p.a. (repo sazba ČNB + 8,25 p.b.). Úrok se počítá za každý den prodlení, přičemž rok má 366 dní (přestupný rok). Denní sazba = roční sazba v % / 100 / 366. Úrok = částka × denní sazba × počet dní.
Kdy úrok nevzniká
Daňový řád v § 254 odst. 3 stanoví výjimky, kdy úrok z nesprávně stanovené daně nevzniká. Patří sem situace, kdy daň neodchyluje od tvrzení subjektu, kdy nové skutečnosti nemohly být uplatněny bez zavinění správce daně, kdy rozhodnutí bylo založeno na padělaném dokladu nebo když bylo dosaženo trestným činem subjektu.
Dvojnásobek úroku při exekuci
Zajímavým ustanovením je § 254 odst. 5 DR, který zvyšuje úrok na dvojnásobek po dobu vedení exekučního řízení. Toto pravidlo motivuje správce daně k rychlému a správnému stanovení daně, aby předešli nákladnému úročení.
Praktický příklad
Daňový subjekt podal daňové přiznání s nárokem na odpočet 50 000 Kč. Správce daně tento odpočet neuznal a stanovil daň vyšší o 50 000 Kč. Přeplatek byl vrácen až po 90 dnech. Při sazbě 14 % p.a. činí úrok: 50 000 × 14/100/366 × 90 = 1 721,31 Kč.
Časté otázky — úrok z nesprávně stanovené daně
Kdy vzniká úrok z nesprávně stanovené daně?
Úrok z nesprávně stanovené daně vzniká podle § 254 Daňového řádu v případech, kdy správce daně stanovil daň nad rámec tvrzení daňového subjektu nebo z moci úřední, anebo když zvýšil daňový odpočet odlišně od daňového tvrzení. Úrok běží ode dne následujícího po náhradním dni splatnosti daně, případně ode dne úhrady, do dne vrácení nebo použití přeplatku.
Jaká je výše úroku z nesprávně stanovené daně?
Dle § 254 odst. 4 Daňového řádu odpovídá výše úroku z nesprávně stanovené daně výši úroku z prodlení. V roce 2026 činí základní sazba úroku z prodlení 14 % p.a. (repo sazba ČNB + 8,25 procentního bodu). Úrok se počítá za každý den prodlení na denní bázi s rokem o 366 dnech (přestupný rok).
Od kterého dne úrok běží?
Úrok z nesprávně stanovené daně běží ode dne následujícího po náhradním dni splatnosti daně. Pokud daňový subjekt daň uhradil později, úrok začíná běžet ode dne úhrady. Konec úročení je dnem vrácení, použití nebo převedení přeplatku, nejpozději uplynutím lhůty pro vrácení.
Kdy úrok z nesprávně stanovené daně nevzniká?
Podle § 254 odst. 3 Daňového řádu úrok nevzniká, pokud stanovená daň nebo odpočet neodchylují od tvrzení subjektu, pokud vyšly najevo nové skutečnosti, které nemohly být bez zavinění správce uplatněny dříve, nebo pokud rozhodnutí bylo založeno na padělaném dokladu či dosaženo trestným činem subjektu.
Jaký je rozdíl mezi úrokem z nesprávně stanovené daně a úrokem z prodlení?
Oba úroky mají stejnou sazbu, ale liší se svou povahou. Úrok z prodlení jde k tíži daňového subjektu při neuhrazení daně, zatímco úrok z nesprávně stanovené daně jde k tíži státu a kompenzuje daňovému subjektu dobu, po kterou mu byl přeplatek nesprávně zadržován. V obou případech se používá denní báze s rokem o 366 dnech.
Po jakou dobu se úrok zvyšuje na dvojnásobek?
Dle § 254 odst. 5 Daňového řádu se úrok z nesprávně stanovené daně zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení. To znamená, že po dobu exekuce činí sazba úroku dvojnásobek základní sazby úroku z prodlení.