Spočítejte úrok z daňového odpočtu dle § 254a zákona č. 280/2009 Sb. (Daňový řád). Úrok běží od 4 měsíců po lhůtě pro podání daňového tvrzení — počítá se denně, rok = 366 dní. Sazba: reposazba ČNB + 8,25 p.b. (14 % p.a. v roce 2026).
Právní základ
- § 254a daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
úrok z daňového odpočtu
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 252 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
úrok z prodlení — stejná výše
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: úrok z daňového odpočtu
Úrok z daňového odpočtu je specifickým institutem Daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), který kompenzuje daňovému subjektu dobu, po kterou mu správce daně nevrátil nadměrný odpočet. Na rozdíl od úroku z prodlení, který jde k tíži subjektu při neúhradě daně, úrok z daňového odpočtu jde k prospěchu subjektu a motivuje správce k včasnému vrácení přeplatků.
Kdy úrok z daňového odpočtu vzniká
Úrok z daňového odpočtu vzniká v případě, že správce daně nevrátí daňový odpočet do 4 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového tvrzení, ve kterém byl odpočet uplatněn. Typicky jde o situace, kdy subjekt podal daňové přiznání s nárokem na odpočet DPH, slevu na dani nebo jiný typ daňového odpočtu a správce daně tento přeplatek nevrátil v zákonné lhůtě.
Výše a báze úroku
Výše úroku z daňového odpočtu odpovídá úroku z prodlení dle § 252 Daňového řádu. Základní sazba pro rok 2026 činí 14 % p.a. (repo sazba ČNB + 8,25 p.b.). Úrok se počítá za každý den prodlení, přičemž rok má 366 dní (přestupný rok 2026). Denní sazba = roční sazba v % / 100 / 366.
Praktický příklad
Podnikatel podal daňové přiznání k DPH s nárokem na odpočet 50 000 Kč dne 25. dubna. Lhůta pro podání byla 25. dubna. Úrok běží od 25. srpna (4 měsíce po lhůtě). Pokud správce vrátí odpočet 25. prosince (120 dní), úrok = 50 000 × 14/100/366 × 120 = 2 295,08 Kč.
Časté otázky — úrok z daňového odpočtu
Od kterého dne běží úrok z daňového odpočtu?
Podle § 254a Daňového řádu úrok z daňového odpočtu běží ode dne následujícího po uplynutí 4 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového tvrzení, ve kterém byl daňový odpočet uplatněn. Končí dnem vrácení, použití nebo převedení odpočtu.
Jaká je výše úroku z daňového odpočtu?
Dle § 254a ve spojení s § 254 odst. 4 Daňového řádu odpovídá výše úroku z daňového odpočtu výši úroku z prodlení. V roce 2026 činí základní sazba 14 % p.a. (repo sazba ČNB + 8,25 p.b.). Počítá se denně na denní bázi s rokem o 366 dnech.
Jaký je rozdíl mezi úrokem z daňového odpočtu a úrokem z nesprávně stanovené daně?
Oba úroky mají stejnou sazbu a denní bázi. Úrok z daňového odpočtu (§ 254a) běží, pokud správce daně dlouho nevrací daňový odpočet. Úrok z nesprávně stanovené daně (§ 254) běží, pokud správce stanovil daň nad rámec tvrzení. Druhý úrok může běžet i v případě, že daňový subjekt nic nedluží, ale přeplatek mu nebyl vrácen.
Co když je podáno dodatečné daňové přiznání s odpočtem?
Pokud daňový subjekt podá dodatečné daňové tvrzení s nárokem na odpočet, úrok z tohoto odpočtu běží ode dne následujícího po uplynutí 4 měsíců ode dne, kdy měl být odpočet uplatněn v řádném tvrzení. Správce daně musí vrátit přeplatek s úrokem, pokud jej nevrací včas.
Jak se úrok počítá při převedení odpočtu na jinou daň?
Úrok z daňového odpočtu končí dnem, kdy dojde k vrácení, použití nebo převedení odpočtu. Pokud je odpočet převeden na úhradu jiné daně, úrok běží do dne tohoto převedení. Výše úroku se nemění — používá se denní báze s rokem o 366 dnech.
Jaký je vliv exekuce na úrok z daňového odpočtu?
Obdobně jako u úroku z nesprávně stanovené daně se i úrok z daňového odpočtu zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení (§ 254 odst. 5 Daňového řádu). To motivuje správce daně k rychlému vrácení odpočtů.