Vypočítejte pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu dle § 38w zákona č. 586/1992 Sb. Samoturné oznámení do 15 dnů — pokuta 0,1 %. Následně zjištěno správcem daně — pokuta 10 % z částky.
Právní základ
- § 38w zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu: pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu
Povinnost oznamovat osvobozené příjmy správci daně upravuje § 38w zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Ačkoli samotný osvobozený příjem není zdanitelný, zákon ukládá poplatníkům povinnost oznámit jej v daňovém přiznání nebo samostatném oznámení. Neučiní-li tak včas, hrozí jim finanční sankce.
Kdy vzniká povinnost oznámit osvobozený příjem
Osvobozené příjmy musíte oznámit správci daně, pokud jejich celková částka přesáhne stanovený limit. Mezi typické osvobozené příjmy, které podléhají oznamovací povinnosti, patří zejména příjmy z prodeje cenných papírů, příjmy z prodeje nemovitostí (s výjimkou případů osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. w ZDP), některé dědické příjmy nebo příjmy z pojištění majetku.
Lhůta pro oznámení je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání, tedy obvykle do 1. dubna následujícího roku (nebo do 1. července při podání prostřednictvím daňového poradce). Pokud jste povinni podat samostatné oznámení, učiníte tak ve stejné lhůtě.
Dvě sazby pokuty podle způsobu zjištění
Zákon § 38w ZDP rozlišuje dvě situace, které vedou ke zcela odlišné výši sankce:
- Samoturné oznámení (0,1 %): Pokud daňový subjekt sám dodatečně oznámí dosud neoznámený osvobozený příjem správci daně do 15 dnů po uplynutí lhůty pro řádné oznámení, činí pokuta pouze 0,1 % z částky. Tato sankce je relativně mírná a motivuje poplatníky k aktivní nápravě.
- Zjištěno správcem daně (10 %): Pokud správce daně odhalí neoznámený osvobozený příjem sám v rámci kontrolní činnosti, vyměří pokutu ve výši 10 % z částky příjmu. Tato sankce je stokrát vyšší než při samoturném oznámení a představuje významnou finanční zátěž.
Rozdíl od úroku z prodlení
Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu (§ 38w ZDP) je samostatným institutem, který nelze zaměňovat s úrokem z prodlení (§ 38 odst. 4 ZDP). Zatímco úrok z prodlení kompenzuje časovou hodnotu peněz při pozdní úhradě daně, pokuta podle § 38w sankcionuje porušení procesní povinnosti — tedy samotné neoznámení příjmu. Obě sankce mohou být uloženy současně, pokud současně došlo k pozdnímu zdanění a neoznámení příjmu.
Praktický příklad
Příklad: Daňový subjekt prodal cenné papíry za 500 000 Kč. Příjem je osvobozen od daně, ale podléhá oznamovací povinnosti. Subjekt však příjem v daňovém přiznání neoznámil.
Pokud subjekt podá samoturné oznámení do 15 dnů: pokuta = 500 000 Kč × 0,1 % = 500 Kč.
Pokud příjem odhalí správce daně v rámci kontroly: pokuta = 500 000 Kč × 10 % = 50 000 Kč.
Časté otázky — pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu
Jaká je pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu?
Podle § 38w zákona č. 586/1992 Sb. činí pokuta 0,1 % z celkové částky osvobozeného příjmu, pokud jej daňový subjekt oznámí správci daně samoturně (tzv. dodatečné oznámení) do 15 dnů ode dne, kdy měl povinnost příjem oznámit. Pokud příjem následně zjistí sám správce daně, činí pokuta 10 % z částky. Jedná se o specifický sankční titul odlišný od úroku z prodlení.
Jak se liší samoturné oznámení od zjištění správcem daně?
Při samoturném (dobrovolném) oznámení daňový subjekt sám aktivně nahlašuje dosud neoznámený osvobozený příjem správci daně, a to ve lhůtě do 15 dnů po uplynutí lhůty pro řádné oznámení. V takovém případě je pokuta pouze 0,1 % z částky. Pokud však příjem odhalí sám správce daně v rámci kontrolní činnosti, činí pokuta 10 % z částky příjmu, což je stokrát vyšší sazba.
Musím oznamovat osvobozené příjmy správci daně?
Osvobozené příjmy sice nepodléhají dani z příjmů, ale podle § 38w ZDP musíte správci daně oznámit každý osvobozený příjem přesahující limit stanovený zákonem, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Povinnost se vztahuje na vybrané typy osvobozených příjmů, například na příjmy z prodeje cenných papírů, nemovitostí nebo některé dědické příjmy.
Jaká je lhůta pro samoturné oznámení?
Samoturné oznámení musíte podat do 15 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro řádné oznámení osvobozeného příjmu (obvykle lhůta pro podání daňového přiznání). Důležité je, že dodatečné oznámení nelze podat opakovaně u stejného příjmu — pokud jste již jednou oznámili příjem pozdě a správce daně vás na neoznámení upozornil, další samoturné oznámení již není možné.
Jak se pokuta za neoznámení liší od úroku z prodlení?
Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu (§ 38w ZDP) a úrok z prodlení (§ 38 odst. 4 ZDP) jsou dva samostatné instituty. Úrok z prodlení se počítá od data splatnosti daně, pokud jste osvobozený příjem zdanili a daň jste zaplatili pozdě. Pokuta podle § 38w se však vyměřuje za samotné porušení povinnosti oznámit příjem, a to bez ohledu na to, zda byla zdaněna nebo zda vzniklo prodlení s platbou.
Počítá se pokuta z celé částky nebo jen z přesahu nad limit?
Pokuta se počítá z celé částky osvobozeného příjmu, který jste povinni oznámit. Zákon § 38w ZDP nestanoví žádný minimální limit pro výpočet pokuty ani horní limit pro samoturné oznámení. Výjimkou je situace, kdy osvobozený příjem nepřesahuje stanovený práh — v takovém případě povinnost oznámení vůbec nevzniká a pokuta tedy nelze uložit.