Zjistěte, zda je náhrada škody nebo pojistné plnění osvobozeno od daně z příjmů. Bolestné, ušlý zisk, pojistka — § 4 odst. 1 písm. d) a g) ZDP.
Daň z náhrady škody 2026
Zjistěte, zda je přijatá náhrada škody nebo pojistné plnění osvobozeno od daně — § 4 ZDP
Právní základ
- § 4 odst. 1 písm. d) zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Osvobození náhrad skutečné škody, nemajetkové újmy a ztráty zákonného výživného
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 4 odst. 1 písm. g) zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Osvobození pojistných plnění z pojištění majetku a odpovědnosti
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 10 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Ostatní příjmy — zdanitelné náhrady (ušlý zisk, smluvní pokuty, přebytek pojistky)
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k zdanění náhrad škody v roce 2026
Daňové zacházení s přijatými náhradami škody a pojistnými plněními vychází z § 4 a § 10 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP). Základní princip: náhrady, které kompenzují skutečnou ztrátu majetku nebo nemajetkovou újmu, jsou osvobozeny. Náhrady, které nahrazují ušlý příjem nebo zisk, jsou zdanitelné.
Co je osvobozeno od daně?
Dle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP jsou osvobozeny:
- Náhrady skutečné škody na majetku — poškozené auto, byt, vybavení apod.
- Bolestné a odškodnění — ztíž. spol. uplatnění, satisfakce, morální újma
- Náhrada ztráty zákonného výživného — pro pozůstalé po oběti
- Peněžní reparace v trestním řízení — přiznána poškozené straně
Dle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP je osvobozeno i pojistné plnění z pojištění majetku a odpovědnosti za škodu — ale pouze do výše způsobené škody. Přebytek nad škodou je zdanitelný.
Co je zdanitelné?
Do základu daně (§ 10 ZDP) vstupují:
- Náhrada ušlého zisku — od škůdce nebo pojišťovny
- Náhrada ztráty na výdělku — kompenzace ušlé mzdy (od třetích osob)
- Pojistné plnění přesahující skutečnou škodu — přebytek je příjmem
- Smluvní pokuty a penále — přijaté od dlužníka nebo smluvní strany
Kdy podat daňové přiznání?
Povinnost podat daňové přiznání (DAP) z titulu zdanitelné náhrady vzniká, pokud ostatní příjmy dle § 10 ZDP přesahují 20 000 Kč/rok (§ 38g ZDP). Bolestné a jiné osvobozené příjmy se do DAP neuvádějí vůbec a do limitu 20 000 Kč nezapočítávají.
Klíčové rozlišení: skutečná škoda vs. ušlý zisk
Nejvyšší správní soud (NSS 2 Afs 62/2010) jednoznačně rozhodl, že osvobození dle § 4 ZDP se vztahuje pouze na náhradu skutečné škody (damnum emergens), nikoli na náhradu ušlého zisku (lucrum cessans). Toto rozlišení je klíčové — nelze celou náhradu paušálně označit za osvobozenou jen proto, že vznikla v důsledku protiprávního jednání.
Časté dotazy
Je bolestné zdanitelným příjmem?
Ne. Bolestné a odškodnění ztížení společenského uplatnění jsou plně osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob na základě § 4 odst. 1 písm. d) ZDP. Nezahrnují se do daňového přiznání bez ohledu na jejich výši. Platí to i pro satisfakci a jiné náhrady nemajetkové újmy přiznané soudem nebo dohodou.
Je náhrada ušlého zisku zdanitelná?
Ano. Na rozdíl od náhrady skutečné škody (věcné ztráty) je náhrada ušlého zisku zdanitelným příjmem. Nepodnikatel ji uvádí do § 10 daňového přiznání, podnikatel do § 7. Osvobozena není, protože nahrazuje příjem, nikoli ztrátu majetku (NSS 2 Afs 62/2010). Přesahuje-li 20 000 Kč/rok, vzniká povinnost podat daňové přiznání.
Kdy je pojistné plnění osvobozeno od daně?
Pojistné plnění z pojištění majetku nebo odpovědnosti je osvobozeno dle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP — ale pouze do výše skutečné škody. Pokud pojišťovna vyplatí více, než činí skutečná škoda, přebytek je zdanitelným příjmem § 10 ZDP. Typicky se to týká overinsurance nebo pojistných podvodů.
Musím uvést náhradu škody v daňovém přiznání?
Závisí na typu náhrady. Plně osvobozené příjmy (bolestné, věcná škoda, zákonné výživné) se neuvádějí vůbec. Zdanitelné příjmy (ušlý zisk, přebytek pojistky, smluvní pokuty) se uvádějí v § 10 DAP, pokud celkové příjmy z § 10 přesahují 20 000 Kč/rok (§ 38g ZDP). Pod tuto hranici nemusíte přiznání podávat, pokud nemáte jiný zákonný důvod.
Co je náhrada ztráty zákonného výživného a je zdanitelná?
Jedná se o náhradu přiznanou pozůstalým (vdova, vdovec, sirotci) po osobě, která zemřela vinou škůdce a platila zákonné výživné. Tato náhrada je plně osvobozena od daně dle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP. Liší se od klasického výživného — jde o jednorázovou nebo periodickou náhradu od škůdce, ne od povinné osoby.