Zdanění příjmů z průmyslových práv § 7/2/d ZDP. Paušál 40 %, max 800 000 Kč/rok. SP a ZP OSVČ. Licenční poplatky, sublicence, jednorázové platby.
Kalkulačka daně z patentu 2026
Zdanění příjmů z průmyslových práv (patenty, užitné vzory, průmyslové vzory) — § 7 odst. 2 písm. d) ZDP. Paušál 40 %, max 800 000 Kč/rok.
Právní základ
- § 7 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 7/2/d ZDP — příjmy z výkonu práv z průmyslového vlastnictví
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 22 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 22/1/g/1 ZDP — příjmy nerezidenta z průmyslových práv ze zdroje v ČR
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 36 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 36/1/a ZDP — srážková daň 15 % pro nerezidenty
Účinné od: 1. 1. 1993
Zdanění příjmů z průmyslových práv v ČR 2026
Příjmy z licencování a exploatace průmyslových práv — patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek — jsou v České republice klasifikovány jako příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů (ZDP). Tato kategorizace je klíčová: na rozdíl od autorských práv (§ 7/2/a) nebo živnostenského podnikání (§ 7/1/b) se na průmyslová práva vztahují jiné limity paušálních výdajů.
Paušální výdaje 40 % — limit 800 000 Kč/rok
Zákon umožňuje uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % příjmů, maximálně však 800 000 Kč/rok (§ 7 odst. 7 písm. c) ZDP). Tato sazba je shodná s autorskými právy, ale maximální limit je dvojnásobný: pro autorská práva § 7/2/a platí limit 400 000 Kč/rok, pro průmyslová práva § 7/2/d je limit 800 000 Kč/rok. Paušál je výhodný, pokud skutečné náklady jsou nižší než 40 % příjmů — typicky u vynálezců, kteří patent přihlásili za nízké náklady a nyní inkasují royalties.
SP a ZP pro vynálezce-podnikatele
Příjmy § 7/2/d jsou příjmy OSVČ a podléhají povinnosti platit sociální pojistné (SP) a zdravotní pojistné (ZP). Vyměřovací základ pro SP je 55 % dílčího základu daně, pro ZP je to 50 % DZD. Minimální zálohy pro rok 2026: SP hlavní činnost 5 720 Kč/měs., ZP 3 306 Kč/měs. Při příjmech do výše 2× průměrné mzdy může být výhodné zvážit vedlejší činnost OSVČ (nižší minimální zálohy).
Rozdíl oproti autorským právům
Vynálezci a designéři si musí být vědomi rozdílu mezi průmyslovými právy a autorskými právy. Software (počítačové programy) jsou autorská díla chráněná autorským zákonem (§ 65 AutZ), příjmy z nich = § 7/2/a ZDP, paušál 40 % max 400 000 Kč. Patent na technické řešení je průmyslové právo, příjmy = § 7/2/d ZDP, paušál 40 % max 800 000 Kč. Průmyslový vzor (design produktu) je průmyslové právo, i když sdílí právní základ s designerstvím jako volné povolání.
Nerezidenti a srážková daň
Pokud zahraniční vynálezce (nerezident ČR) licencuje práva k průmyslovému vlastnictví českému subjektu, jde o příjem ze zdrojů v ČR dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 1 ZDP. Český plátce (nabyvatel licence) je povinen srazit a odvést srážkovou daň 15 % (§ 36 ZDP), pokud mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění nestanoví jinak. Česká republika má SZDZ s většinou zemí, kde jsou royalties zdaněny nízkými sazbami (typicky 5–10 %).
Praktický příklad: vynálezce licencuje patent průmyslové firmě
Vynálezce má patent na průmyslový postup. Firma mu platí roční royalties 600 000 Kč. Vynálezce uplatní paušál 40 % = 240 000 Kč výdajů. Základ daně = 360 000 Kč. Daň = 360 000 × 15 % = 54 000 Kč. SP (jako OSVČ hlavní): VZ = 360 000 × 55 % = 198 000 Kč, SP = 198 000 × 29,2 % = 57 816 Kč. ZP: VZ = 180 000 Kč (min. VZ vyšší), ZP = 294 804 Kč × 13,5 % = 39 798 Kč. Čistý příjem ≈ 600 000 − 240 000 − 54 000 − 57 816 − 39 798 = 208 386 Kč ročně.
Časté dotazy
Jak se zdaňují příjmy z patentu v ČR?
Příjmy z výkonu práv z průmyslového vlastnictví (patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky) jsou příjmy dle § 7 odst. 2 písm. d) ZDP — tzv. jiná samostatná výdělečná činnost (jiná SVC). Podáváte daňové přiznání a platíte zálohovou daň 15 % (nebo 23 % nad 1 762 812 Kč/rok). Na výdaje si uplatníte paušál 40 % příjmů, max 800 000 Kč/rok, nebo skutečné náklady. Jako OSVČ platíte také SP a ZP.
Mohu uplatnit paušální výdaje 40 % na příjmy z patentu?
Ano — § 7 odst. 7 písm. c) ZDP umožňuje paušál 40 % příjmů, maximálně 800 000 Kč/rok. Pozor na rozdíl: pro autorská díla (§ 7/2/a) platí stejný paušál 40 %, ale max 400 000 Kč/rok, protože maximální limit je jiný. Pro průmyslová práva (§ 7/2/d) je limit 800 000 Kč/rok. Při uplatnění paušálu nemůžete uplatnit skutečné výdaje a platí omezení pro daňové zvýhodnění na dítě.
Musím se registrovat jako OSVČ, abych mohl licencovat patent?
Záleží na pravidelnosti a objemu příjmů. Příjmy z průmyslových práv § 7/2/d ZDP jsou příjmy ze SVC — pokud je provozujete soustavně, za účelem zisku a samostatně, splňujete znaky podnikání (§ 2 ŽivZ). V praxi většina vynálezců-licencujících se jako OSVČ registruje, aby odváděli zálohy na SP a ZP průběžně. Pokud jsou příjmy jednorázové nebo nepravidelné, lze argumentovat příjmy dle § 10 ZDP (ostatní příjmy), ale to je sporné a konzultujte s daňovým poradcem.
Jak se zdaňuje licencování ochranné známky? Je to stejné jako patent?
Ano, ochranná známka je průmyslovým právem dle zákona č. 441/2003 Sb. a příjmy z jejího licencování spadají také pod § 7 odst. 2 písm. d) ZDP. Stejný paušál 40 %, stejná sazba SP/ZP. Totéž platí pro průmyslové vzory a topografie polovodičových výrobků. Výjimkou jsou autorská práva (beletrie, software, hudba) — ta jsou § 7/2/a ZDP s paušálem max 400 000 Kč/rok.
Jak se zdaňuje jednorázová platba za prodej/přiznání práv k patentu?
Jednorázová platba za prodej patentu nebo za úplatné přiznání práv (podlicence) je stejně jako průběžné royalties příjmem § 7/2/d ZDP. Pokud patent prodáte jednorázově (tj. převedete vlastnictví), vstoupí plná prodejní cena do základu daně. Odpočet: nabývací cena patentu (pokud jste ho koupili), nebo výdaje na výzkum a vývoj (§ 34b ZDP pro odpočet R&D). Registrace OHIM/EPO jako výdaj jsou daňově uznatelné.