§ 2 ZDP — ČR rezident zdaňuje celosvětové příjmy. 183-denní pravidlo pro rezidentství a PE riziko. § 38f ZDP — zápočet zahraniční daně. Kalkulačka čistého příjmu.
Workation / práce z ciziny — daň 2026
§ 2 ZDP — ČR rezident zdaňuje celosvětové příjmy. 183-denní pravidlo pro daňové rezidentství a PE riziko. § 38f ZDP — zápočet zahraniční daně nebo vynětí s výhradou progrese.
Právní základ
- § 2 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 2 ZDP — daňové rezidentství v ČR, celosvětové příjmy
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 38 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 38f ZDP — zamezení dvojímu zdanění: zápočet nebo vynětí
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 6 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 6 ZDP — příjmy ze závislé činnosti, zálohy odvádí zaměstnavatel
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 16 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 16 ZDP — progresivní sazba 15 %/23 %, limit 1 582 812 Kč pro 2026
Účinné od: 1. 1. 1993
Workation a práce z ciziny — daňové aspekty (2026)
Workation (práce na dálku ze zahraničí) se stala běžnou praxí zejména po pandemii. Pro zaměstnance i zaměstnavatele přináší však řadu daňových a pracovněprávních rizik, která je třeba předem vyhodnotit.
Daňové rezidentství ČR a celosvětové příjmy
Dle § 2 ZDP je fyzická osoba daňovým rezidentem ČR, pokud:
- Má na území ČR trvalé bydliště (registrované místo trvalého pobytu), NEBO
- Pobývá na území ČR obvykle alespoň 183 dnů v kalendářním roce
Daňový rezident ČR zdaňuje veškeré celosvětové příjmy v ČR — tedy i příjmy plynoucí za práci vykonanou fyzicky v cizině.
183-denní pravidlo a riziko cizího rezidentství
Pokud ČR rezident stráví v cizí zemi ≥ 183 dnů, může cizí stát nárokovat daňové rezidentství. Tehdy vzniká konflikt dvou rezidentství — ČR i cizí stát si nárokují zdanění celosvětových příjmů. Řeší se tzv. tie-breaker pravidly v SZDZ (smlouva o zamezení dvojímu zdanění): (1) stálý byt, (2) centrum životních zájmů, (3) obvyklé zdržiště, (4) státní příslušnost. Doporučujeme pro pobyty ≥ 183 dnů vždy konzultovat daňového poradce.
Alokace příjmů dle OECD Art. 15
Dle OECD Modelové smlouvy (čl. 15) se příjmy ze závislé činnosti zdaňují ve státě, kde je práce fyzicky vykonána — s výjimkou tzv. 183-denního limitu. Příjmy se proporcionálně přiřazují k dnům stráveným v každé zemi. Pokud zaměstnanec stráví 165 dnů v cizině z 365, přiřadí se 45,2 % příjmů cizí zemi — a tam jsou zdanitelné.
Zamezení dvojímu zdanění (§ 38f ZDP)
Aby ČR rezident neplatil daň dvakrát (v ČR i v cizí zemi), lze uplatnit metodu zamezení dle SZDZ a § 38f ZDP:
- Zápočet prostý: zahraniční daň se odečte od ČR daně, max. do výše ČR daně z příslušných zahraničních příjmů
- Vynětí s výhradou progrese: zahraniční příjmy se nevyňmou ze základu, ale efektivní sazba ze zbývajících příjmů se zachová na úrovni jako kdyby zahraniční příjmy zahrnuty byly
PE riziko pro zaměstnavatele
Pokud zaměstnanec pracuje z ciziny pro zahraničního zaměstnavatele delší dobu, může cizí stát tvrdit, že zaměstnanec tam vytváří stálou provozovnu (PE) zaměstnavatele. Zahraniční zaměstnavatel pak musí registrovat daňovou povinnost v cizí zemi a odvádět daně. PE riziko typicky vzniká po 6 měsících, ale závisí na konkrétní SZDZ (OECD Art. 5).
Časté otázky
Musí český zaměstnanec při workation v cizině platit daně v ČR?
Ano — pokud má zaměstnanec trvalý pobyt v ČR nebo v ČR pobývá alespoň 183 dnů v roce, je daňovým rezidentem ČR (§ 2 ZDP) a zdaňuje v ČR veškeré celosvětové příjmy, včetně příjmů ze závislé činnosti vykonávané v cizině. Zahraniční daň zaplacenou v cizí zemi lze zápočíst dle § 38f ZDP (metoda zápočtu prostého), čímž se zamezí dvojímu zdanění. Dle OECD modelové smlouvy (čl. 15) se příjmy z práce zdaňují proporcionálně k dnům stráveným v každé zemi.
Co je 183-denní pravidlo a jak ovlivňuje zdanění?
Pravidlo 183 dnů se vyskytuje ve dvou kontextech: (1) ČR rezidentství — pokud cizí státní příslušník pobývá v ČR ≥ 183 dnů, stává se daňovým rezidentem ČR. (2) Cizí rezidentství — pokud ČR rezident pobývá ≥ 183 dnů v cizí zemi, může cizí stát nárokovat daňové rezidentství dotyčného (dle své legislativy). V druhém případě hrozí konflikt dvou rezidentství — řeší se tie-breaker pravidly v SZDZ (trvalý pobyt, centrum životních zájmů, obvyklé zdržiště, státní příslušnost).
Co je PE riziko a jak se týká workation?
PE riziko (permanent establishment, stálá provozovna) se týká zaměstnavatele, ne zaměstnance. Pokud zaměstnanec pracuje z ciziny pro zahraničního zaměstnavatele delší dobu (zpravidla ≥ 6 měsíců dle OECD Art. 5), může cizí stát tvrdit, že zaměstnanec vytváří stálou provozovnu (PE) zahraničního zaměstnavatele v dané zemi. To znamená, že zahraniční zaměstnavatel musí registrovat daňovou povinnost v cizí zemi a odvádět tam DPPO z části zisku přiřazené PE. Pro zaměstnavatele je to administrativně velmi nákladné.
Jak se liší zápočet od vynětí s výhradou progrese?
Zápočet prostý (§ 38f odst. 1 ZDP): zahraniční daň se odečte od vypočtené ČR daně, ale max. do výše ČR daně z daných zahraničních příjmů. Pokud zahraniční daň > ČR daň z těch příjmů, přebytek nelze využít. Vynětí s výhradou progrese (§ 38f odst. 5 ZDP): zahraniční příjmy se pro výpočet ČR daně neuvádějí jako základ, ale ČR daň ze zbývajících příjmů se vypočte jako kdyby zahraniční příjmy zahrnuty byly — zachovává se progresivní sazba. Každá SZDZ stanoví, která metoda se použije.
Musím kvůli workation podávat daňové přiznání v ČR?
Pokud ČR rezident pracuje v cizině pro ČR zaměstnavatele a ČR zaměstnavatel odvádí zálohy na daň, roční zúčtování provede zaměstnavatel (§ 38ch ZDP). Pokud ale pracovník pracuje pro zahraničního zaměstnavatele, zálohy nemusí odvádět nikdo — pak musí podávat DP v ČR sám (§ 38g ZDP). Zahraniční daň se uvede v DP jako zápočet dle SZDZ. Doporučujeme vždy konzultovat s daňovým poradcem, zejména při pobytu > 6 měsíců v cizině.