RuleCalc logoRuleCalc
§ 2 ZDP

Daňová rezidence (pravidlo 183 dní, § 2 ZDP), SP v EU (nař. 883/2004, formulář A1). Kalkulačka pro vyslané zaměstnance.

Zaměstnanec v zahraničí 2026

Daňová rezidence (183 dní), SP/ZP v EU (nař. 883/2004), formulář A1

Pro EU platí koordinace SP na základě nař. 883/2004. Pro non-EU záleží na bilaterální smlouvě.

📊PRO FIRMY49 Kč
Poslední aktualizace: 25. 2. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

Stručně k tématu

Stručně k tématu: Zaměstnanec v zahraničí — daň a pojistné

Práce v zahraničí se dotýká dvou klíčových oblastí: daně z příjmů a sociálního/zdravotního pojištění. Obě oblasti mají odlišná pravidla, různá pro EU a non-EU země, a různá pro kratší a delší vyslání.

Pravidlo 183 dní — daňová rezidence

Daňová rezidence určuje, v jaké zemi zdaňujete své příjmy. Český daňový rezident (§ 2 ZDP) zdaňuje celosvětové příjmy v ČR. Rezidentem jste, pokud máte v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržujete (více než 183 dní za rok). Pravidlo 183 dní je zakotveno i v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ), které ČR uzavřela s desítkami zemí. Pobyt delší než 183 dní v zahraničí může přenést daňovou rezidenci do hostitelské země — záleží na konkrétní SZDZ.

Sociální pojištění v EU — nař. 883/2004

Pro zaměstnance vysílané do zemí EU/EHP a Švýcarska platí koordinační nařízení Evropského parlamentu č. 883/2004. Základní pravidlo: pracovník platí SP jen v jedné zemi — té, kde pracuje. Výjimka pro vyslané pracovníky (čl. 12): při vyslání do 24 měsíců může zaměstnanec zůstat v českém SP/ZP, pokud si zaměstnavatel obstará formulář A1 od ČSSZ. A1 je potvrzení o příslušnosti k českému systému a musí ho mít zaměstnanec fyzicky u sebe při práci v EU.

Non-EU země — bilaterální smlouvy

Pro non-EU země neplatí nař. 883/2004. ČR má uzavřeny bilaterální smlouvy o sociálním pojištění s desítkami zemí (USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Indie a další). Bez smlouvy hrozí placení SP/ZP v obou zemích zároveň. Aktuální seznam smluv je dostupný na webu ČSSZ. Daňové smlouvy (SZDZ) řeší zamezení dvojímu zdanění — seznam na webu Finanční správy.

Zahraniční diety a náhrady

Zahraniční stravné (§ 170 zákoníku práce) je příplatek za pracovní cestu do zahraničí. Sazby jsou stanoveny vyhláškou MPSV č. 397/2024 Sb. pro rok 2024 (pro rok 2025/2026 ověřte aktuální vyhlášku). Část stravného do výše sazby je osvobozena od daně (§ 6 odst. 7 ZDP). Příplatek nad tuto sazbu je zdanitelným příjmem.

Praktická doporučení

  • Před odjezdem do EU si nechte zaměstnavatelem obstarat formulář A1 od ČSSZ.
  • Zjistěte, zda ČR má s hostitelskou zemí SZDZ (zamezení dvojímu zdanění).
  • Při pobytu nad 183 dní konzultujte s daňovým poradcem, zda jste stále český rezident.
  • Veďte si evidenci počtu dní strávených v zahraničí pro účely daňového přiznání.
  • Zdravotní pojistné: při pobytu v EU máte právo na neodkladnou zdravotní péči s Evropským průkazem zdravotního pojištění (EHIC).

FAQ

Co je pravidlo 183 dní a jak ovlivní mé zdanění?

Pravidlo 183 dní vychází z mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ), které Česká republika uzavřela s většinou zemí. Pokud strávíte více než 183 dní za zdaňovací rok v zahraničí, může tamní stát považovat vaše příjmy z tamního zaměstnání za zdanitelné ve svém systému. Česká republika vás pak zpravidla nenatáhne na příjmy zdaněné v zahraničí (metoda vynětí nebo zápočet). Platí: i jako rezident v zahraničí musíte v ČR zdanit příjmy ze zdrojů v ČR.

Co je formulář A1 a kdy ho potřebuji?

Formulář A1 je potvrzení ČSSZ (České správy sociálního zabezpečení), které dokládá, že vyslaný pracovník zůstává pojištěn v českém systému sociálního pojištění, přestože pracuje v jiném státě EU/EHP/Švýcarsku. Vydává se pro krátkodobá vyslání (do 24 měsíců) na základě čl. 12 nař. 883/2004. Bez A1 hrozí, že hostitelský stát bude požadovat odvody i tam, což vede k dvojímu pojištění.

Co se stane po 24 měsících v zahraničí (EU)?

Po uplynutí 24 měsíců vyslání v EU přestává platit výjimka z čl. 12 nař. 883/2004 a zaměstnanec by měl přejít do systému sociálního a zdravotního pojištění hostitelského státu. Existuje možnost sjednat výjimku na delší dobu dle čl. 16 nař. 883/2004, ale ta vyžaduje souhlas obou příslušných institucí. Pracovník musí de-registrovat z českého systému.

Musím platit zdravotní pojistné v ČR, když pracuji v EU?

Záleží na délce vyslání. Při vyslání do 24 měsíců s formulářem A1 zůstáváte pojištěni v ČR — zaměstnavatel i zaměstnanec odvádí ZP v ČR. Po 24 měsících (nebo bez A1) přecházíte do systému hostitelského státu. U non-EU zemí závisí na bilaterální smlouvě ČR s danou zemí — bez smlouvy hrozí dvojí pojištění.

Jak se zdaňuje mzda při práci v zahraničí, když jsem český daňový rezident?

Jako český daňový rezident zdaňujete celosvětové příjmy v ČR (§ 2 ZDP). Daně zaplacené v zahraničí lze zohlednit metodou zápočtu prostého (§ 38f ZDP) nebo metodou vynětí s výhradou progrese — záleží na konkrétní SZDZ. Při metodě zápočtu: daň v ČR − daň zaplacená v zahraničí = daňová povinnost v ČR. Při metodě vynětí: zahraniční příjmy se nevkládají do základu daně v ČR, ale ovlivní sazbu (progresivita).

Související kalkulačky