Kalkulačka daně z příjmů české PO se stálou provozovnou v zahraničí. § 38f ZDP: zápočet prostý vs. vynětí příjmů SP, celková daňová zátěž.
Stálá provozovna v zahraničí — DPPO 2026
Zápočet prostý vs. vynětí příjmů SP — § 38f ZDP a OECD Model Convention čl. 5 a 23
Právní základ
- § 22 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 22/1 — stálá provozovna; přiřazení příjmů; definice PE pro české daňové účely
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 38f zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 38f — vyloučení dvojího zdanění; zápočet prostý nebo vynětí s výhradou progrese
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 21 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 21 — sazba DPPO 21 %
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu
Stručně k tématu: Stálá provozovna a české daňové právo
Definice stálé provozovny v českém právu
Stálá provozovna (permanent establishment, PE) je základním konceptem mezinárodního daňového práva. V českém ZDP ji definuje § 22 odst. 2 jako trvalé nebo pravidelné místo výkonu podnikání v zahraničí: kancelář, pobočka, továrna, dílna, staveniště nebo doly. Klíčová je podmínka „pevnosti a trvalosti" — dočasné výskyty v zahraničí (veletrhy, jednorázové projekty) stálou provozovnu nezakládají.
Princip zdanění světových příjmů české PO
Česká právnická osoba (rezident ČR) je ze zásady zdaňována ze svých celosvětových příjmů (worldwide taxation principle). To zahrnuje i příjmy její stálé provozovny v zahraničí. Bez smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) by tak táž část příjmů podlehla dani dvakrát — v zemi SP a v ČR. Proto ČR uzavřela SZDZ s více než 80 státy, přičemž k vyloučení dvojího zdanění využívá buď zápočet prostý, nebo metodu vynětí.
Metoda zápočtu prostého (§ 38f odst. 1 ZDP)
Při metodě zápočtu prostého (credit method) česká PO zahrne příjmy SP do svého celkového základu daně v ČR, vypočítá českou DPPO, a poté odečte zahraniční daň zaplacenou na SP — ovšem jen do výše tzv. credit limit (strop zápočtu). Credit limit = česká DPPO přiřazená SP příjmům, tedy: (zisk SP / celkový zisk) × česká DPPO. Přebytek zahraniční daně nad stropem není v ČR využitelný ani přenosný.
Metoda vynětí s výhradou progrese (§ 38f odst. 4 ZDP)
Metoda vynětí (exemption method) uplatní SZDZ tehdy, je-li to sjednáno s příslušnou zemí. Příjmy stálé provozovny jsou z českého základu daně vyňaty — ČR je nezdaňuje. Vynětí s výhradou progrese (sjednáno pouze pro FO, ne PO) by se zohledňovalo při výpočtu daňové sazby. Pro PO je vynětí „čisté" — příjmy SP jednoduše nevstupují do českého základu daně. Tento postup se uplatní pouze tehdy, pokud konkrétní SZDZ metodu vynětí pro PO přiznává.
Praktické aspekty: Transfer pricing a přiřazení příjmů
Přiřazení příjmů stálé provozovně je klíčové a auditované správci daně. Dle principu arm's length (§ 23 odst. 7 ZDP a OECD Transfer Pricing Guidelines) musí být podmínky interních transakcí mezi českou PO a její SP nastaveny jako u nezávislých subjektů. Správci daně v ČR i zahraničí koordinují kontroly prostřednictvím Směrnice EU 2011/16/EU o správní spolupráci (DAC), která zajišťuje automatickou výměnu informací o nadnárodních skupinách (country-by-country reporting od CbCR).
Časté dotazy
Kdy vzniká stálá provozovna v zahraničí pro českou PO?
Stálá provozovna (PE — permanent establishment) vzniká dle čl. 5 vzorové smlouvy OECD, pokud česká firma má v zahraničí pevné místo výkonu podnikatelské činnosti: kancelář, továrnu, pobočku, staveniště (déle než 6–12 měsíců dle konkrétní SZDZ), nebo stálého zástupce. § 22 odst. 2 ZDP definuje stálou provozovnu pro české daňové účely. Samotná dceřiná společnost (s.r.o. v zahraničí) stálou provozovnou NENÍ.
Jaký je rozdíl mezi metodou zápočtu a metodou vynětí?
Metoda zápočtu prostého (§ 38f odst. 1 ZDP): Česká PO zdaní celkový světový příjem, ale zahraniční daň zaplatí na SP se odečte od české DPPO. Zápočet je omezen výší české DPPO přiřazené SP příjmům (credit limit). Metoda vynětí (§ 38f odst. 4 ZDP): Příjmy SP jsou v ČR osvobozeny, ČR zdaňuje pouze příjmy mimo SP. Metodu určuje konkrétní smlouva o zamezení dvojího zdanění (SZDZ).
Co se stane, když zahraniční daň přesáhne strop zápočtu?
Pokud zahraniční daň zaplacená na SP přesáhne český credit limit (česká DPPO × zisk SP / celkový zisk), nelze přebytek zahraniční daně využít ani převést do dalšího roku. Dochází k částečnému dvojímu zdanění: ta část zahraniční daně nad stropem není kompenzována v ČR. To nastává, když zahraniční sazba daně přesahuje českou sazbu 21 %.
Musí česká PO podat daňové přiznání v zahraničí za svou SP?
Ano. Stálá provozovna zdaňuje přiřazené příjmy v zemi, kde se nachází. Česká PO je povinna podat daňové přiznání v zemi SP dle tamního daňového práva a zaplatit tamní daň. Doklad o zaplacení zahraniční daně je nutný pro uplatnění zápočtu dle § 38f ZDP v ČR. V ČR pak česká PO uvede příjmy SP v českém daňovém přiznání a uplatní příslušnou metodu vyloučení dvojího zdanění.
Jak se přiřazují příjmy stálé provozovně?
Příjmy se přiřazují SP na základě principu „arm's length" — jako by byla SP samostatným podnikatelským subjektem jednajícím za tržních podmínek s mateřskou firmou (čl. 7 vzorové smlouvy OECD). Pro přiřazení příjmů se používá metoda „funkční analýzy": SP vykonává určité funkce, nese určitá rizika a disponuje určitými aktivy. Transfer pricing pravidla (§ 23 odst. 7 ZDP) se aplikují i na interní transakce mezi českou PO a její zahraniční SP.