Výpočet penále při doměření daně správcem daně ex offo. Sazba 20 % z částky doměřené daně nebo sníženého odpočtu, 1 % při snížení daňové ztráty. § 251 zákona č. 280/2009 Sb.
Právní základ
- § 251 Daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
Penále z doměřené daně — sazby a podmínky vzniku povinnosti
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu
Právní úprava penále z doměřené daně
Penále z doměřené daně je upraveno v § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Jedná se o jeden ze specifických sankčních institutů daňového práva, který je odlišný od běžného úroku z prodlení. Zatímco úrok z prodlení reaguje na neuhrazení daně ve lhůtě splatnosti, penále je spojeno s procesem doměření daně samotným správcem daně z moci úřední (ex offo). Daňový řád tím zajišťuje, že poplatník nese negativní důsledky za nesprávně stanovenou daň, i když k doměření došlo bez jeho aktivní účasti.
Tři skutkové podstaty penále a jejich sazby
Zákon rozlišuje tři případy vzniku penále, přičemž u dvou z nich činí sazba 20 % a u jednoho pouze 1 %. Podle § 251 odst. 1 písm. a) vzniká penále sazbou 20 %, pokud správce daně zvýší daň zjištěnou na základě vlastního zjištění. Podle písm. b) téhož ustanovení činí penále 20 %, pokud správce daně sníží uplatněný nárok na odpočet na dani (typicky DPH nebo daňový bonus). Podle písm. c) činí penále pouze 1 %, pokud správce daně sníží vykázanou daňovou ztrátu — zákonodárce zde zvolil nižší sazbu, protože doměřená daň v tomto případě nepředstavuje skutečnou povinnost uhradit daň, ale pouze neoprávněně uplatněnou daňovou výhodu.
Rozdíl oproti úroku z prodlení a pořádkovému penále
Kromě penále z doměřené daně rozlišuje daňový řád také úrok z prodlení (§ 252 DŘ), který běží ode dne splatnosti daně do její úhrady, a pořádkové penále (§ 247 DŘ), které se ukládá za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (např. nepodání daňového přiznání). Toto třístupňové pojetí sankcí odráží různou závažnost porušení daňových povinností — od prostého prodlení s platbou, přes procesní pochybení, až po aktivní nesprávné tvrzení vedoucí k doměření daně.
Prominutí a snížení penále
Správce daně může na žádost daňového subjektu prominout nebo snížit penále, pokud by jeho úhrada představovala pro poplatníka nepřiměřenou tvrdost, nebo pokud by to bylo v rozporu s veřejným zájmem (§ 259 daňového řádu). Prominutí penále je fakultativní — správce daně posuzuje každou žádost individuálně. V praxi se prominutí často uplatňuje u first-offender případů s nižší částkou nebo u poplatníků v hmotné nouzi. Žádost o prominutí se podává na formuláři u příslušného finančního úřadu.
Časté dotazy
Co je penále z doměřené daně a kdy vzniká?
Penále z doměřené daně je sankční úrok, který vzniká povinnosti uhradit rozdíl mezi částkou daně uvedenou v daňovém tvrzení poplatníka a částkou daně doměřenou správcem daně. Podle § 251 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) vzniká povinnost uhradit penále, pokud správce daně doměří daň na základě vlastního zjištění (ex offo) — tedy bez předchozího výzvy k úhradě daně nebo k prokázání výše daně.
Jaké jsou sazby penále a kdy se uplatní?
Sazba penále závisí na důvodu doměření: (a) při zvýšení daně činí penále 20 % z rozdílu, (b) při snížení uplatněného nároku na odpočet daně rovněž 20 % z rozdílu, (c) při snížení daňové ztráty činí penále pouze 1 % z rozdílu. V případě (c) je sazba výrazně nižší, protože zákon reflektuje, že snížení ztráty není totéž co nezaplacená daň — jde o odloženou daňovou výhodu.
Jak se liší penále od úroku z prodlení?
Penále z doměřené daně a úrok z prodlení jsou dva různé instituty. Úrok z prodlení vzniká při opožděné úhradě daně (prodlení s platbou), zatímco penále vzniká při samotném doměření daně ex offo. Penále se počítá z částky doměřené daně, a to bez ohledu na to, zda poplatník daň následně zaplatil včas či nikoliv. Úrok z prodlení se pak případně přičítá nad rámec penále.
Kdy správce daně doměřuje daň ex offo?
Správce daně doměří daň z moci úřední (ex offo), pokud zjistí, že daň byla stanovena v nesprávné výši — buď na základě kontrolního zjištění, spolupráce s jinými orgány (např. celní správa, policie), nebo křížové kontroly. Typicky jde o případy, kdy poplatník uvedl v daňovém přiznání nižší příjmy, vyšší náklady nebo neoprávněné odpočty. Výzva k úhradě penále přichází spolu s platebním výměrem na doměřenou daň.
Lze se proti penále odvolat?
Ano. Proti platebnímu výměru, který obsahuje penále, lze podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí (§ 109 daňového řádu). Odvolání nemá odkladný účinek na povinnost uhradit penále — daňový subjekt musí platit i během odvolacího řízení. Pokud je odvolání úspěšné, penále se vrátí. Lze rovněž požádat o prominutí penále z的理由 hmotné nouze (§ 259 daňového řádu), pokud by úhrada penále představovala pro poplatníka nepřiměřenou tvrdost.