Kalkulačka pokut za přestupky veřejných funkcionářů: 3 pásma dle § 23 zák. č. 159/2006 Sb. — neohlášení (1 000–50 000 Kč), neslučitelnost (5 000–250 000 Kč), zakázaná činnost po skončení funkce (25 000–500 000 Kč).
Pokuta za střet zájmů — veřejný funkcionář 2026
Orientační výpočet pokuty dle § 23 zák. č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů
Právní základ
- § 23 odst. 3 zákon o střetu zájmů (159/2006 Sb.) ↗
sankce za přestupky veřejných funkcionářů — 3 pokutová pásma
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 2 zákon o střetu zájmů (159/2006 Sb.) ↗
vymezení veřejných funkcionářů
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Zákon o střetu zájmů a jeho účel
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, je klíčovým protikorupčním předpisem české legislativy. Jeho cílem je předcházet situacím, kdy by veřejní funkcionáři mohli zneužít své postavení k osobnímu prospěchu na úkor veřejného zájmu. Zákon ukládá veřejným funkcionářům řadu povinností — zejména podávat pravidelná oznámení o svém majetku, příjmech a vykonávaných činnostech, a dále dodržovat zákazy a omezení při výkonu funkce i po jejím skončení.
Tři pokutová pásma dle § 23 odst. 3
Zákon rozlišuje tři kategorie přestupků s odstupňovanou závažností. Nejlehčí kategorií je neohlášení oznámení (nepodání, pozdní podání nebo uvedení nepravdivých údajů v majetkovém, příjmovém nebo činnostním oznámení) — pokuta od 1 000 do 50 000 Kč. Střední kategorií je neslučitelnost funkcí a zakázané odměny — tedy situace, kdy funkcionář podniká, zasedá v orgánech soukromých společností nebo pobírá neoprávněné odměny — pokuta od 5 000 do 250 000 Kč. Nejtěžší kategorií je výkon zakázané činnosti v 1 roce po skončení funkce (tzv. cooling-off) — pokuta od 25 000 do 500 000 Kč.
Kdo je veřejným funkcionářem
Okruh veřejných funkcionářů je vymezen v § 2 zákona. Patří sem nejvyšší představitelé státu (prezident, členové vlády, poslanci, senátoři), dále představitelé územní samosprávy (hejtmani, primátoři, starostové obcí nad 2 000 obyvatel, členové rad a zastupitelstev), soudci, státní zástupci, vedoucí centrálních správních úřadů, příslušníci bezpečnostních sborů ve vedoucích funkcích a další osoby výslovně uvedené v zákoně. Zákon rozlišuje mezi veřejnými funkcionáři „politickými" (jejichž oznámení jsou veřejná) a „úředníky" (jejichž oznámení jsou neveřejná).
Centrální registr oznámení
Veškerá oznámení se podávají do Centrálního registru oznámení spravovaného Ministerstvem spravedlnosti. Registr byl od roku 2017 zpřístupněn veřejnosti pro politické funkcionáře — kdokoli může nahlédnout do majetkových a příjmových oznámení poslanců, senátorů, ministrů, hejtmanů či starostů. Ministerstvo kontroluje úplnost a správnost oznámení a v případě zjištění přestupku zahajuje správní řízení o uložení pokuty. Promlčecí lhůta pro přestupky dle zákona o střetu zájmů činí 3 roky.
Časté dotazy
Jaká je pokuta za neohlášení majetkového oznámení?
Za nepodání nebo pozdní podání majetkového, příjmového nebo činnostního oznámení hrozí veřejnému funkcionáři pokuta od 1 000 do 50 000 Kč dle § 23 odst. 3 písm. a) zák. č. 159/2006 Sb.
Co je neslučitelnost funkcí a jaká za ni hrozí pokuta?
Neslučitelnost funkcí nastává, pokud veřejný funkcionář vykonává činnost nebo pobírá odměnu, která je dle zákona o střetu zájmů zakázána. Pokuta činí 5 000–250 000 Kč (§ 23 odst. 3 písm. b)). Typicky jde o podnikání, členství v orgánech obchodních společností nebo pobírání odměn od soukromých subjektů.
Co je cooling-off období a jaká je za jeho porušení pokuta?
Cooling-off období (§ 6 zák. č. 159/2006 Sb.) je 1 rok po skončení výkonu funkce, během něhož nesmí bývalý funkcionář vykonávat zakázané činnosti. Za porušení hrozí nejvyšší pokutové pásmo: 25 000–500 000 Kč (§ 23 odst. 3 písm. c)).
Kdo je veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů?
Veřejnými funkcionáři jsou dle § 2 zákona č. 159/2006 Sb. mj. prezident, členové vlády, poslanci, senátoři, hejtmani, primátoři, starostové obcí nad 2 000 obyvatel, soudci, státní zástupci, vedoucí centrálních správních úřadů a další osoby výslovně uvedené v zákoně.
Jak se určuje konkrétní výše pokuty v rámci pásma?
Správní orgán (Ministerstvo spravedlnosti) při ukládání pokuty přihlíží k závažnosti přestupku, k okolnostem jeho spáchání, k jednání funkcionáře po spáchání a k jeho osobním a majetkovým poměrům (§ 23 odst. 4). Kalkulačka nabízí orientační odhad dle tří stupňů závažnosti.
Kde se oznámení o střetu zájmů podávají?
Oznámení se podávají do Centrálního registru oznámení vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Od roku 2017 je registr veřejně přístupný online pro oznámení politiků. Oznámení úředníků a soudců jsou neveřejná.