Vypočítejte úrok z vratitelného přeplatku dle § 253a zákona č. 280/2009 Sb. Sazba 6,25 % ročně (repo sazba ČNB + 2 %). Úrok vzniká za každý den prodlení správce daně s vrácením přeplatku.
Právní základ
- § 253a daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
úrok z vratitelného přeplatku
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 155 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
vracení přeplatku daňovému subjektu
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: úrok z vratitelného přeplatku
Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) zakotvuje v § 253a povinnost správce daně platit poplatníkovi úrok z vratitelného přeplatku. Jde o kompenzaci za to, že finanční úřad nevrátil přeplatek daní ve zákonem stanovené lhůtě. Institut chrání poplatníka před nečinností správce daně a motivuje finanční úřady k včasnému vyřizování žádostí o vrácení přeplatku.
Kdy vzniká nárok na úrok z přeplatku
Nárok na úrok vzniká automaticky ze zákona, jakmile správce daně překročí lhůtu pro vrácení přeplatku. Standardní lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku je 30 dní od podání žádosti (§ 155 odst. 3 DŘ). Pokud je žádost podána elektronicky, lhůta může být kratší. Úrok plyne za každý den překročení lhůty — bez nutnosti podat samostatnou žádost.
Výše úrokové sazby
Sazba úroku z vratitelného přeplatku odpovídá repo sazbě ČNB navýšené o 2 procentní body (§ 253a odst. 2 DŘ). Tato sazba je nižší než sazba úroku z prodlení (repo + 8 %), která jde od poplatníka ke státu. Rozdíl odráží ekonomickou realitu: stát si půjčuje levněji než soukromé subjekty. Pro rok 2026 (repo sazba ČNB 4,25 %) je sazba úroku 6,25 % ročně.
Výpočet denního úroku
Úrok se počítá denně. Denní sazba = roční sazba / 365. Vzorec: úrok = přeplatek × (sazba / 365) × počet dní. Příklad: z přeplatku 50 000 Kč za 60 dní prodlení = 50 000 × (6,25 % / 365) × 60 ≈ 513,70 Kč. Výsledek se zaokrouhluje na haléře (2 desetinná místa).
Praktický postup při vymáhání úroku
Pokud správce daně nevrátí přeplatek včas, poplatník by měl: (1) zkontrolovat datum podání žádosti a vypočítat délku prodlení, (2) podat reklamaci nebo stížnost dle § 261 DŘ, ve které upozorní na prodlení a požádá o úrok, (3) v případě nečinnosti podat podnět k nadřízenému orgánu (Odvolací finanční ředitelství). Správce daně musí úrok uhradit spolu s přeplatkem nebo v přiměřené lhůtě po přijetí reklamace.
Zdanění úroku
Úrok z vratitelného přeplatku podléhá dani z příjmů. Je-li vyplacen fyzické osobě, správce daně srazí 15 % srážkovou daň a poplatníkovi vyplatí čistou částku. Poplatník může požádat o zahrnutí úroku do základu daně v daňovém přiznání — v takovém případě se srážková daň neuplatní. Právnické osoby zahrnují úrok do základu daně z příjmů právnických osob standardně.
Časté otázky — úrok z vratitelného přeplatku
Co je úrok z vratitelného přeplatku?
Úrok z vratitelného přeplatku je peněžitá náhrada, kterou správce daně (finanční úřad) hradí daňovému subjektu, pokud nevrátil přeplatek na dani ve stanovené lhůtě. Právní základ tvoří § 253a zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Úrok náleží poplatníkovi automaticky ze zákona — nemusí o něj žádat.
Jaká je sazba úroku z vratitelného přeplatku?
Sazba úroku z vratitelného přeplatku se rovná repo sazbě České národní banky zvýšené o 2 procentní body (§ 253a odst. 2 daňového řádu). Pro rok 2026 (repo sazba ČNB 4,25 %) to odpovídá 6,25 % ročně. Sazba se automaticky mění při každé změně repo sazby ČNB.
Od kdy správce daně platí úrok?
Správce daně je povinen uhradit úrok za každý den, o který překročil zákonnou lhůtu pro vrácení přeplatku. Standardní lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku je 30 dní od podání žádosti nebo od vzniku přeplatku (§ 155 DŘ). Pokud tuto lhůtu správce daně nestihne, vzniká poplatníkovi nárok na úrok.
Jak se úrok z vratitelného přeplatku vypočítá?
Výpočet je analogický s výpočtem úroku z prodlení: úrok = přeplatek × (sazba / 365) × počet dní. Sazba je 6,25 % ročně, denní sazba je 6,25 % / 365 = 0,01712 %. Například z přeplatku 10 000 Kč za 30 dní prodlení = 51,37 Kč.
Musím o úrok z přeplatku žádat?
Ne. Úrok z vratitelného přeplatku náleží poplatníkovi ze zákona — správce daně ho musí uhradit automaticky spolu s vráceným přeplatkem. Nicméně v praxi je vhodné situaci aktivně sledovat a případně na opomenuto upozornit podáním reklamace nebo stížnosti dle § 261 daňového řádu.
Jaký je rozdíl mezi přeplatkem a vratitelným přeplatkem?
Přeplatek je kladné saldo osobního daňového účtu poplatníka. Vratitelný přeplatek je část přeplatku, o jejíž vrácení poplatník požádal nebo která splňuje podmínky pro automatické vrácení. Nikoliv každý přeplatek je automaticky vratitelný — záleží na výši, druhu daně a dalších podmínkách dle §§ 154–155 daňového řádu.