Spočítejte úrok z prodlení při opožděném vrácení přeplatku u výnosů převáděných do jiného rozpočtu dle § 258 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Kalkulačka zjistí, zda bylo vrácení opožděné, a vypočte výši úroku za dobu prodlení.
Právní základ
- § 258 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
vrácení přeplatku u výnosů převáděných do jiného rozpočtu
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: Vrácení přeplatku u jiného rozpočtu § 258 DR
Daňový řád v § 258 upravuje specifický případ vrácení přeplatku — situaci, kdy výnosy daní jsou ze zákona převáděny do jiného než státního rozpočtu. Jde typicky o výnosy daně z nemovitých věcí, které jsou příjmem obcí, nebo sdílené daně podle zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní.
Kdo jsou příjemci výnosů jiného rozpočtu
Výnosy daní, na které se § 258 DR vztahuje, jsou příjmem zejména:
- Obcí — výnos daně z nemovitých věcí dle § 4 zák. č. 338/1992 Sb. je příjmem obcí, v nichž se nemovitost nachází.
- Krajů — sdílená část výnosu daní z příjmů plyne krajům dle zákona č. 243/2000 Sb.
- Státních fondů — některé speciální daňové výnosy jsou určeny státním fondům (např. Státní fond dopravní infrastruktury).
Úrok z opožděného vrácení
Pokud přeplatek u daně s výnosem do jiného rozpočtu nebude vrácen ve stanovené lhůtě, vzniká nárok na úrok z opožděného vrácení. Tento úrok se počítá za každý den prodlení od uplynutí lhůty pro vrácení do skutečného vrácení přeplatku. Výše úrokové sazby se odvíjí od zákonné referenční sazby nebo je stanovena v rozhodnutí.
Postup při uplatnění nároku
Daňový subjekt (nebo jiný oprávněný žadatel) uplatňuje nárok na vrácení přeplatku standardní žádostí u místně příslušného správce daně. Při opožděném vrácení správce daně úrok buď automaticky přiznává, nebo je nutné jej vyčíslit a uplatnit v žádosti. V případě sporu je možné podat odvolání nebo správní žalobu.
Vztah k obecným pravidlům přeplatků
Ustanovení § 258 DR je speciálním pravidlem vůči obecným pravidlům přeplatků dle § 154–156 DR. Obecná pravidla se použijí subsidiárně, pokud § 258 DR nestanoví jinak. Hlavním rozdílem je, že u přeplatků u jiného rozpočtu nese odpovědnost za vrácení příslušný příjemce výnosu, nikoliv Finanční správa jako taková.
Časté otázky — vrácení přeplatku u jiného rozpočtu
Komu vzniká nárok na úrok při opožděném vrácení přeplatku?
Nárok na úrok z opožděného vrácení přeplatku vzniká daňovému subjektu nebo osobě, které má být přeplatek vrácen, pokud subjekt odpovědný za vrácení (např. správce daně nebo příjemce výnosu jiného rozpočtu) vrátí přeplatek po zákonem stanovené lhůtě.
Jak se počítá úrok z opožděného vrácení přeplatku?
Úrok se počítá jako: přeplatek × (roční sazba / 100) × (počet dní zpoždění / 365). Úroková sazba je přitom vázána na zákonnou referenční sazbu nebo sazbu stanovenou v rozhodnutí o přeplatku.
Kdo hradí úrok — příjemce výnosu jiného rozpočtu?
Úrok z opožděného vrácení přeplatku hradí subjekt, který byl povinen přeplatek vrátit — tedy příjemce výnosu jiného rozpočtu (obec, kraj, státní fond apod.), pokud byl přeplatek na jeho příjmový účet poukázán a nebyl včas vrácen.
Od kdy se počítá lhůta pro vrácení přeplatku?
Lhůta pro vrácení přeplatku začíná plynout ode dne, kdy přeplatek na účtu jiného rozpočtu vznikl nebo byl uznán správcem daně. Konkrétní délku lhůty stanoví daňový řád nebo jiný zákon, případně rozhodnutí správce daně.
Vztahuje se § 258 DR i na přeplatky u státního rozpočtu?
Ne, § 258 DR se vztahuje specificky na výnosy daní převáděné do jiného než státního rozpočtu — tedy na příjmy obcí, krajů a dalších veřejnoprávních subjektů. Přeplatky u daní odvádějících do státního rozpočtu se řídí obecnými pravidly dle § 154 a § 155 DR.