Vypočítejte zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ a NV 351/2013 Sb. Sazba H1 2026: repo 3,75 % + 8 p.b. = 11,75 % p.a. Zdarma.
Úrok z prodlení 2026
Zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ + NV 351/2013 Sb.
Právní základ
- § 1970 občanský zákoník (89/2012 Sb.) ↗
zákonný úrok z prodlení
Účinné od: 1. 1. 2014
Stručně k tématu
Zákonný úrok z prodlení — základ
Úrok z prodlení (§ 1968–1970 OZ) je sankce za opožděné splnění peněžitého dluhu. Vzniká automaticky ze zákona — věřitel nemusí dokazovat škodu. Sazba se odvíjí od ČNB 2T repo sazby k 1. dni pololetí, zvýšené o 8 procentních bodů (NV č. 351/2013 Sb.). Výsledná sazba se nemění v průběhu pololetí, i když ČNB sazbu změní.
Vzorec výpočtu
Úrok = jistina × roční sazba × (počet dní / 365). Počítá se za skutečný počet dní prodlení, přičemž rok má 365 dní (nikoli 360). Úrok se počítá od dne splatnosti (nebo dne po splatnosti — záleží na sjednání) do dne skutečného zaplacení nebo přiznání žalobou.
Historický vývoj sazby
Repo sazba ČNB a tím i zákonný úrok z prodlení se v posledních letech výrazně měnily. Od nízkých 0,05 % repo sazby (2020–2021) přes vrchol 7,0 % (říjen 2022) po postupné snižování na 3,75 % (od 6. 11. 2024). Zákonná sazba se tak pohybovala od 8,05 % do 15 % p.a. Pro konkrétní pohledávku vždy platí sazba platná v příslušném pololetí prodlení.
Úrok v soudním řízení
Věřitel může spolu s jistinou žalovat i úroky z prodlení. Soud přizná zákonné úroky ode dne splatnosti nebo ode dne podání žaloby. V platebním rozkazu a rozsudku je obvyklá formulace: "jistina XY Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby ČNB + 8 p.b. od [datum] do zaplacení". Takový výrok se přepočítává při každé změně pololetní sazby.
Časté dotazy
Jaká je zákonná sazba úroku z prodlení v roce 2026?
Zákonná sazba úroku z prodlení pro H1 2026 (leden–červen) je 11,75 % p.a. Vychází z ČNB 2T repo sazby k 1. 1. 2026 (3,75 %, platná od 6. 11. 2024) zvýšené o 8 procentních bodů dle NV č. 351/2013 Sb. Sazba se mění vždy k 1. lednu a 1. červenci dle aktuální repo sazby ČNB.
Jak se počítá zákonný úrok z prodlení?
Vzorec: úrok = jistina × sazba p.a. × (počet dní / 365). Příklad: dluh 100 000 Kč po 90 dnech prodlení při sazbě 11,75 %: 100 000 × 0,1175 × (90/365) = 2 893 Kč. Úrok se počítá za každý den prodlení od dne splatnosti (nebo dne po splatnosti — záleží na ujednání).
Na jaké pohledávky se zákonná sazba vztahuje?
Zákonná sazba dle § 1970 OZ a NV 351/2013 Sb. platí pro peněžité dluhy z občanskoprávních závazků (smlouvy, obchodní vztahy). Nevztahuje se na daňové nedoplatky (ty se řídí § 252 daňového řádu), ani na spotřebitelské smlouvy, kde lze sjednat vyšší sazbu (§ 1802 OZ). Pro veřejnoprávní pohledávky platí jiná pravidla.
Lze sjednat jinou výši úroku z prodlení?
Ano — stranám je dovoleno sjednat si vyšší i nižší sazbu úroku z prodlení. Zákonná sazba platí jen tehdy, pokud strany nic jiného nesjednaly. Ve smlouvách se často sjednává sazba 0,05 % za den (= 18,25 % p.a.) nebo pevné procento p.a. Sjednané sankční úroky mohou být přiměřeně sníženy soudem (§ 2051 OZ).
Kdy začíná prodlení u obchodních pohledávek?
Dlužník je v prodlení od dne následujícího po splatnosti pohledávky (§ 1968 OZ). Pokud splatnost není sjednána, nastává prodlení po výzvě věřitele. U obchodních transakcí mezi podnikateli platí zvláštní pravidla: splatnost nesmí být sjednána déle než 60 dní, jinak je ujednání neplatné (§ 1963 OZ — transpozice směrnice EU o zpožděných platbách).