Jak vybrat peníze ze s.r.o. — porovnání metod 2026

Každý jednatel a společník s.r.o. dříve nebo později řeší otázku, jak nejefektivněji přesunout peníze ze společnosti do soukromé kapsy. V České republice existuje hned 5 hlavních metod, z nichž každá má jiný daňový dopad, jiné administrativní nároky a jiné podmínky. Nesprávná volba může znamenat zbytečné přeplacení daní řádově v desítkách tisíc korun ročně.

1. Mzda jednatele (§ 6 ZDP)

Mzda jednatele je příjmem ze závislé činnosti dle § 6 ZDP. Výhodou je, že mzda (včetně odvodů zaměstnavatele) je pro s.r.o. daňovým výdajem — snižuje základ DPPO. Nevýhodou jsou vysoké odvody: zaměstnavatel platí 24,8 % SP a 9 % ZP z hrubé mzdy, zaměstnanec 7,1 % SP a 4,5 % ZP. Celkový nákladový koeficient dosahuje 1,338× hrubou mzdu. Z pohledu zaměstnance se uplatňují zálohy na daň (15 %/23 %) a slevy na dani (základní sleva 30 840 Kč/rok). Výhodou mzdy je sociální zabezpečení a nárok na nemocenské, mateřskou apod.

2. Dividenda — podíl na zisku (§ 36 ZDP)

Dividenda (podíl na zisku) se vyplácí ze zisku SRO po zdanění DPPO (21 %). Poté podléhá srážkové dani 15 % (§ 36 odst. 2 písm. a) ZDP) pro fyzické osoby — rezidenty ČR. Kombinovaná efektivní sazba tedy činí 1 − (1−0,21) × (1−0,15) = 32,85 %. Dividendu lze vyplatit pouze z vytvořeného zisku (nebo z nerozděleného zisku z minulých let). Fyzická osoba dividendu v daňovém přiznání neuvádí — daň je vypořádána srážkou u zdroje (§ 38d ZDP). Dividenda nevzniká nárok na SP dávky.

3. Vrácení příplatku mimo základní kapitál (§ 162 ZOK)

Dobrovolný příplatek společníka mimo základní kapitál (§ 162 ZOK) lze kdykoli vrátit, pokud to dovoluje hospodářská situace společnosti. Vrácení vlastního kapitálu není příjmem — nepodléhá DPPO ani srážkové dani. Efektivní sazba je tedy 0 %, což z této metody činí daňově nejefektivnější způsob výběru, pokud byl příplatek v minulosti vložen. Nad vloženou částku (tj. nad součet příplatků) se přebytky zdaňují jako dividenda (15 % srážková daň).

4. Snížení základního kapitálu (§ 146 ZOK)

Snížení základního kapitálu (§ 146–151 ZOK) je formálnější záležitostí — vyžaduje notářský zápis, zápis do obchodního rejstříku a 3měsíční ochranu věřitelů (§ 147 ZOK). Daňový dopad je podobný vrácení příplatku: vrácená část do výše nabývací ceny podílu (tj. co společník zaplatil) nepodléhá srážkové dani. Srážková daň 15 % se uplatní jen na přírůstek nad nabývací cenou.

5. Bezúročná půjčka SRO → jednatel (§ 23 odst. 7 ZDP)

Bezúročná půjčka (nebo půjčka za nižší než tržní úrok) od SRO jednateli nebo společníkovi není sama o sobě příjmem — jednatel dostane peníze ihned, ale musí je vrátit. Riziko spočívá v § 23 odst. 7 ZDP: správce daně může doměřit SRO zdanitelný výnos ve výši tržního úroku (obvyklá sazba ~7 % p.a. v roce 2026). SRO by pak zaplatila DPPO 21 % z tohoto doměřeného výnosu. Tato metoda je tedy použitelná jako dočasná likviditní podpora, nikoli jako trvalý způsob výběru.

Výběr optimální metody

Volba metody závisí na konkrétní situaci: výši zisku SRO, délce trvání firmy, existenci vložených příplatků a osobní daňové situaci jednatele. Obecně platí: pokud byl vložen příplatek mimo ZK, jeho vrácení je vždy nejlevnější. Pro pravidelný příjem je vhodná kombinace přiměřené mzdy (snižuje základ DPPO) a dividendy z zbývajícího zisku. Kalkulačka výše porovná efektivní sazby pro všechny metody najednou.