Zjistěte lhůty pro podání návrhu na zápis do veřejného rejstříku a předpokládaný termín rozhodnutí rejstříkového soudu. Zákon č. 304/2013 Sb. stanoví povinnost podat návrh do 15 dnů od rozhodné skutečnosti (§ 11) a lhůtu 5 pracovních dní pro rozhodnutí soudu (§ 98–99).
Lhůty pro zápis do veřejného rejstříku 2026
Zjistěte lhůty pro podání návrhu na zápis a předpokládaný termín rozhodnutí rejstříkového soudu dle zák. č. 304/2013 Sb.
Právní základ
- § 98–101 zákon o veřejných rejstřících (304/2013 Sb.) ↗
Lhůty pro rozhodnutí rejstříkového soudu
Účinné od: 1. 1. 2014
- § 11 zákon o veřejných rejstřících (304/2013 Sb.) ↗
Povinnost podat návrh do 15 dnů od rozhodné skutečnosti
Účinné od: 1. 1. 2014
Stručně k tématu
Veřejné rejstříky a rejstříkové řízení
Zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (zákon o veřejných rejstřících) upravuje vedení veřejných rejstříků, podmínky zápisů a procesní pravidla rejstříkového řízení. Veřejnými rejstříky jsou obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností. Rejstříkové soudy (krajské soudy) vedou tyto rejstříky a rozhodují o návrzích na zápis, změnu nebo výmaz zapsaných údajů.
Povinnost podat návrh na zápis (§ 11)
Zákon ukládá osobě, jíž se zápis týká, povinnost podat návrh na zápis bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jí vznikla povinnost k podání návrhu. Tato lhůta běží od data rozhodné skutečnosti — například od data konání valné hromady, od data sepsání notářského zápisu o založení společnosti nebo od data nabytí účinnosti rozhodnutí, které zakládá povinnost zápisu. Za nesplnění této povinnosti hrozí pořádková pokuta až 100 000 Kč a soud může zahájit řízení i z vlastního podnětu.
Lhůty pro rozhodnutí soudu (§ 98–99)
Rejstříkový soud má povinnost rozhodnout o návrhu na zápis v zákonem stanovené lhůtě. U návrhu podaného na základě notářského zápisu (§ 98) je lhůta 5 pracovních dní od doručení návrhu soudu. V tomto případě soud pouze kontroluje formální náležitosti, protože notář již ověřil soulad se zákonem. U standardních návrhů (§ 99) běží lhůta 5 pracovních dní od okamžiku, kdy jsou splněny veškeré zákonné podmínky a návrh je úplný. Pokud návrh obsahuje vady, soud vyzve navrhovatele k jejich odstranění a lhůta počne běžet až po doplnění.
Přímý zápis notářem (§ 108–118)
Od roku 2014 mohou notáři provádět některé zápisy přímo, bez nutnosti řízení před rejstříkovým soudem. Notář může provést přímý zápis do obchodního rejstříku u založení obchodní korporace, změny zapsaných údajů, pokud se zakládají na notářském zápisu, a dalších zákonem vymezených případů. Přímý zápis notářem je zpravidla rychlejší než soudní řízení — notář provede zápis obvykle do 1–3 pracovních dnů. Soudní poplatek za přímý zápis notářem je stejný jako u standardního návrhu.
Soudní poplatky za zápis
Za první zápis do obchodního rejstříku se platí soudní poplatek 6 000 Kč (položka 11 písm. a přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích). Za změnu nebo doplnění zápisu činí poplatek 2 000 Kč. Za zápis pobočky zahraniční osoby je poplatek 6 000 Kč. Za výmaz zápisu se soudní poplatek neplatí. Poplatek se hradí kolkovými známkami, převodem na účet soudu nebo elektronicky. Při podání prostřednictvím datové schránky lze poplatek uhradit bezhotovostně.
Časté dotazy
Jaká je lhůta pro podání návrhu na zápis do veřejného rejstříku?
Podle § 11 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících je osoba, které se zápis týká, povinna podat návrh na zápis bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jí vznikla povinnost k podání návrhu. Tato lhůta běží od data rozhodné skutečnosti — např. od data notářského zápisu, data rozhodnutí valné hromady nebo data vzniku změny.
Jak rychle rejstříkový soud rozhodne o zápisu?
Dle § 98 zákona č. 304/2013 Sb. rozhodne rejstříkový soud o návrhu na zápis podaném na základě notářského zápisu do 5 pracovních dní od podání návrhu. U standardních návrhů (§ 99) činí lhůta rovněž 5 pracovních dní, avšak běží až od okamžiku, kdy jsou splněny všechny zákonné podmínky a návrh je kompletní. Při neúplném návrhu soud vyzve k doplnění.
Jaký je rozdíl mezi zápisem na základě notářského zápisu a standardním návrhem?
Při zápisu na základě notářského zápisu (§ 98) rejstříkový soud pouze ověřuje formální správnost podání — notář již ověřil soulad se zákonem. U standardního návrhu (§ 99) soud přezkoumává i materiální podmínky zápisu, což může v praxi prodloužit dobu řízení. Proto se u založení s.r.o. nebo a.s. doporučuje využít přímý zápis notářem.
Co se stane, pokud návrh na zápis není podán včas?
Nesplnění povinnosti podat návrh ve lhůtě 15 dnů (§ 11) může mít několik důsledků. Rejstříkový soud může zahájit řízení o zápisu i bez návrhu z vlastního podnětu. Dále může rejstříkový soud vyzvat osobu k podání návrhu a stanovit přiměřenou lhůtu. Opakované neplnění povinnosti může vést k uložení pořádkové pokuty až 100 000 Kč.
Kde se podává návrh na zápis do veřejného rejstříku?
Návrh na zápis se podává u příslušného rejstříkového soudu (krajský soud), v jehož obvodu má osoba sídlo. Návrh lze podat elektronicky přes portál Justice.cz (aplikace ePodatelna) nebo datovou schránkou, případně písemně na předepsaném formuláři. Soudní poplatek za první zápis do obchodního rejstříku činí 6 000 Kč, za změnu zápisu 2 000 Kč.
Jaké dokumenty jsou potřeba pro zápis založení s.r.o.?
Pro zápis založení s.r.o. do obchodního rejstříku je třeba přiložit: zakladatelský dokument (společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu), čestné prohlášení jednatele, souhlas vlastníka nemovitosti se sídlem společnosti, výpis z rejstříku trestů jednatele (ne starší 3 měsíců), potvrzení banky o splacení vkladu a výpis z živnostenského rejstříku.