Kalkulačka vztahu nemocenského a zdravotního pojištění. Podle § 6 odst. 3 zák. č. 187/2006 Sb. se rozlišují případy, kdy zaměstnanec je či není účasten obou systémů současně, v závislosti na typu a výši příjmu.
Právní základ
- § 6 odst. 3 zákon o nemocenském pojištění (187/2006 Sb.) ↗
Vztah NP a ZP
Účinné od: 1. 1. 2009
§ 6 odst. 3 ZNP — vztah nemocenské a zdravotního pojištění
§ 6 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb. objasňuje vztah mezi účastí na nemocenském pojištění (NP) a zdravotním pojištění (ZP). U většiny zaměstnanců na hlavní pracovní poměr (HPP) jsou obě pojištění povinná a vznikají současně. Zákon však připouští řadu výjimek, které souvisí s typem zaměstnání a výší příjmu.
Hlavní pracovní poměr (HPP)
Zaměstnanec na HPP je vždy účasten nemocenského pojištění od prvního dne zaměstnání, a to bez ohledu na výši mzdy. Současně je účasten zdravotního pojištění. HPP je tedy standardním případem, kdy platí povinnost odvodu NP i ZP. Odvody činí: NP zaměstnavatel 2,1 % + 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, zaměstnanec 0 %; ZP zaměstnavatel 9 %, zaměstnanec 4,5 %.
Dohoda o provedení práce (DPP)
U DPP do měsíční odměny 10 000 Kč vzniká účast pouze na zdravotním pojištění. Nemocenské pojištění se neodvádí, a tudíž nevzniká nárok na nemocenskou dávku z této činnosti. Zaměstnanec však zůstává nadále pojištěncem ZP. Nad 10 000 Kč měsíčně vzniká účast na NP i ZP.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
U DPČ vzniká účast na NP, ZP i důchodovém pojištění od měsíční odměny 4 000 Kč. Pod touto hranicí zaměstnanec není účasten NP ani ZP. DPČ nad 4 000 Kč se tedy svým způsobem blíží HPP z hlediska pojištění, přestože jde o atypický pracovní vztah.
Praktický dopad
Rozlišení mezi typy zaměstnání a jejich vliv na pojištění má přímý dopad na náklady zaměstnavatele i na práva zaměstnance. Zaměstnanec na DPP nemůže čerpat nemocenskou z příjmu této dohody, ale nadále má zdravotní pojištění. Zaměstnavatel na DPP ušetří náklady na NP, ale musí odvést ZP. Kalkulačka pomáhá tyto vztahy objasnit.
Časté otázky
Jaký je vztah mezi účastí na nemocenském a zdravotním pojištění?
Účast na nemocenském pojištění (NP) a zdravotním pojištění (ZP) se zpravidla překrývají — zaměstnanec na HPP je účasten obou systémů současně. Výjimkou jsou některé formy zaměstnání (DPP do 10 000 Kč, DPČ), kdy může být účast na NP vyloučena, ale účast na ZP zůstává zachována.
Kdy je zaměstnanec vyloučen z účasti na zdravotním pojištění?
Z účasti na zdravotním pojištění je vyloučen například zaměstnanec s příjmem z DPČ nižším než 4 000 Kč měsíčně, pokud si podá přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně. Podmínky účasti na ZP upravuje zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Jaký vliv má typ zaměstnání na účast v pojištění?
Hlavní pracovní poměr (HPP) zakládá účast na NP, ZP, důchodovém pojištění i státní politice zaměstnanosti. Dohoda o provedení práce (DPP) do 10 000 Kč měsíčně zakládá pouze účast na ZP (pokud není podána přihláška k NP). Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) zakládá účast na všech pojištěních od 4 000 Kč měsíčně.
Co znamená povinnost účasti na NP a ZP současně?
Pro většinu zaměstnanců na HPP platí, že pokud jsou účastni NP, jsou současně účastni i ZP. Obě pojištění jsou povinná a odvádějí se z hrubé mzdy. Zaměstnavatel i zaměstnanec hradí své podíly. Výjimky z tohoto pravidla stanoví zákon — zejména pro krátkodobé a nízkopříjmové formy zaměstnání.
Jak se liší sazba NP a ZP?
Sazba nemocenského pojištění činí pro zaměstnance 0 % (platí pouze zaměstnavatel ve výši 2,1 % a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Sazba zdravotního pojištění činí 4,5 % z vyměřovacího základu pro zaměstnance a 9 % pro zaměstnavatele. Všechny sazby jsou odvozeny z hrubé mzdy.