§ 22 + § 38f ZDP + SZDZ — kdy vzniká stálá provozovna (PE); zápočet vs vynětí; výpočet daně v ČR pro OSVČ se zahraničními příjmy.
OSVČ a podnikání v zahraničí — PE a daně 2026
Kdy vzniká stálá provozovna (PE) a jak zamezit dvojímu zdanění
OSVČ a podnikání v zahraničí — daňová pravidla 2026
Stále více českých OSVČ spolupracuje se zahraničními klienty nebo přímo provozuje část své činnosti v jiné zemi. Klíčová daňová otázka zní: kde a komu musím platit daň? Odpověď závisí na dvou faktorech — zda v cizí zemi vzniká stálá provozovna (Permanent Establishment, PE) a jakou metodu zamezení dvojímu zdanění stanoví příslušná bilaterální smlouva (SZDZ).
Česká daňová rezidence — celosvětové zdanění
Česká OSVČ s trvalým bydlištěm v ČR nebo s obvyklým pobytem delším než 183 dní v ČR je českou daňovou rezidentkou. Dle § 2 ZDP podléhají celosvětovému zdanění v ČR veškeré příjmy — bez ohledu na to, kde byly vydělány. To platí i pro příjmy ze zahraničí.
Kdy nevzniká PE — nejčastější situace
Pokud česká OSVČ pracuje vzdáleně z domova pro zahraničního klienta (home office), PE standardně nevzniká — neexistuje žádná fixní přítomnost v cizí zemi. Příjmy se zdaňují pouze v ČR. Stejné pravidlo platí pro krátkodobé pracovní cesty do zahraničí (pod 183 dní/rok), pokud nevzniká fixní místo výkonu práce.
Kdy PE vzniká — rizikové situace
Stálá provozovna vzniká, pokud: OSVČ má v cizí zemi kancelář, dílnu nebo sklad pro výkon své činnosti; stavební nebo montážní projekt trvá déle než 12 měsíců (čl. 5 odst. 3 OECD Model); nebo cizí zástupce OSVČ tam uzavírá smlouvy jménem OSVČ. Překročení prahu 183 dní v roce v cizí zemi je rizikovým faktorem zejména u starších SZDZ využívajících čl. 14 pro osobní služby.
Metody zamezení dvojímu zdanění
Pokud PE vznikne, hrozí dvojí zdanění — cizí stát zdaní příjmy PE a ČR zdaní celosvětové příjmy. SZDZ zamezují tomuto dvojímu zdanění dvěma metodami:
Zápočet prostý (credit method): Česká daň se počítá z celosvětových příjmů a od ní se odečte zahraniční daň (max. do výše české daně připadající na zahraniční příjmy). Výsledek závisí na výši sazeb v obou zemích.
Vynětí s výhradou progrese (exemption method): Zahraniční příjmy jsou vyňaty z českého základu daně (nezahrnují se do základu). Avšak jejich výše ovlivňuje sazbu daně, kterou se zdaňují zbývající české příjmy (progresivita).
Praktická doporučení pro OSVČ se zahraničními klienty
Dokumentujte, že práce probíhá ze ČR — e-maily, faktury s českou adresou, absence fixní zahraniční adresy. Pro krátkodobé cesty: veďte evidenci dní strávených v cizí zemi. Pokud plánujete dlouhodobý projekt v zahraničí — konzultujte daňového poradce před zahájením. ČR má smlouvy se všemi zeměmi EU — pro práci v EU platí koordinační pravidla EU nařízení 883/2004.
Časté otázky
Musí česká OSVČ platit daň v zahraničí, pokud pracuje pro zahraničního klienta z domova?
Ne. Pokud česká OSVČ poskytuje služby vzdáleně ze ČR zahraničnímu klientovi (bez fyzické přítomnosti nebo kanceláře v cizí zemi), stálá provozovna nevzniká. Veškeré příjmy jsou zdaněny pouze v ČR dle § 2 ZDP (celosvětové zdanění českého rezidenta). Zahraniční klient neodvádí srážkovou daň (závisí na zemi a typu služby — ověřte příslušnou SZDZ).
Co je stálá provozovna (Permanent Establishment — PE)?
Stálá provozovna je fixní místo podnikání v cizí zemi, kde OSVČ provozuje svou činnost. Dle OECD Model Tax Convention (čl. 5) vzniká PE: kancelář, dílna, sklad nebo jiné fixní místo ≥ 12 měsíců, stavební projekt > 12 měsíců, nebo závislý zástupce v cizí zemi, který uzavírá smlouvy jménem OSVČ. Pokud PE vznikne, má cizí stát právo zdanit příjmy přičitatelné PE.
Kdy nastane tzv. riziko 183 dní?
Pokud OSVČ tráví v cizí zemi více než 183 dní ročně (pracovní cesty, konzultace), mohou některé SZDZ (zvláště starší smlouvy využívající čl. 14 OECD pro osobní služby) přiznat cizí zemi právo zdanit příjmy ze služeb tam poskytnutých. Moderní SZDZ (po roce 2000) zpravidla 183 dnů vyžaduje v kombinaci s dalšími podmínkami. Konkrétní výsledek závisí na textu příslušné bilaterální smlouvy.
Jaký je rozdíl mezi metodou zápočtu a vynětí?
Zápočet prostý (§ 38f odst. 1 ZDP): česká daň se počítá z celosvětového příjmu, od ní se odečte zahraniční daň (max. do výše české daně připadající na zahraniční příjmy). Vynětí s výhradou progrese (§ 38f odst. 4): zahraniční příjmy jsou vyňaty z českého základu daně, ale použijí se pro stanovení daňové sazby (progrese). Metoda závisí na textu příslušné SZDZ — nelze si ji libovolně zvolit.
Kde najdu, jaká metoda platí pro konkrétní zemi?
Příslušnou SZDZ najdete na stránkách Ministerstva financí ČR nebo GFŘ (mfcr.cz → mezinárodní zdanění → smlouvy o zamezení dvojímu zdanění). ČR má smlouvy se všemi zeměmi EU, USA, Čínou, Ruskem, Indií a většinou obchodních partnerů — celkem přes 90 smluv. Metoda zamezení dvojímu zdanění je typicky uvedena v závěrečném článku každé smlouvy.
Musí česká OSVČ s PE v zahraničí podávat daňové přiznání i tam?
Ano. Pokud PE vzniklo, má OSVČ zpravidla povinnost registrovat se u místního správce daně, vést oddělené účetnictví pro PE a podávat daňové přiznání v cizí zemi. Souběžně musí podávat přiznání i v ČR (s uplatněním úlevy). Konkrétní povinnosti závisí na legislativě příslušné země — doporučujeme spolupráci s místním daňovým poradcem.