Výpočet rozdělení příjmů na spolupracující osobu (§ 13 ZDP). Max. 50 % příjmů, max. 540 000 Kč/rok nebo 45 000 Kč/měsíc jako zisk spolupracující osoby.
Společná živnost — rozdělení příjmů 2026
§ 13 ZDP — spolupracující osoba, max. 50 %, max. 540 000 Kč/rok
Právní základ
- § 13 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
spolupracující osoby — max. 50 % příjmů a výdajů, max. 540 000 Kč/rok jako zisk spolupracující osoby
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu
Co je spolupracující osoba dle § 13 ZDP
Ustanovení § 13 zákona č. 586/1992 Sb. (zákon o daních z příjmů) umožňuje OSVČ přenést část svých příjmů ze samostatné výdělečné činnosti na tzv. spolupracující osobu. Jde o legální formu rozdělení zdanitelných příjmů v rámci domácnosti, která může vést ke snížení celkového daňového zatížení rodiny. Spolupracující osobou může být kdokoli, kdo žije ve společné domácnosti s OSVČ — nejčastěji manžel/ka, ale i partner, rodič nebo zletilé dítě.
Jak funguje rozdělení příjmů
OSVČ přenáší na spolupracující osobu stejné procento příjmů i výdajů — tím zajišťuje, že se na SP přenáší proporcionální část zisku (nikoli jen příjmů). Například při podílu 50 % přenáší OSVČ polovinu svých příjmů i polovinu výdajů, takže zisk spolupracující osoby = 50 % zisku OSVČ. Každá strana pak základ daně zdaňuje samostatně, uplatňuje vlastní slevy (základní sleva 30 840 Kč/rok každá) a odvádí vlastní pojistné.
Zákonné limity pro spolupracující osobu
Zákon v § 13 odst. 2 ZDP stanoví horní hranice pro zisk přisouzený spolupracující osobě: roční zisk SP nesmí překročit 540 000 Kč, a zároveň nesmí přesáhnout 45 000 Kč za každý měsíc spolupráce. Pokud by výpočet vedl k vyššímu zisku SP, zákon ho automaticky omezí na tuto hranici — přebytek zůstane v základu daně OSVČ. Podíl příjmů a výdajů přenášený na SP nesmí přesáhnout 50 % (pro manžela/ku nebo člena domácnosti), respektive 30 % pro ostatní osoby se samostatným limitem zisku 180 000 Kč/rok.
Povinnosti spolupracující osoby
Spolupracující osoba není pouhý příjemce části příjmů — je to samostatný poplatník. Musí se zaregistrovat u finančního úřadu jako OSVČ s příjmy z § 7 ZDP, podat vlastní daňové přiznání, přihlásit se k sociálnímu pojištění u ČSSZ a ke zdravotnímu pojištění u zdravotní pojišťovny. Odvádí zálohy na SP a ZP ze svého vyměřovacího základu (55 % základu daně). V případě spolupracující osoby bez jiných příjmů se uplatní minimální zálohy jako u OSVČ vedlejší nebo hlavní (dle toho, zda jde o hlavní zdroj příjmů).
Daňová výhoda při optimalizaci příjmů
Největší daňová výhoda nastává tehdy, když OSVČ dosahuje vysokého zisku (zejména blížícího se nebo překračujícího hranici vyšší sazby 23 %, tj. cca 1 582 812 Kč základu daně v roce 2026) a spolupracující osoba nemá jiné příjmy nebo má příjmy nízké. Každá fyzická osoba uplatňuje základní slevu na poplatníka 30 840 Kč/rok, případně i další slevy. Rozdělením příjmů se základ daně rozkládá na dvě osoby, čímž se optimalizuje pásmo zdanění a obě strany lépe využívají základní slevy. Kalkulačka ukáže základ daně obou stran; pro výpočet daňové úspory použijte kalkulačku daně z příjmů.
Časté otázky
Co je spolupracující osoba a kdo jí může být?
Spolupracující osoba je fyzická osoba, která se podílí na podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti OSVČ a žije s ní ve společné domácnosti (§ 13 ZDP). Nejčastěji jde o manžela/ku, ale může to být i jiný člen domácnosti — rodič, dítě po 15 letech věku, druh/družka apod. Spolupracující osoba musí být registrována u finančního úřadu jako poplatník s příjmy z § 7 ZDP.
Kolik příjmů lze převést na spolupracující osobu?
Zákon č. 586/1992 Sb. (§ 13) stanoví horní hranice: maximálně 50 % příjmů a výdajů lze přenést na spolupracující osobu (na manžela/ku; jiné osoby mají limit 30 % a 180 000 Kč/rok). Zároveň musí platit, že zisk připsaný spolupracující osobě nepřekračuje 540 000 Kč za rok ani 45 000 Kč za měsíc. Pokud by výpočet vedl k vyššímu zisku SP, zákon ho automaticky snižuje na tuto hranici.
Musí spolupracující osoba platit sociální a zdravotní pojištění?
Ano, spolupracující osoba je pro účely SP a ZP považována za OSVČ — odvádí zálohy na sociální pojištění a zdravotní pojištění ze svého vyměřovacího základu (55 % základu daně z § 7). Minimální zálohy jsou stejné jako pro OSVČ (hlavní nebo vedlejší aktivita). Spolupracující osoba musí podat přihlášku na ČSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu.
Jaká je výhoda rozdělení příjmů na spolupracující osobu?
Hlavní výhodou je daňová optimalizace — pokud spolupracující osoba má nižší základ daně nebo uplatňuje slevy (základní sleva 30 840 Kč/rok u každé fyzické osoby), může být celkové daňové zatížení rodiny nižší než při zdanění veškerých příjmů u jedné osoby. Efekt je největší, když OSVČ má vysoké příjmy blížící se nebo přesahující hranici vyšší sazby 23 %, zatímco spolupracující osoba má nízký nebo žádný jiný příjem.
Lze kombinovat rozdělení příjmů s uplatněním paušálních výdajů?
Ano, § 13 ZDP nijak neomezuje formu výdajů — lze ho uplatnit jak při vedení účetnictví (skutečné výdaje), tak při uplatnění výdajového paušálu (§ 7 odst. 7 ZDP). Pokud OSVČ uplatňuje paušální výdaje, přenáší na SP stejné procento příjmů i paušálních výdajů. Výsledný základ daně spolupracující osoby pak odpovídá jejímu podílu na zisku po odpočtu paušálních výdajů.