Orientační výpočet výživného dle tabulky Ministerstva spravedlnosti. 14–20 % čistého příjmu dle věku dítěte (§ 913–915 OZ). Zdarma, bez registrace.
Výživné na dítě 2026
Orientační výpočet dle tabulky MS — § 913–915 zák. 89/2012 Sb. (OZ)
Právní základ
- § 913 občanský zákoník (89/2012 Sb.) ↗
výživné na dítě
Účinné od: 1. 1. 2014
- § 915 občanský zákoník (89/2012 Sb.) ↗
výpočet výživného
Účinné od: 1. 1. 2014
Stručně k tématu
Zákonný základ výživného — § 913–915 OZ
Výživné na nezaopatřené dítě upravuje zákon č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) v § 913–915. Základním principem je, že výše výživného se stanoví podle odůvodněných potřeb dítěte a majetkových poměrů povinného rodiče. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní obou rodičů. Zákon výslovně nezdůrazňuje žádná procenta ani tabulky — tyto hodnoty jsou doporučující pomůckou Ministerstva spravedlnosti, nikoliv zákonnou normou.
Doporučující tabulka Ministerstva spravedlnosti
Ministerstvo spravedlnosti ČR zveřejnilo doporučující tabulku pro orientační výpočet výživného, která je přístupná na portálu vyzivne.justice.cz. Tabulka rozděluje děti do čtyř věkových skupin (0–5, 6–10, 11–15, 16+ let) a pro každou skupinu udává procento čistého příjmu povinného rodiče. Procento se snižuje s každou další vyživovací povinností, protože povinný rodič musí zabezpečit více dětí. Tabulka je doporučující — soudy ji mohou, ale nemusí dodržet.
Čistý příjem jako základ pro výpočet
Základ pro výpočet výživného dle tabulky MS je čistý měsíční příjem povinného rodiče — tedy příjem po odečtení daní, sociálního a zdravotního pojistného. Do příjmu se zahrnují všechny zdroje: mzda nebo plat, příjmy z podnikání (OSVČ), nájemné, investiční výnosy a další. OSVČ se zpravidla vychází z průměrného měsíčního příjmu za posledních 12 měsíců nebo z daňového přiznání. Soud může také zohlednit hypotetický příjem, pokud povinný rodič záměrně snižuje své příjmy.
Jak měnit výši výživného
Výše výživného stanovená soudem nebo dohodou rodičů není neměnná — lze ji měnit při podstatné změně poměrů (§ 923 OZ). Podstatnou změnou může být výrazný vzrůst nebo pokles příjmů povinného rodiče, změna potřeb dítěte, dosažení vyšší věkové kategorie nebo zahájení studia. Ke změně výživného stanoveného soudem je vždy potřeba nové soudní rozhodnutí nebo písemná dohoda rodičů schválená soudem.
Časté dotazy
Jak se vypočítá výživné na dítě?
Výše výživného se stanoví jako podíl čistého měsíčního příjmu povinného rodiče dle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti. Procento závisí na věku dítěte a počtu vyživovacích povinností: pro jedno dítě ve věku 6–10 let je to 16 % čistého příjmu, pro dítě 16+ let 20 %. Zákon výslovně nestanoví procenta — tabulka MS je doporučující pomůckou pro soudy (§ 913–915 OZ).
Je tabulka Ministerstva spravedlnosti závazná?
Tabulka Ministerstva spravedlnosti pro orientační výpočet výživného je doporučující pomůckou — není právně závazná. Soud při rozhodování o výši výživného bere v úvahu odůvodněné potřeby dítěte, majetkové poměry obou rodičů a životní úroveň dítěte, která má být shodná s životní úrovní rodičů (§ 914 OZ). Soud může přiznat odlišnou výši, než vychází z tabulky.
Jak ovlivňuje počet dětí výši výživného?
S každou další vyživovací povinností (tj. dalším dítětem, na které povinný rodič přispívá) se procento z příjmu snižuje. Při jedné povinnosti se pro dítě 6–10 let počítá 16 %, při dvou povinnostech 14 %, při třech 12 % a při čtyřech a více 10 %. Celkové výživné pro všechny děti nesmí překročit kontrolní maximum: 66 % čistého příjmu při jedné povinnosti, 55 % při dvou, 50 % při třech a více.
Co je kontrolní částka a k čemu slouží?
Kontrolní částka (maximální podíl z příjmu) určuje horní hranici, kolik celkem může povinný rodič platit výživné pro všechny děti dohromady. Při jedné vyživovací povinnosti je to 66 % čistého příjmu, při dvou 55 % a při třech a více 50 %. Jde o ochranu povinného rodiče před tím, aby výživné pohltilo více než přiměřenou část jeho příjmu.
Jak se výživné mění s věkem dítěte?
Tabulka MS rozlišuje čtyři věkové skupiny odpovídající životním etapám dítěte: předškolní věk 0–5 let (14 % při jedné povinnosti), I. stupeň ZŠ 6–10 let (16 %), II. stupeň ZŠ 11–15 let (18 %) a střední škola a výše 16+ let (20 %). Logika je, že starší děti mají vyšší životní náklady. Výžovné se automaticky nezvyšuje — při dosažení hranice věkové skupiny je třeba podpis dohody nebo soudní změna.