RuleCalc logoRuleCalc
§ 108 zák. 182/2006 Sb.

Spočítejte soudní poplatek a zálohu na náklady insolvenčního řízení. Poplatek za návrh dlužníka: 2 000 Kč, věřitele: 4 000 Kč. Záloha dle § 108 zák. č. 182/2006 Sb. max. 50 000 Kč.

Poslední aktualizace: 7. 4. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

Stručně k tématu: Insolvenční návrh — soudní poplatek a náklady

Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož cílem je uspořádání majetkových poměrů dlužníka v úpadku ve prospěch věřitelů. Upravuje je zákon č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon). Řízení se zahajuje podáním insolvenčního návrhu, které je zpoplatněno dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.

Soudní poplatek za insolvenční návrh

Výše soudního poplatku za podání insolvenčního návrhu je stanovena v položce 4 sazebníku soudních poplatků (příloha k zák. 549/1991 Sb.):

  • Dlužník: 2 000 Kč — nižší poplatek má motivovat dlužníky, kteří jsou ze zákona povinni návrh podat, k včasnému jednání.
  • Věřitel: 4 000 Kč — věřitel podává návrh dobrovolně a nese proto vyšší správní zátěž.

Poplatek se hradí spolu s návrhem. Pokud navrhovatel poplatek nezaplatí, soud vyzve k jeho úhradě; nesplnění výzvy vede k zastavení řízení.

Záloha na náklady insolvenčního řízení (§ 108)

Soud může usnesením uložit navrhovateli zálohu na náklady insolvenčního řízení (§ 108 InsZ). Záloha slouží k pokrytí odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů v situaci, kdy majetek dlužníka nestačí na úhradu těchto nákladů. Maximální výše zálohy je 50 000 Kč. Soud přihlíží k rozsahu a náročnosti budoucího insolvenčního řízení a k hodnotě majetku dlužníka.

Záloha je zpravidla požadována tehdy, když majetek dlužníka je předlužen nebo je zřejmé, že z něj nelze hradit náklady správce. Pokud navrhovatel zálohu nezaplatí, soud řízení zastaví. V případě, že záloha po skončení řízení převyšuje skutečné náklady, je vrácena navrhovateli.

Povinnost dlužníka podat insolvenční návrh (§ 98)

Dlužník — právnická osoba nebo fyzická osoba podnikatel — je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozví nebo při náležité pečlivosti dozví, že je v úpadku (§ 98 InsZ). Úpadek nastává, pokud dlužník má více věřitelů, závazky po splatnosti více než 30 dní a není schopen je plnit (platební neschopnost), nebo pokud je jeho závazků podstatně více než majetku (předlužení).

Nesplnění povinnosti podat insolvenční návrh včas může vést k odpovědnosti statutárního orgánu za škodu způsobenou věřitelům (§ 99 InsZ). Trestní odpovědnost za poškozování věřitelů upravuje § 222 trestního zákoníku.

Způsoby řešení úpadku

Insolvenční zákon zná tři způsoby řešení úpadku: konkurs (zpeněžení majetku a rozdělení výtěžku), reorganizaci (ozdravení provozu podniku při zachování provozu) a oddlužení neboli osobní bankrot (pro fyzické osoby). Volba způsobu závisí na charakteru dlužníka, výši dluhů a hodnotě majetku.

Časté otázky — insolvenční návrh a soudní poplatek

Kolik stojí podání insolvenčního návrhu?

Soudní poplatek za insolvenční návrh dlužníka činí 2 000 Kč, za návrh věřitele 4 000 Kč (pol. 4 sazebníku k zákonu č. 549/1991 Sb.). K tomu přistupuje záloha na náklady insolvenčního řízení dle § 108 InsZ, kterou stanoví soud — maximálně 50 000 Kč.

Co je záloha na náklady insolvenčního řízení?

Zálohu na náklady insolvenčního řízení může soud uložit navrhovateli usnesením (§ 108 zák. 182/2006 Sb.). Slouží k pokrytí odměny insolvenčního správce a dalších nákladů řízení v případě, že majetek dlužníka nestačí k jejich úhradě. Maximální výše zálohy je 50 000 Kč.

Kdo je povinen podat insolvenční návrh?

Dlužník je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozví nebo při náležité pečlivosti dozví, že je v úpadku (§ 98 zák. 182/2006 Sb.). Povinnost se týká zejména právnických osob a fyzických osob — podnikatelů. Nesplnění povinnosti může vést k odpovědnosti za škodu.

Jak se liší insolvenční návrh dlužníka a věřitele?

Insolvenční návrh může podat buď samotný dlužník, nebo jeho věřitel. Návrh věřitele musí být doložen pohledávkou za dlužníkem a osvědčením jeho úpadku. Soudní poplatek je vyšší pro věřitele (4 000 Kč) než pro dlužníka (2 000 Kč). Záloha na náklady může být uložena oběma typům navrhovatelů.

Co se děje po podání insolvenčního návrhu?

Po podání návrhu soud vydá vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení, která je zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Soud následně rozhodne o úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení — konkurs, reorganizace nebo oddlužení (osobní bankrot). Věřitelé mají 30 dní od vyhlášení úpadku na přihlášení pohledávek.

Jak probíhá osobní bankrot (oddlužení)?

Oddlužení (osobní bankrot) je způsob řešení úpadku fyzických osob — nepodnikatelů a podnikatelů s malými dluhy. Po schválení oddlužovacího plánu dlužník po dobu 3–5 let splácí část dluhů (§ 395 a násl. InsZ). Po splnění podmínek jsou zbývající dluhy odpuštěny. K oddlužení je třeba podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení.

Související kalkulačky