Spočítejte výši peněžitého trestu dle § 68 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.). Trest se rovná součinu počtu denních sazeb (20–730) a výše jedné denní sazby (100–50 000 Kč). Maximální celková výše je 36 500 000 Kč.
Právní základ
- § 68 trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
peněžitý trest — počet sazeb (20–730), výše sazby (100–50 000 Kč)
Účinné od: 1. 1. 2010
- § 69 trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
náhradní trest odnětí svobody při nezaplacení
Účinné od: 1. 1. 2010
Stručně k tématu: Peněžitý trest — výpočet a pravidla 2026
Peněžitý trest je jednou z forem trestních sankcí v českém trestním právu, upravenou v § 68 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Používá se jako alternativa k trestu odnětí svobody, zejména v případech, kdy pachatel získal majetkový prospěch z trestné činnosti nebo jde o méně závažné úmyslné trestné činy.
Výpočet peněžitého trestu vychází ze systému denních sazeb, který byl do českého práva zaveden trestním zákoníkem z roku 2009. Soud nejprve stanoví počet denních sazeb v rozsahu 20 až 730 (§ 68 odst. 1 TZ), přičemž vychází ze závažnosti trestné činnosti, okolností činu a osoby pachatele. Vyšší závažnost = více denních sazeb.
Ve druhém kroku soud stanoví výši jedné denní sazby v rozmezí 100 až 50 000 Kč (§ 68 odst. 2 TZ). Při určení výše denní sazby soud vychází z majetkových poměrů pachatele — jeho čistého příjmu, majetku, závazků a vyživovacích povinností. Denní sazba by měla přibližně odpovídat dennímu čistému příjmu pachatele, aby byl trest citelný, ale spravedlivý.
Celková výše peněžitého trestu je součinem obou hodnot: počet sazeb × výše denní sazby. Zákonné maximum je 36 500 000 Kč (§ 68 odst. 3 TZ), tedy maximální přípustný trest — 730 sazeb × 50 000 Kč/sazba. V praxi jsou uložené peněžité tresty zpravidla výrazně nižší než zákonné maximum.
Pokud odsouzený peněžitý trest nezaplatí, přemění soud nevykonanou část na náhradní trest odnětí svobody (§ 69 TZ). Za každé i jen započaté 2 000 Kč se počítá jeden den odnětí svobody; náhradní trest nesmí přesáhnout 8 let. Odsouzený může požádat o povolení splátkového kalendáře.
Časté otázky — peněžitý trest 2026
Co je peněžitý trest a kdy se ukládá?
Peněžitý trest je trestní sankce peněžité povahy upravená § 68 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.). Ukládá se za úmyslné trestné činy, u nichž pachatel získal majetkový prospěch, nebo za nedbalostní trestné činy. Nesmí být uložen, pokud by to bylo zřejmě bezvýsledné (pachatel nemá žádný majetek).
Jak se vypočítá výše peněžitého trestu?
Peněžitý trest se vypočítá jako počet denních sazeb × výše jedné denní sazby (§ 68 odst. 1 TZ). Soud uloží 20 až 730 denních sazeb. Výši jedné denní sazby stanoví v rozsahu 100–50 000 Kč dle majetkových a osobních poměrů pachatele. Maximální celková výše nesmí překročit 36 500 000 Kč.
Co se stane, když odsouzený peněžitý trest nezaplatí?
Pokud odsouzený peněžitý trest nebo jeho část nezaplatí, přemění soud trest nebo jeho nezaplacenou část v náhradní trest odnětí svobody (§ 69 TZ). Za každé i jen započaté 2 000 Kč připadá jeden den odnětí svobody. Náhradní trest nesmí přesáhnout 8 let.
Jak soud stanoví výši denní sazby?
Výši denní sazby určuje soud s přihlédnutím k osobním a majetkovým poměrům pachatele — zejména k jeho příjmům, majetku a výdajům (§ 68 odst. 3 TZ). Soud přihlédne i k vyživovacím povinnostem pachatele. Denní sazba by měla odpovídat přibližně jednomu dni čistého příjmu pachatele.
Lze peněžitý trest splácet?
Ano. Soud může odsouzenému povolit přiměřenou lhůtu ke splnění nebo splácení peněžitého trestu, pokud je to odůvodněno jeho poměry. V praxi bývá splatnost peněžitého trestu obvykle stanovena na 3 měsíce od právní moci rozsudku, přičemž na žádost ji lze prodloužit.
Jaký je rozdíl mezi peněžitým trestem a pokutou?
Peněžitý trest je trestněprávní sankce ukládaná soudem za trestný čin dle trestního zákoníku. Pokuta je správní sankce ukládaná správními orgány za přestupky nebo správní delikty. Zásadní rozdíl spočívá v závažnosti — odsouzení za trestný čin vede k záznamu v rejstříku trestů, pokuta nikoli.