Kalkulačka soudního poplatku za elektronický platební rozkaz (EPR): 4 %, min. 200 Kč. Položka 1 písm. c) zák. 549/1991 Sb. Srovnání se standardní žalobou (5 %, min. 1 000 Kč).
Soudní poplatek EPR 2026
Elektronický platební rozkaz — Položka 1 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb. (4 %, min. 200 Kč)
Právní základ
- § 1 zákon o soudních poplatcích (549/1991 Sb.) ↗
Sazebník — Položka 1 písm. a) žaloba 5 %, písm. c) EPR 4 %
Účinné od: 1. 1. 1992
- § 174 občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
§ 174 — elektronický platební rozkaz, limit 1 000 000 Kč
Účinné od: 1. 4. 1964
- § 172 občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
§ 172 — platební rozkaz
Účinné od: 1. 4. 1964
- § 175 občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
§ 175 — odpor a zánik platebního rozkazu
Účinné od: 1. 4. 1964
Stručně k tématu
Stručně k tématu: elektronický platební rozkaz a soudní poplatek
Elektronický platební rozkaz (EPR) je procesní institut zavedený do občanského soudního řádu jako modernizovaná forma platebního rozkazu (§ 174a OSŘ). Je určen věřitelům, kteří chtějí rychle a levně vymoci peněžitou pohledávku bez nařízení jednání. EPR musí být podán elektronicky — přes datovou schránku nebo e-podatelnu.
Sazba poplatku za EPR vs. žalobu
Klíčový rozdíl oproti standardní žalobě spočívá ve výši soudního poplatku. Zatímco za standardní žalobu o peněžité plnění se platí 5 % z hodnoty sporu, min. 1 000 Kč (Položka 1 písm. a) sazebníku zák. č. 549/1991 Sb.), za EPR se platí pouhých 4 % z hodnoty sporu, s minimem jen 200 Kč a maximem 2 000 000 Kč (Položka 1 písm. c)). U pohledávky 100 000 Kč tak věřitel zaplatí 4 000 Kč místo 5 000 Kč — úspora 1 000 Kč (20 %).
Podmínky a limity EPR (§ 174 OSŘ)
EPR je přípustný pouze pro peněžité pohledávky do 1 000 000 Kč (§ 174 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., OSŘ). Pro vyšší pohledávky je nutno podat standardní žalobu. Podání musí být učiněno elektronicky. Soud pohledávku přezkoumá pouze formálně — neprovádí dokazování. Jestliže žaloba splňuje zákonné požadavky, vydá EPR a doručí žalovanému.
Odpor a zánik EPR (§ 175 OSŘ)
Žalovaný má právo podat odpor do 15 dní od doručení EPR (§ 175 odst. 1 OSŘ). Podáním odporu se EPR ruší a věc přechází do standardního civilního řízení — věřitel přitom doplácí rozdíl v poplatku (z 4 % na 5 %). Nepodá-li žalovaný odpor, EPR nabude právní moci a stane se vykonatelným — věřitel může podat návrh na exekuci.
Kdy se EPR vyplatí a kdy ne?
EPR je ideální pro nesporné pohledávky, kde lze očekávat, že žalovaný odpor nepodá nebo pohledávku dobrovolně splní. Je výhodný cenově i z hlediska rychlosti — soud vydává EPR zpravidla rychleji než nařizuje jednání. Naopak nevhodný je u sporných pohledávek nebo u žalovaných, u nichž je zřejmé, že odpor podají — v takovém případě je lepší rovnou podat standardní žalobu a zaplatit 5 % (ušetří se druhý poplatek).
Minimální poplatek a malé pohledávky
Minimální poplatek za EPR je 200 Kč (Položka 1 písm. c) zák. 549/1991 Sb.). To znamená, že pro pohledávky do 5 000 Kč je poplatek vždy 200 Kč bez ohledu na hodnotu sporu. U standardní žaloby je minimum 1 000 Kč, takže pro menší pohledávky je EPR ještě výhodnější. Například pro pohledávku 2 000 Kč zaplatíte za EPR 200 Kč, za žalobu 1 000 Kč — pětinásobný rozdíl.
Časté dotazy
Co je elektronický platební rozkaz (EPR) a jaký je jeho poplatek?
Elektronický platební rozkaz (EPR) je zkrácená forma civilního řízení pro vymáhání peněžitých pohledávek. Soudní poplatek za EPR činí 4 % z hodnoty předmětu řízení, přičemž minimum je 200 Kč a maximum 2 000 000 Kč (Položka 1 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb.). Oproti standardní žalobě (5 %, min. 1 000 Kč) je tedy EPR výrazně levnější.
Pro jaké pohledávky lze elektronický platební rozkaz použít?
EPR lze použít pouze pro peněžité pohledávky do výše 1 000 000 Kč (§ 174 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., OSŘ). Žaloba musí být podána elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo e-podatelny soudu. Nelze jej použít pro nároky nad 1 000 000 Kč ani pro nepeněžité pohledávky.
Co se stane, pokud žalovaný podá odpor proti platebnímu rozkazu?
Pokud žalovaný podá v zákonné lhůtě (15 dní od doručení) odpor, platební rozkaz se ruší a věc přechází do standardního civilního řízení. V takovém případě se soudní poplatek nevrací — nicméně doplácí se rozdíl mezi poplatkem za EPR (4 %) a standardním poplatkem (5 %). Pokud žalovaný odpor nepodá, platební rozkaz nabude právní moci a je vykonatelný.
Jaký je rozdíl mezi EPR a klasickým platebním rozkazem?
Klasický platební rozkaz (§ 172 OSŘ) lze podat i v listinné formě u soudu a hradí se standardní poplatek 5 %. EPR (elektronický platební rozkaz, § 174a OSŘ) musí být podán elektronicky a je omezen na pohledávky do 1 000 000 Kč, ale je o 1 procentní bod levnější. Procesně jsou si podobné — v obou případech soud bez jednání vyzve žalovaného k plnění.
Jak se vymáhá pohledávka z EPR po nabytí právní moci?
Pravomocný a vykonatelný platební rozkaz (EPR i klasický) je exekučním titulem. Věřitel může podat návrh na nařízení exekuce k exekutorskému úřadu nebo soudní výkon rozhodnutí. Za návrh na nařízení exekuce se platí exekuční záloha. Soudní poplatek za EPR je součástí nákladů řízení, které hradí v úspěšném řízení žalovaný.