Kalkulačka soudního poplatku za EPR (4 %, min. 200 Kč, max. 20 000 Kč) a žalobu (5 %, min. 1 000 Kč). Výpočet případného doplatku. Zákon č. 549/1991 Sb.
Právní základ
- Pol. 1c sazebník zákon o soudních poplatcích (549/1991 Sb.) ↗
EPR — 4 % z žalované částky, min. 200 Kč, max. 20 000 Kč
Účinné od: 1. 7. 2008
- Pol. 1a sazebník zákon o soudních poplatcích (549/1991 Sb.) ↗
Žaloba — 5 % z žalované částky, min. 1 000 Kč
Účinné od: 1. 9. 2012
Stručně k tématu
Stručně k tématu: Soudní poplatky za EPR a platební rozkaz
Zákon o soudních poplatcích
Soudní poplatky jsou upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a jeho sazebníkem. Sazebník obsahuje položky stanovující výši poplatku pro různé typy soudních úkonů. Poplatky jsou povinnou podmínkou pro zahájení soudního řízení — bez zaplacení poplatku soud věc zpravidla nezahájí nebo zastaví řízení.
Elektronický platební rozkaz (EPR) — Pol. 1c
EPR umožňuje rychlé vymáhání peněžitých pohledávek přes internet. Poplatek za EPR je výhodný: 4 % z žalované částky, minimálně 200 Kč a maximálně 20 000 Kč (Pol. 1c sazebníku). Strop 20 000 Kč znamená, že u pohledávek nad 500 000 Kč věřitel zaplatí vždy jen 20 000 Kč — bez ohledu na výši pohledávky.
EPR lze podat pouze pro peněžité pohledávky, pokud adresa dlužníka je v ČR a pohledávka nepřesahuje 1 000 000 Kč (od roku 2013 bez omezení výše). Soud vydá platební rozkaz bez nařízení jednání do 30 dnů. Dlužník pak může ve lhůtě 15 dní podat odpor.
Standardní žaloba — Pol. 1a
Za standardní žalobu ve věci peněžitého plnění se platí 5 % z žalované částky, minimálně 1 000 Kč (Pol. 1a sazebníku). Narozdíl od EPR není stanoven maximální strop — u pohledávek v řádu desítek milionů korun tak mohou soudní poplatky dosáhnout vysokých částek. Standardní žaloba je nezbytná pro nepeněžité nároky nebo složitější případy.
Doplatek při přechodu EPR → žaloba
Klíčovým rizikem EPR je situace, kdy dlužník podá odpor nebo když EPR nelze doručit. V takovém případě přejde věc do standardního soudního řízení a soud věřitele vyzve k doplacení rozdílu na 5% poplatek. Pokud věřitel doplatek nezaplatí ve stanovené lhůtě, soud zastaví řízení (§ 9 odst. 1 zák. 549/1991 Sb.).
Při plánování vymáhání je proto vhodné počítat s možným doplatkem a mít ho připravený. Výhodnost EPR v porovnání se standardní žalobou závisí na výši pohledávky — zákonný strop 20 000 Kč je atraktivní zejména u pohledávek nad 400 000 Kč.
Vrácení soudního poplatku
Soudní poplatek se vrací, pokud soud řízení zastaví před prvním jednáním nebo vydáním rozhodnutí ve věci samé (§ 10 odst. 3 zák. 549/1991 Sb.). Pokud věřitel vezme žalobu zpět před zahájením jednání, vrátí se 80 % zaplaceného poplatku. Po zahájení jednání je vrácení poplatku podmíněno jinými okolnostmi, zpravidla se vrací jen část.
FAQ
Co je elektronický platební rozkaz (EPR) a jak se liší od běžné žaloby?
Elektronický platební rozkaz (EPR) je zjednodušeným způsobem vymáhání peněžitých pohledávek přes internet (portál epodatelna.justice.cz). Podává se online formulářem, soud vydá platební rozkaz bez nařízení jednání, a dlužník musí buď zaplatit, nebo podat odpor. Výhodou je nižší soudní poplatek (4 %, max. 20 000 Kč) oproti běžné žalobě (5 %). Nevýhoda: EPR nelze použít pro nepeněžité nároky nebo pokud adresa dlužníka není v ČR.
Jaký je poplatek za EPR a za standardní žalobu?
Za EPR (Pol. 1c sazebníku zák. 549/1991 Sb.) se platí 4 % z žalované částky, minimálně 200 Kč a maximálně 20 000 Kč. Za standardní žalobu nebo platební rozkaz v běžném řízení (Pol. 1a) se platí 5 % z žalované částky, minimálně 1 000 Kč bez maximálního stropu. Při pohledávce nad 400 000 Kč je EPR výhodný díky stropu 20 000 Kč.
Co je doplatek při přechodu EPR na standardní žalobu?
Pokud dlužník podá odpor proti EPR nebo pokud EPR nelze doručit, přejde věc do standardního soudního řízení. Soud pak vyzve věřitele k doplatku rozdílu mezi 4% poplatkem a 5% poplatkem. Tento doplatek je nutno zaplatit ve stanovené lhůtě, jinak soud zastaví řízení. Doplatek = (žalovaná částka × 5 %, min. 1 000 Kč) − zaplacený EPR poplatek.
Kdo platí soudní poplatek a lze ho vymoci od dlužníka?
Soudní poplatek platí vždy žalobce (věřitel) při podání návrhu. Pokud žalobce ve věci uspěje, soud zpravidla uloží žalovanému náhradu nákladů řízení včetně soudního poplatku (§ 142 OSŘ). V praxi tedy neúspěšný dlužník poplatek hradí nepřímo — jako část nákladů řízení přiznaných žalobci. Pokud žalobce neuspěje, poplatek nese sám.
Lze požádat o osvobození od soudního poplatku?
Ano — soud může na žádost osvobodit od soudního poplatku účastníka, pokud prokáže, že nemá dostatečné prostředky na jeho zaplacení (§ 138 OSŘ). Osvobození se netýká poplatků za EPR standardně, ale může být přiznáno ve zvlášť odůvodněných případech. Státní orgány a obchodní korporace obvykle osvobozeny nejsou.