Lhůta pro podání ústavní stížnosti dle § 72 odst. 3 zákon č. 182/1993 Sb. — 2 měsíce od doručení posledního rozhodnutí. Lhůta prekluzivní — zmeškání nelze prominout.
Ústavní stížnost 2026 — lhůta § 72 zák. 182/1993
2 měsíce od doručení posledního procesního prostředku
Právní základ
- § 72 odst. 3 zákon o Ústavním soudu (182/1993 Sb.) ↗
Lhůta pro podání ústavní stížnosti — 2 měsíce od doručení posledního procesního prostředku
Účinné od: 1. 7. 1993
- § 72 odst. 4 zákon o Ústavním soudu (182/1993 Sb.) ↗
Prekluzivita lhůty — zmeškání lhůty nelze prominout
Účinné od: 1. 7. 1993
Stručně k tématu
Stručně k tématu: ústavní stížnost a lhůty pro její podání
Ústavní stížnost je procesní prostředek ochrany základních práv a svobod zakotvený v čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR a upraven zákonem č. 182/1993 Sb. (zákon o Ústavním soudu). Slouží jako „ultima ratio" — poslední možnost obrany fyzických a právnických osob, jejichž základní práva garantovaná Listinou základních práv a svobod nebo mezinárodními smlouvami byla porušena rozhodnutím orgánu veřejné moci (soudu, správního úřadu apod.).
Dvouměsíční prekluzivní lhůta
Lhůta pro podání ústavní stížnosti je 2 měsíce od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zák. 182/1993 Sb.). Jde o lhůtu prekluzivní — po jejím uplynutí právo podat ústavní stížnost zanikne a Ústavní soud ji odmítne jako opožděnou bez věcného projednání. Zmeškání lhůty nelze prominout (§ 72 odst. 4).
Posledním procesní prostředek
Podmínkou přijatelnosti ústavní stížnosti je vyčerpání všech zákonných procesních prostředků. Zpravidla jde o rozhodnutí dovolacího soudu (Nejvyššího soudu v civilní nebo trestní věci), Nejvyššího správního soudu (NSS) v administrativní věci, nebo jiného soudu rozhodujícího jako poslední instance. Pokud dovolání nebo kasační stížnost není zákonem přípustná, lhůta běží od doručení rozhodnutí odvolacího (druhostupňového) soudu. Věcná přijatelnost mimořádného opravného prostředku musí být posouzena individuálně.
Počítání dvouměsíční lhůty
Dvouměsíční lhůta se počítá jako 2 kalendářní měsíce (nikoliv 60 dní). Pokud je doručení 15. 1., lhůta uplyne 15. 3. Pokud den nestanoví takový datum v cílovém měsíci (např. 31. 12. + 2 měsíce = 28. 2.), lhůta uplyne posledním dnem příslušného měsíce. Zákon o Ústavním soudu nestanoví posun na pracovní den — lhůta tak může prakticky uplynout v sobotu nebo státní svátek. Pokud si nejste jisti, raději stížnost podejte dříve.
Přijatelnost a odmítání stížností
Ústavní soud odmítá přibližně 95 % stížností bez věcného projednání — jako zjevně neopodstatněné nebo nesplňující podmínky přijatelnosti. Přijatá a meritorně projednaná věc zpravidla trvá 1–3 roky. Stížnost nesmí být jen opakováním argumentů z předchozích řízení — musí být identifikováno konkrétní porušení základního práva s odkazem na příslušné ustanovení Listiny nebo mezinárodní smlouvy.
Časté dotazy
Jaká je lhůta pro podání ústavní stížnosti?
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb. — zákon o Ústavním soudu). Lhůta je kalendářní — nepočítá se v pracovních dnech. Lhůta je prekluzivní (§ 72 odst. 4) — po jejím uplynutí ji nelze prominout a ÚS stížnost odmítne.
Co je ústavní stížnost a kdy ji lze podat?
Ústavní stížnost je mimořádný opravný prostředek, jímž se fyzická nebo právnická osoba může domáhat ochrany svých základních práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod nebo mezinárodními smlouvami. Podmínkou je, že stěžovatel vyčerpá veškeré zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva. Zpravidla se podává po pravomocném rozhodnutí dovolacího soudu, NSS nebo jiného soudu rozhodujícího jako poslední instance.
Jak se počítá dvouměsíční lhůta?
Dvouměsíční lhůta se počítá jako 2 kalendářní měsíce od doručení posledního rozhodnutí. Pokud je doručeno 15. 1., lhůta uplyne 15. 3. Pokud cílový den v daném měsíci neexistuje (např. 31. 12. + 2 měsíce = 28. 2. v nepřestupném roce), lhůta uplyne posledním dnem příslušného měsíce. Zákon o ÚS nestanoví posun na pracovní den — lhůta může uplynout i v sobotu nebo na svátek.
Musím mít pro ústavní stížnost advokáta?
Ano — § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ukládá povinné zastoupení advokátem. Výjimkou jsou stěžovatelé, kteří mají sami právnické vzdělání. Plná moc advokáta musí být udělena výslovně pro řízení před Ústavním soudem. Bez advokáta bude stížnost odmítnuta. Pokud si nemůžete advokáta dovolit, lze požádat o ustanovení advokáta Českou advokátní komorou.
Jaké jsou podmínky přijatelnosti ústavní stížnosti?
Ústavní stížnost musí splňovat podmínky: (1) stěžovatel je fyzická nebo právnická osoba; (2) jsou namítána základní práva garantovaná Listinou nebo mezinárodními smlouvami; (3) byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky; (4) stížnost je podána v 2měsíční lhůtě; (5) zastoupení advokátem. Ústavní soud odmítá přibližně 95 % stížností jako zjevně neopodstatněné nebo nepřijatelné bez věcného projednání.