Kalkulačka peněžitého trestu dle § 68-69 trestního zákoníku. Výpočet celkové výše trestu z denních sazeb (20–730) a náhradního trestu odnětí svobody.
Právní základ
- § 68 odst. 1-2 trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
Peněžitý trest — denní sazby 20–730, výše 100–50 000 Kč
Účinné od: 1. 1. 2010
- § 69 odst. 1 trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
Náhradní trest odnětí svobody — 1 den za 2 neplacené sazby, max 4 roky
Účinné od: 1. 1. 2010
Stručně k tématu
Stručně k tématu: Peněžitý trest v českém trestním právu
Systém denních sazeb — § 68 TZ
Český trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) přijal od roku 2010 systém denních sazeb (tzv. day fine system), který se používá v řadě evropských zemí. Tento systém vychází z myšlenky, že peněžitý trest má být pro každého pachatele ekonomicky rovnocetně citelný — bohatší pachatel platí více, ale relativní finanční dopad je srovnatelný.
Trest se skládá ze dvou složek: počet denních sazeb vyjadřuje závažnost spáchaného činu (20–730 sazeb), zatímco výše jedné denní sazby odráží ekonomické poměry pachatele (100–50 000 Kč). Celková výše trestu je pak jejich součinem. Maximální peněžitý trest tak může dosáhnout 36 500 000 Kč (730 × 50 000 Kč).
Stanovení výše denní sazby
Výši denní sazby soud stanoví na základě průměrného čistého denního příjmu pachatele za dobu před spácháním trestného činu (§ 68 odst. 3 TZ). Přihlíží se k celkovým příjmům, majetkovým poměrům, závazkům (úvěry, výživné) a životní úrovni. Pro stanovení příjmu může soud využít daňové přiznání, mzdové listy nebo jiné podklady.
Pokud pachatel odmítne předložit potřebné podklady nebo jsou-li tyto nepřesvědčivé, soud vychází z průměrné denní mzdy v ČR (§ 68 odst. 4 TZ). Zákonné rozmezí 100–50 000 Kč zajišťuje, že trest je reálně použitelný pro široké spektrum pachatelů.
Náhradní trest odnětí svobody — § 69 TZ
Při ukládání peněžitého trestu soud současně stanoví náhradní trest odnětí svobody pro případ, že by pachatel trest nesplnil. Za každé dvě neplacené denní sazby nastoupí jeden den odnětí svobody (§ 69 odst. 1 TZ). Celková délka náhradního trestu nesmí přesáhnout 4 roky (§ 69 odst. 1 věta druhá TZ).
Pokud pachatel zaplatí pouze část peněžitého trestu, náhradní trest se poměrně zkrátí. Pachatel může kdykoli uhradit nezaplacenou část a tím zabránit dalšímu výkonu náhradního trestu. Výkon náhradního trestu se nezahlazuje automaticky spolu s peněžitým trestem — na zahlazení je třeba splnit podmínky § 105 TZ.
Kdy soud ukládá peněžitý trest?
Peněžitý trest (§ 67 TZ) lze uložit tehdy, pokud pachatel pro svůj zisk nebo z jiné pohnutky majetkové povahy spáchal trestný čin, nebo pokud by uložení peněžitého trestu bylo odůvodněno povahou činu a poměry pachatele. Soud nesmí uložit peněžitý trest tehdy, pokud by bylo zřejmé, že je nevymahatelný (§ 68 odst. 5 TZ).
Peněžitý trest je oblíbenou alternativou k nepodmíněnému trestu odnětí svobody u trestné činnosti hospodářské, daňové a korupční. V kombinaci s podmíněným odsouzením nebo trestem zákazu činnosti umožňuje soudu komplexní reakci na trestnou činnost, která poškozuje ekonomické zájmy.
FAQ
Co je peněžitý trest a jak se liší od správní pokuty?
Peněžitý trest je trestní sankcí ukládanou soudem za trestný čin (§ 67 TZ). Na rozdíl od správní pokuty (která je ukládána správními orgány za přestupky) jde o trestní sankci, která se vykazuje v trestním rejstříku. Peněžitý trest soud uloží tehdy, pokud je pachatel schopen ho zaplatit a pokud to odůvodňuje druh spáchaného trestného činu a okolnosti případu.
Jak se stanoví výše denní sazby peněžitého trestu?
Výši jedné denní sazby stanoví soud v rozmezí 100–50 000 Kč (§ 68 odst. 2 TZ). Soud přitom vychází z čistých příjmů pachatele, jeho majetkových poměrů a závazků (§ 68 odst. 3 TZ). Cílem je, aby trest byl pro pachatele ekonomicky citelný bez ohledu na to, zda jde o osobu s nízkým nebo vysokým příjmem.
Co je náhradní trest odnětí svobody a kdy se uplatní?
Náhradní trest odnětí svobody (§ 69 TZ) nastoupí tehdy, pokud pachatel peněžitý trest (nebo jeho část) nezaplatí. Zákon stanoví, že za každé dvě neplacené denní sazby nastoupí jeden den odnětí svobody. Celkový náhradní trest nesmí přesáhnout 4 roky (1 460 dní). Soud sice náhradní trest určí při ukládání peněžitého trestu, ale pachatel může nezaplacenou část kdykoli uhradit.
Jaké je zákonné rozmezí počtu denních sazeb?
Počet denních sazeb je dle § 68 odst. 1 TZ v rozmezí 20 až 730 sazeb. Zákon nestanoví konkrétní kritéria pro výběr počtu — soud ho stanoví s ohledem na závažnost činu, rozsah škody a celkové okolnosti. Pro drobné trestné činy soud volí nižší počet sazeb, pro závažnější jednání počet vyšší.
Lze peněžitý trest kombinovat s jiným trestem?
Ano. Peněžitý trest lze uložit jak jako hlavní trest (samostatně), tak vedle trestu odnětí svobody, podmíněného odsouzení nebo jiného trestu. Soud jej ukládá jako vedlejší trest zejména u majetkové trestné činnosti, korupce nebo hospodářských deliktů, kde je cílem i odejmutí finančního prospěchu z trestné činnosti.